Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Andrej Babiš se dnes potřetí stal českým premiérem. Po 1472 dnech je zpět. Shodou okolností právě v den, kdy Petr Fiala dorovnal délku jeho předchozího pobytu v premiérské funkci v letech 2017 až 2021.
Babiš se jako první dokázal z opozice vrátit do premiérského křesla. A to navzdory tomu, že v minulosti několikrát tvrdil, že v dalších volbách už nebude kandidovat.
Teď se jeho satisfakce završuje.
Za rok se Andrej Babiš stane nejdéle sloužícím ministerským předsedou samostatné České republiky. Kromě toho byl tři roky vicepremiérem a ministrem financí. Časová osa jeho působení, polopřímka protažená do budoucnosti, dokumentuje hlavně jedno: Babiš je už dlouho rozhodujícím spolutvůrcem poměrů, a ne tím, kdo zvenčí přichází poměry změnit a napravit.
Andrej Babiš není bojovník proti politickému establishmentu – ale establishment sám.
Jasné vítězství mu v říjnu vynesla mobilizace proti „nejhorší vládě, jakou jsme tu měli“. Ohnivě hovořívá každá opozice a každá se v případě úspěchu tváří, že všechno zlé zdědila po minulém volebním období. V Babišově případě je rozdíl v tom, že se i 12 let po prvním nástupu k moci stylizuje do role nového koštěte, které přichází vymést nepořádky po tradičních stranách, takzvaném polistopadovém kartelu. Jako někdo nový a jiný. Rytíř na bílém koni, který „není jako politici“.
Tahle figura měla nějaký faktický základ v roce 2013. Ne v roce 2025. Babiš, nejmocnější politik poslední dekády, mezitím poopravil význam slova „tradice“. Sám se stal tradičním politikem a jeho ANO je tradiční stranou.
Výkonná moc je teď v rukou dvou rivalů z prezidentských voleb. Jmenovací dekret Babišovi předává ten, kdo ho předloni porazil – a to s podporou končící středopravicové vládní koalice.
Začíná nová kapitola české kohabitace, soužití prezidenta a premiéra, kteří jsou každý jiného politického původu. To Česko sice už zažilo (Václav Klaus / premiéři sociální demokracie, Miloš Zeman / Petr Fiala). Ale ještě ne v době, kdy premiérova strana – momentálně dominantní síla – začíná hledat, koho za dva roky nasadí a podpoří v přímé prezidentské volbě.
Když bude Petr Pavel v lednu 2028 obhajovat a když se ANO rozhodne postavit vážného protikandidáta, politické soužití prezidenta a premiéra to výrazně poznamená. Naplno se otevře fronta politického boje vláda versus Hrad. Hlavně v případě, kdy by tím vážným protikandidátem byl Babiš. A pokud by prezidentská kampaň byla vyhrocená tak jako z jeho strany minule.
Premiérem se stává občan obžalovaný z trestného činu. Což je bezprecedentní, ale děje se tak v souladu s úsudkem voličů a Ústavou. Obojí se Pavel zavázal respektovat. Je odpovědný jen prezidentskému slibu „zastávat svůj úřad v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“ – a do toho se vejde i jmenování Andreje Babiše, i prezidentovo „nejlepší vědomí a svědomí“ při předávání premiérského dekretu. Varianty, že by Babiše odmítl jmenovat, anebo by ho jmenoval a pak rezignoval s vysvětlením, že nedostál svému prezidentskému slibu, zůstávají politickou sci-fi. Naštěstí.
Zároveň ale nemá zapadnout názor emeritního předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského: „Mít v čele vlády trestně stíhaného premiéra by bylo něco, co nemá v civilizovaném světě obdoby. Byla by to ostuda a naprostá kuriozita.“
Nejde ani tak o to, jestli podepsat slova „ostuda“ a „naprostá kuriozita“. Důležité je docenit, co Babišův pobyt na lavici obžalovaných v kauze Čapí hnízdo znamená pro sestavování vlády a pro věrohodnost její práce.
Sestavování vlády je od začátku podmíněné tím, že Andrej Babiš (a Tomio Okamura) znovu získá poslaneckou imunitu, která jeho stíhání přerušuje. A že nová většina ve Sněmovně pravděpodobně nehodlá hlasovat pro Babišovo vydání spravedlnosti.
Vláda v návrhu svého programu slibuje „obnovit přesvědčení, že zákony platí pro všechny stejně“. Zároveň je možné, že premiéra před obžalobou z napomáhání k dotačnímu podvodu uchrání imunita. To by znamenalo zátěž pro celé vládní působení.
Návrh programového prohlášení otevírá věta „Česká republika stojí na prahu období, kdy je nutné obnovit důvěru občanů ve stát, jeho instituce“. A kapitola Právo a spravedlnost začíná slovy „Spravedlnost je základem důvěry občanů ve stát“. To je správné východisko, až na to, že když ho má reprezentovat Andrej Babiš, který víckrát zpochybňoval spravedlivou justici ve svém vlastním trestním případu, tak to moc věrohodně nepůsobí.
Premiérský slib, který dnes složil Andrej Babiš, zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“
Dá se říct, že z úst někoho, kdo se chystá řídit stát a přitom čeká na pravomocný rozsudek vinen/nevinen, zní slib zachovávat zákony… zvláštně. A že nad závazkem „nezneužít svého postavení“ poblikává červená kontrolka střetu zájmů.
