Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vojenská junta západoafrické Burkiny Faso v úterý oznámila, že zatkla osm členů nevládní humanitární organizace včetně jednoho Čecha a dvou Francouzů. Všichni jsou kvůli nepovolenému shromažďování bezpečnostních informací obvinění ze špionáže a zrady, informovala agentura AFP. České ministerstvo zahraničí o případu ví a je v kontaktu s blízkými zatčeného Čecha, sdělila v úterý ČTK Mariana Wernerová z odboru komunikace Černínského paláce.
„Zvažujeme nejvhodnější způsoby poskytnutí konzulární asistence,“ uvedla Wernerová. Více informací ministerstvo podat nemůže.
Zatčení pracovali pro nevládní organizaci INSO se sídlem v Haagu, která se specializuje na humanitární bezpečnost a poskytuje především bezpečnostní analýzy pro jiné humanitární organizace. Podle ministra bezpečnosti Mahamadoua Sany byli zadrženi jeden Malijec a čtyři občané Burkiny Faso spolu s Francouzem, Francouzkou a Čechem, kteří působili jako ředitel místní pobočky, jeho zástupkyně a náměstek generálního ředitele.
Nevládní humanitární organizace INSO ve středu obvinění ze špionáže odmítla. Organizace v prohlášení uvedla, že učiní vše pro propuštění všech zadržených, napsala agentura AFP.
„INSO je zahraniční nevládní organizace vedená cizinci, která shromažďovala a poskytovala zahraničním mocnostem citlivé bezpečnostní informace, jež by mohly poškodit národní bezpečnost a zájmy Burkiny Faso,“ dodal Sana.
„Kategoricky odmítáme obvinění týkající se naší práce v Burkině Faso a nadále budeme dělat vše pro propuštění našich kolegů na svobodu,“ uvedla INSO v prohlášení. „Spojovat naši práci na bezpečnosti humanitárních organizací se špionáží je nejen chybné, ale rovněž to zvyšuje riziko pro humanitární pracovníky,“ dodala organizace.
Úřady západoafrického státu zatkly ředitele pobočky na konci července, kdy bylo fungování organizace na tři měsíce pozastaveno kvůli shromažďování citlivých údajů bez předchozího povolení. Navzdory tomu někteří vedoucí pracovníci podle ministra pokračovali tajně nebo nepřímo v činnostech, jako bylo shromažďování informací nebo osobní a on-line schůzky. Náměstek se na začátku září vydal do metropole Ouagadougou.
V Burkině Faso od září 2022 vládne autoritářská junta Ibrahima Traorého, která podle svých slov prosazuje suverénní politiku. Od té doby také uskutečnila rozsáhlé reformy včetně odložení voleb, které by vedly k návratu civilní vlády. Volby se měly konat už loni, junta ale období přechodu k demokracii prodloužila do července 2029.
Západoafrická Burkina Faso se od roku 2015 potýká s útoky islamistických radikálů. Z toho důvodu požádala o pomoc Francii, svého tradičního partnera, se kterým ji pojí koloniální minulost. Francii se ale džihádisty nepodařilo porazit, Burkina Faso se proto od provedení puče od Francie odvrátila a v boji proti islamistům se přiklonila k Rusku, stejně jako vojenské junty v Nigeru a Mali. Francii pak pravidelně obviňuje z pokusu o destabilizaci země.
