Článek
Poslaneckou sněmovnou letos neprošel dlouho připravovaný zákon o zálohování, který byl jednou z „vlajkových lodí“ Ministerstva životního prostředí. Silně proti bylo také Babišovo hnutí ANO, které udává takt nově vznikající vládě, kde zřejmě usednou rovněž zástupci za SPD a Motoristy sobě.
Do aktuální verze programového prohlášení se však zálohování dostalo a hnutí zjevně zmírnilo svou předvolební rétoriku.
„Zavedení zálohování PET lahví a plechovek jen při prokázání ekologického přínosu a nenarušení obecních systémů,“ zaznívá v dokumentu, který unikl do médií v době, kdy putoval na Pražský hrad.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dlouhodobě varoval před nepřijetím povinného zálohování, protože ČR podle obalové legislativy PPWR bude muset zálohový systém přijmout, pokud nesplní cíle na sběr minimálně 80 procent PET lahví a plechovek v roce 2026. A to je především u plechovek nereálné, upozorňují mnozí experti. Připustila to také obalová společnost EKO-KOM.
„Příští vláda se bude stoprocentně muset k otázce zálohování vrátit, bez toho požadavky EU prostě nesplní,“ řekl v září, tedy ještě před volbami do Poslanecké sněmovny, náměstek ministra životního prostředí David Surý, který měl na starosti přípravu legislativy ve vládě Petra Fialy.
Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nicméně ještě koncem září trval na tom, že Česká republika splní cíle jinak než „zálohami“.
„Jsme přesvědčeni, že velký prostor je v dalším rozšíření sběru, u plechovek možnost společného sběru do žlutých kontejnerů atd.,“ napsal Brabec redakci SZ Byznys. Zálohování odmítal jako řešení, které je podle něj velmi drahé, zatěžuje obce, pro lidi je nepohodlné a navíc neřeší jiné materiály kromě PET a plechovek.
Se stejnými argumenty zálohování odmítaly odpadové společnosti, které by přišly o zdroj nejcennějšího materiálu. Se systémem nesouhlasily také tradiční obchody v čele se Skupinou Coop.
Klíčové body programového prohlášení budoucí vlády
V pátek strany možné budoucí vlády pod vedením předsedy hnutí ANO Andreje Babiše zveřejnily své programové prohlášení. V něm popisují konkrétní plány budoucího kabinetu. Zde jsou ty nejdůležitější body, ke kterým se subjekty v textu zavazují. Seznam je rozdělen do kategorií, které využívají strany v programovém prohlášení.
Finance a hospodaření státu
- Deficit státního rozpočtu pod třemi procenty, vyrovnaná bilance jako jeden z hlavních cílů hospodaření
- Zavedení EET 2.0 od roku 2027 bez nutnosti fyzických účtenek
- Žádné zvyšování daní během volebního období
- Snížení daně z příjmu právnických osob na 19 %
- Zastropování sociálních odvodů OSVČ na 35 % průměrné mzdy
- Snaha o ukotvení koruny a platby v hotovosti v Ústavě České republiky
- Zprůhlednění financování neziskových organizací napříč obory
V minulých letech vzniklo několik dopadových studií s různými zadavateli. Studie Centra ekonomiky a tržních analýz (CETA) z roku 2023 vyčíslila jednorázové náklady na zavedení systému na 5,2 miliardy korun a roční provozní náklady na 1,3 miliardy korun. Objednatelem studie byl Svaz obchodu a cestovního ruchu, který se zpočátku k „zálohám“ stavěl velmi kriticky. Později velké řetězce nátlak zmírnily, výhrady však trvaly ze strany tradičních obchodníků, kam patří třeba zmíněná družstevní Skupina Coop.
Další studie společností Eunomia, Institutu cirkulární ekonomiky a Vysoké školy chemicko-technologické pro iniciativu Zálohujme z roku 2020 vyčíslila investiční náklady na 2,45 miliardy korun a provozní náklady na 1,42 miliardy Kč na rok.
Od 1. října 2025 začalo povinně zálohovat Polsko jako poslední ze sousedních zemí. Slovensko zálohuje od roku 2022.
Projděte si celý dokument v galerii:
