SpaceX může mít hodnotu jako půlka Tesly. A možná míří na burzu

Vesmírný kolos SpaceX amerického podnikatele Elona Muska podle médií chystá další kolo prodeje akcií, které by ho na papíře ocenilo až na 800 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 18,4 bilionu korun. Z firmy, která není na burze, by se tak rázem stala 13. nejhodnotnější americká společnost.

Zároveň by šlo o nejhodnotnější soukromou technologickou firmu na světě. Pro srovnání, společnost OpenAI stojící za chatbotem ChatGPT, je oceňována zhruba na 500 miliard dolarů. SpaceX by byla větší než řada tradičních gigantů z prestižního akciového indexu S&P 500.

To zároveň znovu otevírá otázku vstupu SpaceX na burzu, o němž se mluví v souvislosti s příštím rokem, konkrétně jeho druhou polovinou.

SpaceX, založená v roce 2002, se proslavila znovupoužitelnými raketami Falcon. Ty vozí náklady i astronauty pro NASA a komerční klienty, firma vyvíjí supertěžkou raketu Starship pro budoucí mise k Měsíci a Marsu a buduje také konstelaci tisíců satelitů Starlink, jež zajišťují vysokorychlostní internet z oběžné dráhy.

Firma není veřejně obchodovaná – její akcie se neobchodují na burze, ale jsou rozdělené mezi Muska a široké spektrum institucionálních investorů a s podíly se nakládá jen v rámci neveřejných soukromých transakcí.

Podle informací listu The Wall Street Journal (WSJ) a dalších finančních médií připravuje SpaceX další kolo takzvaného sekundárního prodeje akcií. Nejde tedy o klasické navýšení kapitálu pro firmu přes prodej akcií, ale o možnost, aby část svého podílu prodali zaměstnanci a ranní investoři.

Cenové rozpětí, o němž se hovoří, by firmu nacenilo na zhruba dvojnásobek oproti asi 400 miliardám, za něž se podíly SpaceX prodávaly v předchozím neveřejném prodeji akcií letos v létě, jak dříve uvedl právě WSJ.

Při takové cenovce by bylo v USA větších už jen 12 veřejně obchodovaných firem, včetně Nvidie, Applu a dalších technologických gigantů. SpaceX by se zařadila zároveň před značky jako Visa, Oracle nebo ExxonMobil.

Zajímavý je i kontrast s Teslou. Podle odhadů má SpaceX letos utržit kolem 15,5 miliardy dolarů, zatímco Tesla zhruba 95 miliard. Přesto by SpaceX při ocenění 800 miliard mělo hodnotu vyšší než polovina tržní hodnoty Tesly.

Debata mezi investory se tak stáčí k tomu, jestli je ocenění SpaceX ukázkou přehřátí trhu se soukromými technologickými firmami. Část komentářů ji dává za příklad toho, jak se ocenění gigantických firem v neveřejných kolech odlepilo od klasických finančních ukazatelů.

Důvodem tak vysokého ocenění není jen to, že SpaceX dominuje komerčním startům na oběžnou dráhu. Hlavním motorem je satelitní internet Starlink. Ten v listopadu podle oznámení firmy, na které upozornil například server TechCrunch, překročil hranici osmi milionů aktivních zákazníků po celém světě.

Podle odhadů analytiků společnosti Payload a dalších zdrojů měla SpaceX v roce 2024 tržby kolem 13,1 miliardy dolarů, z toho asi 8,2 miliardy připadalo na Starlink – tedy většinu příjmů firmy.

Služba Starlink začínala jako internet pro odlehlé oblasti, dnes ale konkuruje klasickým poskytovatelům připojení, míří na lodní dopravu, letectví i armády. Kritickou roli hraje například na Ukrajině, kde se stal součástí válečné infrastruktury. Zároveň tím připomíná, jak velkou moc může mít soukromá firma, když ovládá klíčovou komunikační síť.

Vedle Starlinku zůstává druhým pilířem byznysu samotná raketová doprava. SpaceX dnes zajišťuje zhruba polovinu všech orbitálních startů na světě a podle Muska letos vynese kolem 90 procent hmotnosti všech nákladů, které lidstvo posílá na oběžnou dráhu.

Na nové vesmírné závody ale nelije peníze jen Musk. V USA soupeří se SpaceX například Blue Origin Jeffa Bezose, společnost Rocket Lab a další soukromé firmy, které investují miliardy dolarů do raket, satelitů a připravovaných misí k Měsíci.

„Už nějakou dobu mluvíme o Rocket Lab jako o potenciální důstojné konkurenci SpaceX,“ píše akciový analytik Patria Finance Branislav Soták. „Bez nové rakety Neutron ale nemůže Rocket Lab ani jen pomýšlet na přímou konfrontaci se SpaceX, prozatím totiž hrají úplně jinou ligu,“ dodává.

O možném vstupu SpaceX na burzu se spekuluje už roky. Podle serveru The Information, na který se odvolává i The Wall Street Journal, firma investorům naznačila, že míří na první veřejnou nabídku akcií (takzvané IPO) ve druhé polovině roku 2026, a to v podobě celé SpaceX včetně satelitní divize Starlink.

Ještě dříve přitom Musk mluvil o tom, že na burzu půjde samostatně jen Starlink, až bude jeho růst tržeb dostatečně stabilní a předvídatelný. Zároveň je důležité dodat, že nejde o oficiálně oznámené IPO s prospektem u regulátorů, ale o informace z neveřejných jednání s investory.

Musk sám je k veřejnému obchodování tradičně opatrnější a opakovaně říká, že mu na firmách na burze vadí tlak na krátkodobé výsledky a právní i regulatorní zátěž, která s tím přichází. S aktuální vlnou spekulací se proto rozhodl vystoupit přímo.

„V médiích se hodně píše, že SpaceX shání peníze při valuaci 800 miliard dolarů, což není přesné,“ napsal na sociální síti X. Dodal, že SpaceX je už „mnoho let v plusu z hlediska cash flow“ a dvakrát ročně dělá zpětný odkup akcií, aby poskytla likviditu zaměstnancům a investorům.

„Růst ocenění firmy je dán především postupem u rakety Starship, rozvojem Starlinku a tím, že SpaceX získává globální frekvence pro přímé spojení se sítěmi mobilních operátorů, což výrazně rozšiřuje trh, na který může mířit,“ doplnil Musk. K samotným zprávám o možném IPO se ale ve zmíněném příspěvku přímo nevyjádřil, tedy je ani výslovně nevyvrátil.

Nic to ale nemění na tom, že právě v těchto neveřejných obchodech se ukazuje, jakou cenu SpaceX v očích investorů aktuálně má. A že se dnes soukromé technologické firmy, jako jsou SpaceX nebo OpenAI, přesně těmito sekundárními prodeji dostávají na ocenění, které dříve patřily jen největším veřejně obchodovaným korporacím.

Pro běžného investora je klíčová jedna věc. Ačkoliv se o SpaceX mluví skoro jako o veřejné firmě, její akcie se koupit nedají. Přístup mají jen velcí institucionální hráči a vybraní kvalifikovaní investoři přes speciální platformy, kde se obchodují podíly v soukromých firmách.

I kdyby SpaceX na burzu opravdu vstoupila, Musk si nejspíš udrží pevné otěže. Odhaduje se, že přímo vlastní zhruba 42 procent akcií, ale díky systému více tříd akcií ovládá většinu hlasovacích práv. Podobně jako u Alphabetu nebo Mety by tak noví akcionáři získali hlavně podíl na ziscích a růstu hodnoty firmy, ne skutečnou možnost mluvit do jejího řízení.

Hodnota SpaceX vyskočila během pěti let zhruba z 36 miliard na současných 400 a potenciálně 800 miliard dolarů.

Investoři spoléhají na to, že Starlink dál poroste, že raketa Starship výrazně zlevní starty na oběžnou dráhu a otevře nové byznysy – od ještě masivnější satelitní sítě až po orbitální datová centra pro umělou inteligenci, o nichž Musk mluví jako o budoucím skrytém trumfu SpaceX.

Ne všichni jsou ale z tak rychlého růstu hodnoty nadšení. „Nechceme soudit, jestli fundamenty takovou cenovku ospravedlňují,“ napsala v textu o rekordních oceněních firem jako OpenAI a SpaceX analytička Joanna Glasnerová ze serveru Crunchbase News.

„Je to ukázkový příklad širšího trendu, top soukromé firmy s obřími, často skokově rostoucími oceněními,“ dodala.

Některé fondy ve svých scénářích, na které upozornil server MarketWatch, přesto pracují s možností, že by se hodnota firmy mohla během příští dekády posunout až k 2,5 bilionu dolarů.