Frustrace Ukrajinců. Měsíce práce zvrátil jediný telefonát

Jako jízda na horské dráze se občas zdá být podpora Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Po období, kdy přitvrzoval vůči Rusku, teď naopak údajně velmi razantně zatlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přistoupil na podmínky Moskvy. Jaké reakce to vyvolává přímo v zemi čelící ruské invazi, rozebíráme s českým novinářem žijícím na Ukrajině Martinem Fornůskem.

Před Ukrajinou se pomalu rýsuje už čtvrtá válečná zima, kdy bude opět čelit mimo jiné zesíleným ruským útokům na svou energetickou soustavu. Ještě nedávno se přitom mohlo zdát, že alespoň částečnou vzpruhou pro bránící se zemi a její vedení v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským bude větší ochota Spojených států pomáhat Ukrajině k vítězství.

Šéf Bílého domu Donald Trump dával najevo čím dál větší nespokojenost se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, který zahrával do autu veškeré jeho snahy o přiblížení míru. Jenže v posledních dnech přišla pro Ukrajince studená sprcha. Zelenskyj v pátek v Bílém domě jednak nedokázal Trumpa přesvědčit, aby USA Ukrajině poskytly střely s plochou dráhou letu Tomahawk, které Kyjev žádá.

Ale co víc – neoficiální zprávy vykreslují jednání obou lídrů jako svým způsobem hádku, během níž Trump na Zelenského tlačil, aby přijal ruské podmínky příměří. Podle britského deníku Financial Times dokonce měl americký prezident naléhat, aby Ukrajina odevzdala Rusku i celou Doněckou a Luhanskou oblast. Nutno dodat, že Trump později před novináři popřel, že by s takovým požadavkem vyrukoval.

Jak ale zprávy o nátlaku Donalda Trumpa rezonují na samotné Ukrajině? „Je to pocit frustrace a opakování,“ popisuje český novinář žijící na Ukrajině Martin Fornůsek, který je editorem zpravodajského serveru The Kyiv Independent. V rozhovoru pro podcast 5:59 vysvětluje, že zmíněná frustrace vyplývá z dojmu, že nadějné hledání si cesty k Trumpovi přichází vniveč. A to dost možná vlivem čtvrtečního Trumpova telefonátu s Vladimirem Putinem, po němž mimo jiné americký prezident avizoval možnost rusko-amerického summitu v Budapešti.

„Zdá se, že všechny ty měsíce usilovné práce (diplomacie vůči Trumpovi) byly zvráceny jediným telefonátem od Putina Trumpovi. Což jaksi ukazuje, že Trump nemá nějakou konzistentní politiku vůči Rusku ani Ukrajině. Nemá okolo sebe poradce, kteří by mu tu problematiku vysvětlili. On prakticky mění názor ze dne na den,“ míní Fornůsek.

Jenže novinář zdůrazňuje i to, že pro Ukrajinu nejde v případě Trumpovy nestálosti o něco naprosto nového. Mezi lidmi prý dokonce koluje příměr k ději slavného amerického filmu Groundhog Day (Na Hromnice o den více): Vždy když už se zdá, že se Ukrajině povedlo Trumpa o něčem přesvědčit a že stojí na její straně, přijde z Kremlu například pozvání pro jeho emisara Stevea Witkoffa do Moskvy nebo Putin Trumpovi přímo zavolá. A další den je všechno jinak.

Možných příčin, proč se Rusku daří Trumpovi „prodávat“ své argumenty, přitom Martin Fornůsek spatřuje hned několik. Poukazuje třeba na už zmíněnou tezi, že v Trumpově okolí chybějí lidé s potřebnou expertizou, kteří by prezidentovi dokázali do reálného světla zasadit například ruské územní nároky na východ Ukrajiny, kdy Moskva tvrdí, že pouze brání zájmy tamního rusky mluvícího obyvatelstva. Že jde ale o výsledek staletí ruské imperiální nadvlády v této oblasti, to už Trumpovi zřejmě nikdo nevyloží.

„Je děsivé, že tahle zcela základní ruská propaganda může mít tak zásadní vliv na rozhodování v Bílém domě,“ říká český novinář v interview, které zpravodajskému podcastu 5:59 poskytl ze západoukrajinského Lvova.

A přidává i další aspekt – snahu Donalda Trumpa budovat si image mírotvůrce, jehož snad svět jednou ocení i příslušnou Nobelovou cenou. Pokud ale chce co nejrychleji ukončit i válku mezi Ruskem a bránící se Ukrajinou, může se podle Fornůska recept předkládaný Kremlem zdát Trumpovi atraktivnější než to, co navrhuje Kyjev. Zatímco totiž Volodymyr Zelenskyj říká, že cestou k míru je ustavičný tlak na Rusko a následná jednání, Putin nabízí „rychlejší“ cestu: Ať Ukrajina souhlasí s odevzdáním části svého území a válka může skončit.

(Text pokračuje pod grafikou.)

V neposlední řadě pak editor serveru The Kyiv Independent podotýká, že Trump je známý svým obdivem k síle a silným vůdcům. Což je nicméně nota, na kterou za určitých okolností může hrát i Kyjev. „V minulosti se ukázalo, že Ukrajina je nejúspěšnější, když se Trumpa snaží přesvědčit ne nějakými morálními nebo právními argumenty, ale když mu ukáže, že Rusko není tak silné, jak se zdá,“ dodává Martin Fornůsek.

Čtvrtá válečná zima kterou Ukrajina bude muset přečkat, je zároveň první za Trumpova působení v úřadu amerického prezidenta. Spojené státy po jeho nástupu k moci několikrát svou vojenskou pomoc Kyjevu pozastavily, výpadky se však snažily alespoň zčásti vykrýt evropské státy. V srpnu také začala fungovat iniciativa PURL, v rámci které jsou Ukrajině dodávány americké zbraně pořízené za peníze ostatních členů Severoatlantické aliance.

Novinář Fornůsek upozorňuje na to, že do mechanismu se zatím nezapojily některé klíčové země NATO jako Velká Británie nebo Francie. Celkově se prý přesto nezdá, že by se teď Ukrajina potýkala s výraznějším nedostatkem zbraní nebo munice. Zároveň je nicméně pravdou, že Kyjev momentálně usiluje zejména o posílení ukrajinské protivzdušné obrany, kde se snaží zajistit další systémy Patriot americké výroby.

Klíčová potíž ukrajinských obránců se však netýká vojenského hardwaru. „Teď je pro Ukrajinu hlavní problém nedostatek mužstva, hlavně v pěchotě,“ dodává český novinář a editor ukrajinského zpravodajského serveru The Kyiv Independent Martin Fornůsek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké důvěře se momentálně na Ukrajině těší prezident Volodymyr Zelenskyj nebo jaké územní ústupky by zřejmě byla ochotna akceptovat ukrajinská společnost, pokud by to mělo přinést zastavení bojů. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.