Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od zvláštního zpravodaje ve Spojených státech/
Nikdy se nemuseli poznat. Reverend Alvin Love před lety považoval vyhublého mladíka na své verandě za pouhého žebráka. Ostatně k jeho dveřím často přicházeli lidé s prosbou o pomoc či podporu. A toho dne už na dveře zaklepali dva jiní potulní lidé žádající pastora o peníze na jídlo.
Za dveřmi pastorovy kanceláře se ale onoho rána v roce 1985 objevil muž jménem Barack Obama. Reverend mu po krátkém otálení otevřel. Obama za ním přišel, aby duchovní podpořil jeho sociální projekty v South Side Chicago, historicky chudší části města.
Alvin Love měl zprvu pocit, že je Obama příliš mladý a nezkušený, rozhodl se ho ale podpořit, v komunitě měl velký dosah skrze tisíce lidí, kteří ho znali z kostela.
Obama požádal o 15 minut, mluvili spolu ale téměř dvě hodiny a nakonec mezi nimi vzniklo velké spojenectví, jež přerostlo v pevné přátelství.
V této části Chicaga dnes reverenda každý zná jako „Obamova pastora“. Ten se přitom v poslední době se znepokojením dívá na podle něj snahu prezidenta Donalda Trumpa Obamův odkaz zničit.
Zde v černošské komunitě něco takového slyším snad na každém kroku - tedy, že Donald Trump systematicky ničí prezidenství Baracka Obamy a vůbec jeho odkaz. Co si myslíte vy sám?
Myslím si, že se děje nejen to. Vlastně si myslím, že se (Trump) snaží z historických záznamů vymazat úspěchy černochů v Americe. Odstraňuje tyto úspěchy z afroamerické historie, vysokoškolských osnov a podobných věcí. Trump také útočí na černošská muzea. To vše považuji za pokus o přepsání historie.
Může uspět? A ptám se takto, protože mi řada stoupenců Donalda Trumpa mimo jiné řekla, že v to opravdu doufají…
Ve skutečnosti jsem si jistý, že se to nepovede. Každopádně je nutné, aby Američané, kteří v ten odkaz věřili a věří, šli do akce. Obama byl vždy mužem, který se zabýval myšlenkou, že nejde jen o to, abychom se sešli a zjistili, co je špatně. Ale pojďme s tím něco udělat. Zapojit se a rozvířit status quo.
Obama vždycky vyznával následující postup: Pojďme se sejít ne proto, abychom zjistili, co je špatně, ale proto, abychom zjistili, co s tím uděláme.
Pastor Advin Love nevynechal své kázání ani během sněhové bouře, která Chicago zasáhla na konci listopadu.
Mluvíme tu o odkazu Baracka Obamy. Pro řadu lidí, s nimiž jsem v poslední době hovořil, to byl příslib americké post-rasové společnosti. A většina má teď za to, že se to ukázalo jako bláhová myšlenka…
Fakt, že se to nestalo, je, myslím, vina mnoha z nás. Čekáme totiž se založenýma rukama, až nám to někdo jako Obama doručí. Musíme se ale prostě zapojit, být aktivní, organizovat se, být součástí procesu transformace.
Chci k tomu na tomto místě ale říci, že Donald Trump a jeho styl vládnutí k této občanské angažovanosti přispěl. Myslím, že prezident Trump probudil spícího obra. A myslím, že to uvidíte v příštích volbách do Kongresu (naplánovaných na listopad 2026 - pozn. red.). Cítím, jak se lidé dávají dohromady a znovu se mobilizují, jako tomu bylo během prezidentských voleb, kdy Barack zvítězil.
Trump svým počínáním vytvořil armádu lidí. Možná ještě ne dost hlasitou, ale myslím, že existuje armáda lidí, kteří jsou nyní připraveni převzít tuto úlohu a uskutečnit tento ideál, tedy přispět k vytvoření společnosti, která si každého cení. Společnosti, která je rozmanitá a uznává rozmanitost a zároveň usiluje o rovnost pro všechny.
Trump a celá řada republikánů argumentuje tím, že právě důraz na rovnost a rozmanitost vedly k oslabení Ameriky. Že začal vítězit takříkajíc původ nad umem…
Víte, síla našeho národa spočívá v rozmanitosti. Spočívá v tom, že využíváme to nejlepší z nás. Jsme národ přistěhovalců, s výjimkou Afroameričanů, kteří se sem nepřistěhovali, ale byli přistěhováni, že?
Afroameričané věděli, že musí tu cestu přes Atlantik přežít. A pak přežít 400 let otroctví, přežít i osvobození v zemi svých únosců bez jakýchkoli prostředků.
Ale musíte se podívat na všechny lidi, kteří přišli do této země. V podstatě museli projít bojem, aby se sem dostali, což ve skutečnosti znamená, že jsou jedni z nejsilnějších lidí. Ať už pocházeli odkudkoli, a v tom je skutečná síla Ameriky.
Tato země nemůže přežít, pokud by měla být jen pro pár lidí, kteří mají představu, že je jen pro ně a všichni ostatní jsou vetřelci. Je to vlastně směšné, protože lidé, kteří to říkají, přišli do USA odněkud z venku.
Republikánská strana je plná zbabělců. Bojí se, že pokud neudrží Trumpovu voličskou základnu, nikdy nevyhrají další volby. A tak jsou ochotni jít s Trumpem a tolerovat všechny jeho skandály, ohýbání zákonů a porušování ústavy.
Opět tu budu hrát ďáblova advokáta. Trump totiž prohlašuje, že USA nemohou být azylovým centrem světa, že na miliony a miliony uprchlíků prostě země nemá. Není na tom něco pravdy?
A co kdyby to řekli v době, kdy sem přijeli jejich rodiče? Pak by tu ani nebyli, neexistovali by, aby mohli takovou diskuzi vůbec vést. Nikdo z nich odtud nepochází. Takže tahle debata nedává smysl. Síla této velké, krásné země spočívá v rozmanitosti a ne v tom, že jedna skupina se snaží všem ostatním něco vnutit nebo jim všechno vzít. Teď se ale každopádně objevilo politické hnutí, které se o to snaží.
Kdo je Alvin Love
Alvin Love je pastorem v Lilydale First Baptist Church v Chicagu, kde působí od roku 1983. Pastor se sice v tomto městě narodil, většinu svého dětství ale strávil v Kemper Spring v Mississippi v dobách rasové segregace. Jeho otec toužil po životě na venkově, chtěl se vrátit k půdě. Na konci 60. let se ale rodina vrátila do Chicaga, aby segregaci unikla. Love tak v Chicagu zažil nepokoje vyvolané vraždou svého idolu, Martina Luthera Kinga. V roce 1975 se reverend zapsal do evangelické služby a v roce 1980 byl vysvěcen. Pokračoval přitom ve studiu psychologie a teologie na Trinity Christian College, kde v roce 1982 odpromoval s vyznamenáním. O tři roky později se seznámil s Barackem Obamou. Oba muži zůstali do dnešních dnů blízkými přáteli.
Je vznik trumpismu přímou reakcí na prezidentství Baracka Obamy?
Bez jakýchkoliv pochyb. Existovala spousta lidí, kteří ho (Obamu) nechtěli a nepřijali od samého začátku. Mám v této souvislosti takovou osobní vzpomínku. Byl jsem na Barackově inauguraci (v lednu 2009, pozn. red.) a pamatuji si, jak jsem odcházel z jednoho z plesů do svého hotelu a slyšel jsem někoho říkat: „A to je konec, země teď půjde do háje!“
A to byl někdo, kdo se inaugurace přitom zúčastnil! Člověk si říká, proč tam tedy vůbec byl? Ale pak jsem zjistil, že dotyčný a jeho kolegové měli ve městě toho dne schůzku, na níž řešili to, jak Obamovo prezidentství sabotovat. Na inauguraci tak přišli svým způsobem špehovat.
Na druhou stranu se ale domnívám, že tento odpor odhalil něco, co už bylo skryté pod povrchem. A pokud někdy budeme chtít být úplně celiství jako národ, budeme se muset vypořádat s těmi všemi ošklivými částmi našeho příběhu.
Už nemůžeme temnou stránku USA odstrkovat stranou a chovat se, jako že nic takového neexistuje. Budeme muset vést upřímné rozhovory a jako země se s nimi vypořádat. Pokud jsme si navzájem ublížili, musíme si to přiznat.
My v Americe jsme opravdu dobří v přepisování historie. Jako vždy vytváříme mýtus, ale v určitém okamžiku se budeme muset podívat pravdě do očí a začít to řešit. A já si myslím, že to lze, zůstávám optimistou.
Kostel Lilydale Firat Baptist church, kde pastor Love káže už padesát let.
Jste z nynějšího vývoje zklamaný tak jako lidé ve zdejší černošské komunitě? Nebo snad dokonce naštvaný? Zdá se, že Trump se opravdu snaží USA předělat k obrazu, jež by odrážel tuto zemi v 50. letech minulého století…
Bere nás (Trump) zpět do dob černobílé televize, to je pravda.
Což tedy znamená také do období rasové segregace…
Ano, je to tak. Mluvíme tu ale o segregaci na jiné úrovni. Myslím, že se Trump vlastně snaží vytvořit nějakou formu legalizované segregace, což je…
Co tím myslíte?
Vznikají například po celých USA obytné zóny, celé komunity pouze pro bělochy. Sám jste jedno takové „městečko“ navštívil v Arkansasu. To je ale proti zákonu.
No, když už jste zmínil ten Arkansas, tak tam jde o to, že se opravdu skupina bělochů sestěhovala k sobě, své domy si ale staví na soukromém pozemku. Ti lidé tvrdí, že jejich motivem je snaha zachovat si své bílé dědictví, které je podle nich v ohrožení…
No, já si myslím, že když se podíváte na světovou populaci, zejména na Ameriku, tak jsem přesvědčen o tom, že není možné, aby si běloši zachovali populační dominanci. A nejlepší způsob, jak přežít, spočívá v umění spolupráce, v žádné dobrovolné segregaci a životě v izolaci.
Rád bych se ještě zeptal na Baracka Obamu. Bavíme se tu vlastně celou dobu nepřímo o něm. Vy s ním jste stále v kontaktu. Jak se on sám cítí při pohledu na Trumpův agresivní styl, který řadu jeho zákonů a projektů opravdu anuluje?
Myslím, že je opravdu těžké zůstat nad věcí. Občas ho uvidíte, jak se zapojí do boje a vystoupí proti něčemu, protože ví, že to, co se děje, není správné. Barack je bojovník a najde způsob, jak se ozvat. Víte, musí to vybalancovat, protože on jako bývalý prezident nechce přímo konfrontovat toho stávajícího.
Já ale opravdu věřím, že mezi lidmi vzniká nová občanská angažovanost a Obama má publikum. Když začne vypočítávat všechny stávající problémy, negativní reakce se podle mě stane strategickou odpovědí. Lidé začnou říkat, že už toho mají dost. A myslím, že pokud Trump volby v příštím roce prohraje, bude to znamenat jeho politický konec.
Je Amerika tedy spíše Obamovská, nebo je to země Trumpa?
Nemyslím si, že je to Obamova Amerika. A není to ani Trumpova Amerika. Myslím, že jsme zemí, která hledá samu sebe.
Jak dosáhneme konsensu, abychom mohli být jedním národem? Je to stále jeden velký experiment. Nikdo nás nenutil tady žít, jsme tu všichni, tedy s výjimkou Afroameričanů, dobrovolně. Myslím si, že musíme najít odvahu a vnitřní sílu, abychom čelili svým nedostatkům. To se v Americe dosud popravdě nikdy nestalo.
Myslíte si, že země prochází krizí identity?
Myslím, že přesně v tomto stadiu se nacházíme. Snažíme se přijít na to, kým chceme být. Nicméně si myslím, že ten zásadní rozdíl mezi Obamou a Trumpem spočívá v tom, že Obama promlouval k tomu nejlepšímu v nás, abychom se pokusili stát se jedním národem. Trump naopak hraje na strach a rozeštvává nás, chce, abychom se obrátili proti sobě. Doufám a modlím se, abychom se z trumpismu zotavili.
Kdyby Trump usiloval o třetí mandát, což mu sice ústava zakazuje, prezident to ale přesto nevyloučil, měl by na druhé straně kandidovat právě Obama, stále nejpopulárnější demokrat ?
Sám bych k tomu Baracka pobídl. Doufám ale, že se ani jeden z nich na kandidátce už neobjeví.
