Hlavní obsah

Maloval v Paříži i mezi řeckými mnichy. Výstava připomíná Muchova přítele

Foto: Profimedia.cz

Jan Vochoč maloval v Řecku, Bulharsku i Paříži. Doma mnoho příležitostí vystavovat nedostával. Snímek pochází z liberecké výstavy jeho děl.

Nepatřil mezi známé umělce, v Čechách mnoho příležitostí představit svá díla nedostal, přesto bývá řazen k významným portrétistům a krajinářům z přelomu 19. a 20. století.

Článek

Dílo pozapomenutého malíře Jana Vochoče, přítele Alfonse Muchy a mistra jemné barevné tečky, připomíná aktuální výstava v liberecké Galerii Lázně, dříve známé jako Oblastní galerie Liberec. Přehlídka nazvaná Poutník životem malíře potrvá do 15. února 2026. Otevřeno bude z větší části také mezi svátky.

Vochoč žil v letech 1865 až 1920. Po studiích v Praze a Mnichově procestoval bulharské a řecké území, dostal se až do uzavřené mnišské komunity na Athosu, což je hora a zároveň poloostrov. Tam sice přijal mnišskou kutnu, především ale maloval. Plátna z athoských klášterů po návratu představil na své největší autorské výstavě, kterou roku 1901 hostil Národní dům na pražských Vinohradech.

Vochoč byl podle kurátorky liberecké přehlídky Marcely Suchomelové zručný portrétista i krajinář. Jako jeden z mála českých umělců se vydal směrem pointilismu. Tento malířský styl spočívá v nanášení skvrn čistých barev. Obrazy pak jsou mozaikou od sebe oddělených barevných teček nebo lehkých rychlých tahů.

„Během mnichovských studií vycházel z akademického realismu i realistického pojetí krajiny a díky své zručnosti prý působil i v dílnách svých profesorů, či jako kopista. Vzhledem k absenci Vochočovy tvorby především z období posledního desetiletí předminulého století je součástí výstavy v Galerii Lázně Liberec také ukázková kolekce děl jeho kolegů z dob studií na mnichovské akademii,“ říká Suchomelová.

+11

Už od mnichovských studií se Vochoč přátelil s Alfonsem Muchou, s nímž byl členem zájmového spolku Škréta. Později spolupracovali v Paříži, kde se Vochoč oženil. Jeho podobiznu lze nalézt například na jednom z obrazů Muchovy Slovanské epopeje.

Přesto nakonec výtvarník, který se po vypuknutí první světové války vrátil do Čech, upadl do zapomnění. Velkou výstavu Vochočovi až po jeho smrti uspořádal v září 1926 Topičův salon a dnes jsou jeho díla rozeseta v českých galeriích a soukromých sbírkách. U příležitosti liberecké přehlídky vyšel také rozsáhlý katalog.

V liberecké galerii je aktuálně možné navštívit také výstavu děl Zdeny Kolečkové. Podle pořadatelů se rodačka z Ústí nad Labem, kde dodnes žije a pracuje, ve svých fotografiích, výšivkách nebo keramice zabývá pomíjivostí života, stejně jako jeho schopností přetrvávat v neživé podobě.

„I když vlastně na výstavě nevidíte žádnou postavu, nic figurativního, tak ten člověk je tam přítomný právě formou nějaké stopy, ať už tedy toho dotyku ve smyslu vzniku nějaké keramické nádoby nebo výšivky, a prolíná se ta jeho činnost právě s těmi přírodními až neživými motivy,“ řekla autorka, která je od roku 2023 děkankou Fakulty umění a architektury ústecké univerzity. Přehlídka jejích děl nazvaná Zrnko v čase potrvá do 22. února 2026.

Doporučované