„Tento formát návštěvy vítají.“ Okamura vyrazil na Slovensko bez opozice

Předseda SPD Tomio Okamura vyrazil na svou první zahraniční cestu coby šéf Poslanecké sněmovny. Stejně jako jeho předchůdci zamířil tradičně na Slovensko, aby se během úterý setkal jak se svým protějškem – předsedou Národní rady Slovenské republiky – Richardem Rašim, tak s premiérem Robertem Ficem a prezidentem Peterem Pellegrinim.

Setkání na Slovensku má podle Okamury vést hned k několika cílům. Jedním z nich má být obnovení „pošramocených“ vztahů s vládou sousední země. Šéf SPD si nicméně od návštěvy slibuje hlavně koordinaci postojů rodící se vlády s dalšími „středoevropskými spojenci“.

Hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě totiž v programovém prohlášení slibují kroky, které je nutné vyjednávat na evropském poli, k čemuž je podle Okamury zapotřebí opory v sousedech. „Chceme odmítnout implementaci emisních povolenek ETS II, dále je na programu jednání o migraci, protože naše vláda chce odmítnou migrační pakt, stejně jako řešení zrušení zákazu spalovacích motorů,“ přiblížil Okamura.

A protože šéf SPD ve středu naváže na schůzky se slovenskými představiteli jednáním předsedů parlamentů Slavkovského formátu, hodlá hledat podporu i u rakouského šéfa parlamentu Waltera Rosenkranze.

Když na Slovensko před čtyřmi lety zamířila bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), vyrazila vlakem pouze se svým sněmovním týmem. V rámci návštěvy ji pak přivítala tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová či někdejší premiér Eduard Heger, a setkala se také s krajany.

Ačkoliv první zahraniční krůčky nového šéfa Sněmovny také směřují na Slovensko, politická situace se v obou zemích proměnila, stejně jako jejich vztahy. Právě ty chce česká delegace v čele s Okamurou „utužit“.

Zástupci vznikající vlády už v minulosti kritizovali postoj končícího kabinetu Petra Fialy, který se v březnu minulého roku rozhodl „odložit“ společná jednání kabinetů obou zemí. „Není možné zastírat, že existují výrazné rozdíly v názorech na některá klíčová zahraničněpolitická témata,“ vysvětlil tenkrát premiér s odkazem na přístup k válce na Ukrajině a postoji k Rusku.

Se „zlepšením“ vztahů se Slováky má Okamurovi pomoci čtrnáctičlenná delegace složená z jeho sněmovního týmu a devíti poslanců z řad ANO, SPD a Motoristů. Šéfa SPD tak doprovází například místopředseda hnutí Radim Fiala. V případě ANO se na Slovensko vydala i šéfka poslaneckého klubu Taťána Malá nebo předseda zahraničního výboru Radek Vondráček.

Za Motoristy pak přijel předseda Petr Macinka, místopředseda zahraniční výboru Filip Turek a Boris Šťastný, který stojí v čele motoristických poslanců. U nich Okamura navíc dodal, že všichni tři jsou aspiranty na ministerské pozice a jejich účast je tak dalším krokem k možnému „narovnání“ vztahů.

„Slovenští představitelé se vyjádřili tak, že vítají tento širší formát návštěvy. My jsme totiž zdůraznili, že jde o gesto a příslib, že chceme urychleně obnovit nadstandardní vztahy obou zemí,“ dodal Okamura ke složení s tím, že jde o první příležitost, kdy si mohou zástupci budoucí vlády promluvit se slovenskými kolegy.

Podobně pak ještě před příjezdem české sněmovní delegace mluvil i místopředseda slovenské sněmovny Tibor Gašpar (Smer). „Chci věřit, že je to signál, že právě na parlamentní úrovni začneme obnovovat nadstandardní vztahy. Oceňuji tento krok ze strany nového předsedy české Sněmovny,“ uvedl.

Šéf Národní rady Raši pak na tiskové konferenci obou předsedů dodal, že vnímá setkání jako „restart“ vztahů. „Věřím, že naše parlamenty budou hybnou silou toho, aby se obnovila jednání nejen na oficiální úrovni,“ dodal.

Politolog Aleš Michal v tomto kontextu očekává, že budoucí ministři budou častěji jednat se svými slovenskými protějšky - i vzhledem ke kritice zrušení vládních jednání. „Pro politiky, kteří vyhráli volby, jsou cesty na Slovensko určitě lákavé, protože tamní vládu berou jako vzor, podobně jako některé parametry té Orbánovy v Maďarsku,“ dodává. Zdůrazňuje ale, že cesty na Slovensko jsou standardně prvním výjezdem vrcholných představitelů Česka.

Podle poslanců dosluhující koalice je ale cesta nestandardní v tom ohledu, že se jí neúčastní zástupci budoucí opozice. To ostatně platí i v případě místopředsedů Sněmovny. Zatímco Jiří Barták (Motoristé) na setkání česko-slovenských představitelů do Bratislavy přiletěl, Jan Skopeček (ODS) součástí delegace není.

Podle šéfa Sněmovny bylo důvodem to, že nebyl v době rozesílání pozvánek místopředsedou. Následně to vysvětluje tím, že kapacita je již naplněna a pro Skopečka by vlastně „nebylo místo“.

„Ze strany ředitelky sekretariátu mi bylo řečeno, že slovenská strana už nemůže z kapacitních důvodů navýšit počet pozvaných. Navíc my tam skutečně jedeme na pozvání slovenské strany a upřímně si neumím představit, že by byly součástí delegace strany nebo zástupci dosluhující Fialovy koalice, která se vyjadřovala nepřátelsky vůči Slovensku,“ dodal Okamura s tím, že budoucí vláda nebude Slovensko kritizovat za suverénní politické kroky.

Skopeček výše zmíněné odmítá, argument o kapacitě mu pak přijde úsměvný. „Já se určitě nechci nikam cpát, ale jde o parlamentní návštěvu a bylo vždy zvyklostí, že tyto cesty měly nějakým způsobem pestřejší složení. Nerozlišovala se tam prostě stranická příslušnost,“ říká.

Dodává, že v minulosti coby místopředseda Sněmovny jel na Slovensko také a dokonce z vlastní iniciativy. „Doprovázel jsem delegaci výboru pro evropské záležitosti, chtěl jsem to tak udělat, protože jsem to považoval za standardní a vhodné, aby moje první cesta z pozice místopředsedy směřovala na Slovensko,“ vzpomíná.

Zároveň zmiňuje, že za posledních několik let absolvoval řadu setkání se slovenskými protějšky, včetně jednání s prezidentem Pellegrinim.

„Nikdy jsem nikomu neřekl nic, čím bych narušil vztahy. Navíc, kdybych byl odhlasován, tak bych asi jel. Skutečně si nemyslím, že bych způsobil problém. A upřímně, nechtěl jsem se k tomu vracet, ale na organizačním výboru došlo k trapné chvilce, kdy jsem nejdřív byl schválen jako součást delegace, aby se pak pan kolega Radek Vondráček přihlásil, že se vlastně v tom hlasování spletl a hlasovalo se o námitce a tak dál,“ popisuje Skopeček, proč není součástí delegace. Okamura nicméně dál trvá na tom, že důvody byly především kapacitní.

Ačkoliv se Okamura pod heslem „Sněmovna není cestovka“ – v rámci kterého došlo i k přeorganizování delegace na parlamentní shromáždění NATO – bude snažit omezovat náklady na poslanecké cesty, dodává, že co se setkání v rámci sousedních zemí týče, tam takové problémy nevidí.

„Slovensko nám snad nikdo závidět nebude, nebo Polsko, Maďarsko, Rakousko. To jsou sousedé,“ dodává Okamura s tím, že problematické se mu jeví například daleké cesty, jejichž delegace jsou „nevyvážené“ a zbytečně veliké.

V tomto duchu ostatně šéf Sněmovny argumentoval i minulý týden, když zástupci končící vlády kritizovali, že Sněmovna nevyšle v rámci delegace do Parlamentního shromáždění NATO své zástupce na Transatlantické fórum.

Nakonec ale otočil a delegaci Sněmovna vyšle – konkrétně Karla Berana (Motoristé) a pravděpodobně Helenu Langšádlovou (TOP 09), jak sdělil redakci.

„Řekl jsem, že se to musí vyvážit. Také jsem kolegy upozorňoval, že nově pod mým vedením bude každá cesta předem písemně zdůvodněna, včetně uvedení, jaký je konkrétní přínos pro občany České republiky,“ dodává.

Naopak cesty po střední Evropě Okamura vnímá jako stěžejní. „To je navíc v souladu s programovým prohlášením, pouze držíme, co jsme řekli,“ říká s dodatkem, že desetimilionová Česká republika nemá na evropském poli „silný hlas“ a potřebuje podporu.

„Pokud bychom se na už zmíněných bodech – migrační pakt, emisní povolenky – shodli všichni v rámci V4 a ještě Rakousko, tak to už máte 75 milionů lidí a samozřejmě už bychom řadu věcí v Bruselu lépe prosazovat,“ uzavírá.

Nejistá je ale otázka soudružnosti v rámci V4. Experti totiž dlouhodobě poukazují na to, že rozdílné postoje Polska a především Maďarska na konflikt na Ukrajině a přístup k Rusku dlouhodobě komplikují jednání na úrovni V4.

V rámci tiskové konference padl dotaz i na postoj Česka vůči konfliktu Slovenska s Evropskou komisí. Sousední země si totiž do ústavy zavedla mimo jiné ustanovení o svrchovanosti především v otázkách národní identity. Podle Evropské komise tím porušuje zásady práva Evropské unie, zahájila proto s Bratislavou řízení.

„Nehodláme zasahovat do politických záležitostí Slovenska. Ústavní změny provedli s pomocí opozice a udělali dobře, že ukázali, že mají na některá témata jiný názor,“ řekl Okamura s tím, že Brusel podle něj dlouhodobě osekává národní zájmy a že se proti tomu bude chtít vymezovat i nová česká vláda.