Článek
Robert Fico koketuje s nápadem posunout komunální a krajské volby. Namísto původního termínu slovenský premiér navrhuje, aby se konaly až po parlamentních volbách, které zemi v případě běžného vývoje čekají na podzim roku 2027. Jinak by se regionální hlasování mělo konat rok před parlamentním.
Opozice za tím vidí snahu premiéra zabránit jí, aby využila očekávaný špatný výsledek koaličních stran, včetně Ficova Směru, v regionálních volbách jako impulz před parlamentními volbami. On sám nevysvětlil, proč změnu prosazuje. Neudělaly to ani Úřad vlády, ani tiskové oddělení strany Směr.
„Pro celé Slovensko by bylo nejlepší, kdybychom prodloužili čtyřletý mandát, který dnes mají primátoři, starostové a hejtmani, tak, aby se regionální a místní volby konaly až v roce 2027 po parlamentních volbách,“ řekl Fico o víkendu na sněmu své strany.
Návrh legislativy, která by takovou změnu umožnila, zatím vláda ani Směr nepředstavily.
Podporu zatím nenašly ani u prezidenta Petera Pellegriniho. „Pan premiér neřekl důvod, proč to chce udělat. Je to ekonomický důvod, nebo politický či taktický?“ ptá se hlava státu.
„Pokud má diskuze o odložení voleb pokračovat, premiér musí veřejnosti předložit, jaký je skutečný důvod. Otázkou také je, když důvod neznáme, zda takto máme měnit i ústavu,“ prohlásil Pellegrini.
Proti je i řada primátorů a hejtmanů.
S nápadem přišel Danko
Ale zpět na začátek. Jako první v tomto volebním období téma otevřel Andrej Danko, předseda nejmenší koaliční strany, nacionalistické SNS. Navrhoval prodloužení funkčního období starostů a primátorů na pět let s tím, že by se mohly odložit i komunální volby v roce 2026.
Ve svém návrhu však také prosazoval snížení počtu samosprávných krajů na polovinu. V koalici pro svůj návrh podporu nenašel.
Koncem srpna se situace podle Danka změnila. „Dnes už Robert Fico oznámil, že souhlasí s mým návrhem – a myslím si, že najdeme podporu i v opozici –, že starostové, primátoři a poslanci VÚC (vyšších územněsprávních celků, pozn. red.) by neměli mít období čtyři roky, ale pět nebo šest let,“ řekl Danko televizi Joj 24.
Začátkem léta o záměru posunout komunální volby informoval Jaroslav Naď, lídr mimoparlamentní strany Demokrati. Exministr obrany se odvolával na Ficovo jednání se starosty během výjezdního zasedání vlády v Senici. Tvrdil, že důvodem mají být úspory.
Předseda Směru poprvé veřejně takovou změnu připustil na víkendovém sněmu strany. Důvod neoznámil ani v následujících dnech. Řekl však, že si myslí, že „komunální volby by měly zohledňovat i to, co se stane v září 2027 v parlamentních volbách“.
Politoložka Aneta Világi nedokáže Ficovy důvody odhadnout. „Komunální volby mají pro politické strany význam právě tehdy, když se konají před parlamentními volbami, aby mohly zástupcům politických stran sloužit k připomenutí se v regionech,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.
Zároveň podle ní strana může ukázat, že je kompetentní, právě tím, že získá mandát v regionálních volbách.
Slovensko naposledy měnilo termíny voleb, když se v roce 2022 spojilo konání komunálních voleb s krajskými. Najednou se tak volili starostové, primátoři, městští poslanci, obecní zastupitelé i orgány samosprávných krajů. Politici to tehdy zdůvodňovali snahou zvýšit účast.
Komunální volby se na Slovensku konají stejně jako v Česku každé čtyři roky, před změnou byly naposledy v roce 2018. Krajské volby byly v roce 2017, mandát regionálních poslanců a hejtmanů se tak tehdy kvůli změně o rok prodloužil. Mělo jít o výjimečný krok.
Zdrženlivost z regionů
Délka volebního období se však podle předsedy Banskobystrického kraje Ondreje Luntera nemá měnit uprostřed volebního cyklu. „Tato debata je ve své podstatě absurdní, lidé nám svěřili mandát na čtyři roky,“ říká politik, který v roce 2022 kandidoval za koalici tvořenou dnes opozičními stranami SaS, KDH, Progresivní Slovensko, Spolu, OKS a Aliance, ale také dnes vládní stranou Hlas, založenou prezidentem Pellegrinim.
„Nemůžeme uprostřed tohoto volebního období říct: milí občané, ne čtyři roky, zůstaneme na pět. Je to, jako byste měli půjčku a ten, kdo vám ji splácí, by řekl, že ji nesplatí za čtyři roky, ale za pět,“ dodal Lunter.
Souhlasí s ním i Richard Rybníček, primátor Trenčína a předseda Unie měst Slovenska. Republiková rada této organizace už posouvání voleb odmítla na svém zasedání v září, kdy se poprvé začal řešit odsun voleb.
„Takový krok zasahuje do demokratických principů a pravidel právního státu. Mandát starostů, primátorů a hejtmanů, stejně jako poslanců zastupitelstev, je výsledkem svobodné vůle občanů. Jeho prodloužení bez přímého mandátu voličů by znamenalo zpochybnění ústavních základů demokracie,“ přidalo se sdružení SK8, další organizace, která zastupuje představitele slovenských samospráv.
Na změnu je potřeba 90 hlasů ze 150
Zatímco v regionech jsou ke změně skeptičtí, koaliční partner Směru si v úterý téma přisvojil. Podle Richarda Rašiho to byl Hlas, kdo s tématem přišel jako první na základě požadavku „z terénu“, který blíže nespecifikoval.
Rašiho spolustraník Erik Tomáš, ministr práce, byl k návrhu kritičtější a tvrdil, že by se měl týkat až následujícího volebního cyklu. „Pokud máme měnit pravidla hry, tak až směrem k dalším volbám,“ řekl v Rádiu Expres.
Ze stran současné vládní koalice Směru, Hlasu a SNS by si díky dřívější změně na krajské úrovni polepšili Jaroslav Baška, hejtman Trenčínského kraje, a Branislav Becík z Nitranského kraje.
K přijetí návrhu je potřeba ve slovenském parlamentu ústavní většina, tedy 90 ze 150 poslanců. Koaliční strany disponují jen 79 hlasy, pokud počítáme i hlas poslance Jána Ferenčáka, který v posledních měsících podporuje návrhy svých kolegů jen střídavě. Naposledy například vynechal hlasování o konsolidaci veřejných financí na rok 2025.
Podporu mohou vládní strany hledat u opozičního křesťanskodemokratického KDH. Část hnutí hlasovala nedávno pro změnu ústavy, která v nejvyšším zákoně zakotvila existenci pouze dvou pohlaví nebo omezila práva na adopci dětí.
„KDH změnu rozhodně nepodpoří, protože takhle se to nedělá,“ ujišťuje tentokrát šéf poslaneckého klubu strany Igor Janckulík. I on vidí za nápadem odložit termín voleb snahu vyhnout se porážce v komunálních volbách, které by měly být jen pár měsíců před parlamentními. „Je to, jako když prohráváte fotbal 1:0 a řeknete: prodlužme o půl hodiny, třeba vyrovnáme.“
Do budoucna KDH podporu nevylučuje. „Kdyby bylo nové volební období pětileté, o tom se můžeme bavit. Ale rozhodně nemůže jít o prodloužení současného mandátu,“ dodal Janckulík. Poslance KDH už koaliční politici neformálně oslovují na chodbách parlamentu, oficiální jednání mezi poslaneckými kluby k tomuto tématu zatím nezačala.
