Článek
Česko vstupuje do roku 2026 s veřejnými financemi, které plní Maastrichtská kritéria zadlužení (maximálně 60 procent HDP). Současně se ale nacházejí jen napůl cesty, aby se daly zcela do pořádku. Ministerstvo financí počítá v roce 2026 s postupným růstem dluhu o 1,3 procentního bodu na 45,3 procenta HDP, přičemž v roce 2028 by dluh mohl dosáhnout 46,4 % HDP.
Predikce je však založena na postupu minulé vlády premiéra Fialy. Za nové vlády Andreje Babiše se může výrazně změnit. Ve srovnání s většinou evropských zemí je Česko zatím premiantem, a má velmi nízkou míru zadlužení.
Babiš před rozhodnutím
Nová vláda ANO, SPD a Motoristů ve svém programovém prohlášení slibuje podporu ekonomického růstu, ale za cenu vyšších deficitů. Zatímco minulá vláda schválila na rok 2026 schodek 286 miliard korun, analytici očekávají deficit nové vlády až 350 miliard korun.
„Pokud nová vláda zvolí cestu vyššího deficitu, v nejbližších letech to povede každopádně k nárůstu zadlužení,“ upozorňuje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy.
Podle jeho slov je však zásadní, za co budou dluhové peníze utraceny. „Pokud to bude navýšení běžných, neinvestičních výdajů, jako jsou důchody nebo sociální dávky, výsledkem bude další rychlý růst dluhu,“ varuje Skořepa.
Plánovaná daňová opatření Babišovy vlády výrazně zatíží příjmovou stránku rozpočtu. Snížení daně z příjmu právnických osob z 21 na 19 procent, plánované snížení DPH, vrácení slevy na manžela či studenta a snížení záloh pro živnostníky představují miliardy korun ročně. Na výdajové straně pak přibydou náklady na vyšší platy ve státní správě a odpuštění poplatků za podporu obnovitelných zdrojů.
Prognóza státního dluhu.
Rostoucí dluh se promítá do výdajů na jeho obsluhu (tedy placení úroků z půjček), které představují stále větší zátěž pro státní rozpočet. Za prvních jedenáct měsíců roku 2025 stát zaplatil na úrocích 86 miliard korun. Celkově se úrokové náklady stabilně drží kolem 1,3 % HDP ročně, v roce 2028 by měly vzrůst na 1,4 procenta HDP.
Investoři již reagují nervózně. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vzrostly na 4,8 procenta a Raiffeisenbank očekává, že v roce 2026 vyrostou na 4,85 procenta. „Historická paměť dějin Česka ukazuje, že ze státních dluhů nelze vyrůst, protože zadlužení nesměřovalo do investic a výrobních kapacit,“ konstatuje analýza Raiffeisenbank s tím, že tempo konsolidace bylo vždy pozvolné.
Co chystá ANO
Hnutí ANO s přehledem vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny. SZ Byznys připravil detailní přehled jeho ekonomického programu.
Národní rozpočtová rada v poslední predikci očekává postupné zvyšování dluhu jak v příštích letech, tak v příštích desetiletích.
Demografická past
Dlouhodobě představuje největší hrozbu demografický vývoj, hlavně stárnutí obyvatelstva. Přestože provedené důchodové reformy výrazně zlepšily udržitelnost penzijního systému, kdy původní deficit téměř 4 % HDP v nejhorších letech kolem roku 2060 klesne na 1,5 procenta, Národní rozpočtová rada varuje před dosažením takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního limitu 55 % HDP, už v roce 2037.
Za nepříznivým výhledem stojí kombinace faktorů. Vedle trvalých schodků běžného hospodaření hrají zásadní roli rostoucí výdaje na obranu, které mají dosáhnout 3 % HDP do roku 2030. Demografické stárnutí navíc vyvolá tlak nejen na penzijní systém, ale také na zdravotnictví, jehož výdaje podle odhadů Národní rozpočtové rady vzrostou ze současných 6,4 na 7,7 procenta HDP do roku 2075.
Pokud by se nepodnikly další konsolidační kroky, dluh by mohl do roku 2075 vystoupat až na alarmujících 178 % HDP. Česko tak stále stojí před velkou volbou, kdy buď začne v běžných výdajích šetřit a investovat do produktivních projektů, nebo se rychle přiblíží k dluhové brzdě.
