Přerod Babiše kolem Green Dealu je pozoruhodný, říká europoslanec

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem.

Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince.

Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry.

Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční vlády a má plné exekutivní pravomoci.

Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.

Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaká očekávání podle toho, co vnímáte v evropském prostředí, mají evropští politici od nástupu Andreje Babiše do křesla premiéra České republiky? - V Evropě jsou neustále volby, čili lidé se mění. Já bych neřekl, že je to vnímané jako nějaká přelomová zpráva, koneckonců Andrej Babiš už jednou byl premiérem. Myslím si, že podpořil některé velmi užitečné věci. Třeba když se Česká republika přihlásila na to, že odeslala z naší země ruské špiony, kteří pracovali na ambasádě. To byl určitě velmi dobrý bod, kde Česká republika byla vidět. Jiné věci byly komplikovanější. Třeba když blokoval jednání ECOFINu (Rady pro hospodářské a finanční věci, pozn. red.) kvůli tomu, že chtěl prosadit takzvanou reverse charge, kterou nakonec jeho vláda nikdy nezavedla. Ale řekl bych, že tam má pověst standardního premiéra.

2:00 Určitá změna je, že tam tehdy přicházel v dresu liberálů, což je obvykle vnímáno jako ta nejvíce proevropská frakce. A teď přesun k Patriotům, kteří jsou velmi výrazně na opačné straně politického spektra, vytváří určitá očekávání nebo otázky, co to bude znamenat.

2:30 Tam jsem možná i tu otázku mířila, zda existuje nějaká nervozita ve smyslu, jestli se Česká republika teď přikloní blíže třeba ke Slovensku nebo Maďarsku, které mají výhrady k mnohým pozicím Evropské unie? - Doufám, že Česká republika nebude měnit svůj postoj vůči Ukrajině. - Ale na druhou stranu slyšíme veřejné proklamace, ve kterých od budoucích vládních činitelů padá, že by chtěli přehodnotit ten postoj. - Uvidíme, ale myslím si, že tam je spíš důležitá aritmetika. V Evropské unii se buď rozhoduje jednomyslně, v některých případech, třeba v zahraniční politice, anebo kvalifikovanou většinou. V případě, kdy chcete vytvořit blokační menšinu v rámci většinového rozhodování, tak potřebujete mnohem víc, než je Maďarsko, Slovensko a Česko. Tedy z toho hlediska to nic zásadního nedělá, jakkoliv Evropská unie byla vždy nastavena na to, že hledá co nejširší konsensus.

3:00 Bude otázka, ve kterých věcech bude Andrej Babiš součást nějakého mainstreamu, nebo bude vytvářet nějakou většinovou pozici. A ve kterých se bude v duchu Jiráska „proti všem“ stavět proti ostatním, i když většinou z toho nic pozitivního nezíská.

4:00 Čekáte, že bude tak razantní, jako byl v předvolební kampani, kdy vystupoval velmi euroskepticky proti celé řadě evropských politik? Nebo že bude uměřený, jako někteří politici bývající? Doma, ve svých státech jsou kritičtí, ale když přijedou do Bruselu, tak ta kritika taková není. - Přesně tak. To je bohužel jeden z charakteristických rysů evropské politiky, zástupců členských zemí, že v Bruselu jsou poměrně konstruktivní a opravdu hledají rozumné řešení. A pak doma se buď k němu nehlásí, anebo na něj dokonce útočí. A to není specifikum České republiky ani té či oné vlády. To bohužel se děje a vede to k tomu, že to Evropskou unii oslabuje. Ale já bych si fakt netroufal předjímat, jak to bude vypadat, protože jestli je v něčem pan Babiš jako politik konzistentní, tak je to nekonzistence. Čili uvidíme.

6:00 A to, že je představitelem politické síly, která v rámci Evropského parlamentu je ve frakci Patrioté pro Evropu, což je spíše okrajová evropská politická síla, ho bude nějak oslabovat? - V Patriotech jsou teď dva premiéři, Viktor Orbán a Andrej Babiš. A ukázalo se, že v České republice fotky s Viktorem Orbánem úplně netáhnou. A to, že poslanci pana Babiše jsou součástí Patriotů, neznamená, že on má nějaký závazek vůči Viktoru Orbánovi a naopak. Nicméně bych byl mnohem klidnější, kdyby ANO bylo v jiné frakci, než ve které je. Podle mě se do těch Patriotů dostal omylem, respektive politickou chybou.

11:00 Když přejdeme k Evropské radě, která by se měla konat 18. prosince, a Andrej Babiš velmi pravděpodobněna na Evropskou radu pojede, co budou klíčové věci, které se tam budou rozhodovat, lámat? Protože agenda je tam poměrně široká, těch zásadních věcí se tam má řešit celá řada. - Myslím, že teď téměř každé rozhodování v Evropě začíná být komplikované. A nejenom v Evropské radě, ale i v parlamentu. Ten byl, řekněme, bezproblémový z hlediska podporování různých věcí, které posilovaly společné fungování Evropské unie. Teď ale vypadá jinak, než vypadal dřív. Zásadní bude, co se bude odehrávat v dalším roce a jaký směr tomu Rada dá.

12:00 Komise trochu odezírá ze rtů premiérů členských zemích, aby předložila něco, co má šanci na úspěch. A záleží, jaké signály tam premiéři budou posílat. A toto je strašně, strašně důležitá věc. Konkurenceschopnost. Samozřejmě držení pozice vůči Ukrajině a Rusku je moc důležité. A navíc, co čím dál tím víc jako vyplouvá na povrch, dnešní svět je jiný, než byl ten včerejší, a on je strašně rychlý. Symbolem té rychlosti je rozvoj technologií, zejména datových center, umělé inteligence a tak dál. A zatím Evropa v této věci tahá za velmi krátký konec provazu a hrozí, že nás to poškodí. Čili záleží na tom, jak se k tomu bude Andrej Babiš stavět. Bude vytvářet nějaký postoj v té radě.

12:30 Evropě už velmi dlouhou dobu evidentně chybí lídr. Ani Angela Merkelová nebyla úplně lídr, protože spoustu důležitých věcí spíše brzdila, protože jako německá kancléřka s nimi úplně nesouzněla, a myslím si, že nyní prakticky kdokoliv může přinést do té Evropské rady nějakou důležitou agendu, získat pro ni podporu a posunout tu Evropu dál. Zároveň ale samozřejmě takřka kdokoliv může vytvářet ten tlak, aby to šlo přesně opačným směrem. Myslím si, že v prosinci se nic zásadního nerozhodne, ale je tam také diskuze o tom roce, o tom letošním roce a roce dopředu a záleží, jaké signály tam budou vyslány. - A tu zásadní roli může sehrát i Andrej Babiš. Může být stejně tak lídrem jako někým, kdo bude pomáhat k rozštěpení Unie podle toho, s jakou agendou přijde do Bruselu. - Přesně tak. A mimochodem je ještě jedna oblast, ve které lídři zemí hrají zásadní roli. Protože my se bavíme o trošku abstraktní konkurenceschopnosti Evropy. Ale ta je daná konkurenceschopností členských zemí. A pokud by se nějaké vládě podařilo zásadně reformovat fungování země. Tím, že ekonomika se transformuje do nějaké modernější struktury, budeme rychleji růst, nebudeme mít fiskální problémy, tak tím jednak inspirujeme ostatní a jednak posílíme Evropskou unii jako celek.

14:00 Andrej Babiš patří mezi velké kritiky řady opatření Green Dealu a řady opatření, která s tím souvisí. Jakou tady čekáte pozici Česka? Co je vůbec možné změnit, ovlivnit? - To, o čem se hodně mluví a na co Evropský parlament a Evropská komise i Rada odpovídají, je přílišná regulatorní zátěž firem. A opravdu probíhá velká snaha hledat cesty, jak zjednodušit požadavky, kterými jsou firmy vystavené z hlediska reportingu, z hlediska plnění různých norem a tak dále. Hledá se tam opravdu cesta, jak to zjednodušit. Někdy až trošinku překotná. Green Deal spadá do úplně jiné oblasti. A znovu bych tady připomněl, že to bude Andrej Babiš a tehdejší premiéři, kteří to odstartovali dohodou o tom, že Evropa sníží emise do roku 2030 o 55 procent a bude směřovat k docela náročné čisté emisní neutralitě v roce 2050. Takže ten jeho přerod v této oblasti je docela pozoruhodný.

16:00 Stejně tak je trochu smutné, že kritika části byznysu Green Dealu v České republice je výrazně nadproporční vůči tomu, co slyším z ostatních zemí. A navíc u nás nezaznívá, že snižování emisí se docela daří. Teď to vypadá, že směřujeme k nějakým 54 procentům, možná k 55. A jednotlivé země, včetně České republiky, plní své individuální závazky, které jsou v oblasti dopravy a bydlení. Podle mě je tato agenda - bez ohledu na strategický význam do budoucna, protože my se tím snažíme omezit budoucí škody - tak je docela úspěšná. Mimochodem, právě dopoledne jsem se bavil s jedním českým ekonomem, který říkal, že například v případě našeho exportu je dnes nejvíce rostoucí součástí byznys spojený s tepelnými čerpadly.

17:00 Nicméně jste nepochybně zachytil obrovsky kritickou debatu, která na české politické scéně vůči zelené agendě je. Klíčovou součástí předvolební kampaně ANO bylo téma ETS 2 a že tento systém v Česku zruší, nikdy nezavedou a tak dále. - To se bude těžko rušit, když to nezavedli. Skutečné snižování emisí, to není systém ETS 2, ale takzvaný mechanismus effort sharingu, který běží od roku 2008. A mimochodem, vláda Andreje Babiše byla u toho, když se stanovil cíl na dekádu 2020 - 2030. Nijak to nerozporovala. Je pravda, že pak byl ten cíl zvýšený během Fialovy vlády v rámci Fit for 55 (plán Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent, pozn. red.).

18:30 Jsem zvědav, jak se z toho vláda bude dostávat. Protože za prvé, v rámci systému je nyní dohoda, že země, které to zavčas podle pravidel implementují, dostanou předem peníze, které mohou použít zejména pro domácnosti s nižšími příjmy, aby snižovaly spotřebu fosilních paliv. - My to ale zavést nechceme. - Čili na začátku začneme tím, že přijdeme o nějakou minimálně desítku miliard, kterou jsme mohli směřovat na pomoc rodinám s nižšími příjmy. Aby si vyměnily kotel, zateplily dům, koupily úsporné auto a tak dále. A pak bude následovat infringement, jehož výsledkem bude pravděpodobně pokuta, kterou bych tipoval někde v rozsahu, jako kdybychom ty emisní povolenky platili. Ten podle mě může začít už v příštím roce. - Už příští rok můžeme dostat první pokuty za to, že neimplementujeme? - Já bych spíš řekl, že začne infringement, a je otázka, v kterém momentu to Komise dá k soudu.

28:00 Co čekáte, že na poli zelené politiky může nová vláda prosadit? - To bych spíš rád slyšel od těch lidí, kteří slibují, že něco zruší. Je dobré si uvědomit, jaké závazky jsme na sebe vzali a co vlastně děláme. Průmysl je krytý evropským systémem emisních povolenek, ze kterého mimo jiné platíme spoustu investic, například hromadnou dopravu ve městech. A pak je druhá oblast, rozhodující, a to je systém, který pokrývají ty druhé emisní povolenky, a to je bydlení a doprava. A tam má Česká republika závazný cíl, velmi mírný cíl. Některé země snižují o 50 proti proti roku 2030. My jsme si vyjednali 26 nebo 28 procent. A s tím, co tato vláda plánovala, jsme na cestě, abychom ten cíl splnili.

29:00 Když vláda začne dělat nějaká velká opatření a řekne si: my budeme podporovat dopravu na benzin a na naftu, budeme ignorovat snahu snižovat spotřebu fosilních paliv v budovách, tak se dostaneme mimo tento cíl. A v roce 2030 se to spočítá a v okamžiku, kdy tam budeme mít přebytek emisí, tak budeme muset zaplatit nějaké peníze na to, abychom to vykompenzovali. (…) To je cíl, který bychom se měli snažit plnit. Když se ho nebudeme snažit plnit, tak oslabíme ekonomiku a bude nás to něco stát.

31:00 Možná to příliš zjednodušuji, ale prosadí budoucí vlády něco ze svých cílů? - Ale já nevím co, protože oni říkají: zrušíme Green Deal. Já ani nevím, co tím myslí. Green Deal je, mám pocit, nějaká komunikace Evropské komise. Já nevím, jestli chtějí zrušit komunikaci? Já jsem vlastně nikdy neslyšel, co chtějí udělat. Z toho slova Green Deal, a je to vina i lidí jako já, že jsme to asi dobře nevysvětlili, možná ten termín byl nešťastný, se z toho stal takový politický slogan, takový slaměný panák, do kterého hážete oštěpy a střílíte šípy. A nikdo vlastně neřekl, co konkrétního udělá.