Článek
Německá vláda zavede takzvaný průmyslový tarif, který má přinést úlevu vybraným ohroženým odvětvím, například ocelárnám, sklárnám anebo některým chemickým závodům. Zastropovaná cena silové elektřiny by měla klesnout na 5 eurocentů za killowatthodinu. Jenže jen zdánlivě.
Berlín hodlá dotovat jen polovinu elektřiny, kterou daný podnik spotřebuje. Zbytek už firma doplatí podle tržních cen. A většinu ušetřených peněz bude muset obratem investovat do transformace a udržitelných projektů. Program má běžet tři roky.
„Průmyslový tarif bude pro některé podniky určitým přemostěním. Ale širší ekonomice může s řešením problémů pomoct jen velmi omezeně,“ okomentoval to pro Seznam Zprávy Byznys Achim Dercks, zastupující výkonný ředitel Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK).
„Snížení je příliš malé, okruh účastníků příliš úzký a časový horizont příliš krátký. Pro podniky, které nemohou průmyslovou cenu elektřiny využít, by se elektřina mohla dokonce ještě prodražit – protože budou muset v případě potřeby spolufinancovat úlevy pro jiné firmy,“ upozorňuje Dercks. Podle německé vlády by z novinky měly profitovat asi dva tisíce společností.
Přínos zastropovaných cen ale může být ještě nižší, než politici proklamují. „Cíl průmyslového tarifu – tedy obnovení konkurenceschopnosti zdejšího hospodářství – se aktuálním návrhem nesplní. Úleva v ceně elektřiny bude daleko od slibovaných 5 centů za kilowatthodinu,“ soudí Martin Theuringer, šéf německého svazu sléváren.
Důvodem je řada kompromisů, které jsou do plánu zapracované s ohledem na férovost slevy v rámci EU. Tím, že se bude dotovat jen polovina proudu a k základní ceně se přidávají i další složky jako síťové poplatky, budou úspory někdy i minimální.
Německý Svaz pro spravedlivou energetickou transformaci to dokládá modelovým příkladem. Firma, která teď za elektřinu dohromady platí 20 centů za kWh, může s využitím průmyslového tarifu snížit náklady jen na 19,8 centů. A náklady tak můžou zůstat vysoko i nad cenami energií v Česku.
Nová vláda premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše chystá vlastní sadu opatření, kterými chce tuzemským firmám ulevit. I s ohledem na jejich obavy, že budou vůči německým konkurentům v nevýhodě.
„Pro energeticky náročné obory jsme připraveni diskutovat nad úpravou takzvané podpory nepřímých nákladů a chystáme zvýhodnění skrze odpisy,“ potvrdil Seznam Zprávám už před časem nynější ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Současně platí, že český stát by měl za domácnosti i firmy hradit poplatky za podporované zdroje energie, a tím jejich náklady na energie uměle snížit.
Německá závislost na průmyslu zůstává enormní
Podobnou cestou se vydalo také Německo. Energetickým firmám vydá z rozpočtu v přepočtu skoro 160 miliard korun, aby tím pokrylo část takzvaných síťových poplatků na správu infrastruktury. I přes takto vysokou částku ale odběratelům tyto poplatky neodpadnou, pouze by se měly na nějakou dobu snížit.
Německé firmy budou zároveň odvádět jen minimální daň za odběr elektřiny. Cílem spolkové vlády dál zůstává hlavně pomoc pro průmysl, na kterém je Německo mimořádně závislé.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy to potvrdil i Achim Dercks z komory DIHK: „Německý průmysl je pod obrovským tlakem. Pořád se podílí téměř dvaceti procenty na celkové tvorbě hodnot, což je výrazně víc než v zemích, jako je Francie, Velká Británie nebo USA. Ale stále častěji pozorujeme i známky deindustrializace. Hlavně středně velké průmyslové firmy teď přesouvají výrobu do zahraničí, anebo úplně končí,“ uvedl.
Podle DIHK je nutné, aby stát přišel se strukturálními reformami. Zavedení průmyslového tarifu je pro komoru vítaným krokem, ze kterého ale můžou profitovat jen vybrané podniky. Pro většinu průmyslových firem se ale jeho spuštěním nic moc nemění.
„Jde o samotné jádro německé ekonomiky. Politika musí konečně důsledně zasáhnout a zlepšit podmínky pro podnikání. Konkurenceschopnost země zatěžují hlavně rostoucí náklady na práci a energie, vysoké daně a obrovská míra byrokracie,“ soudí Dercks.
