Článek
Kdyby byl smartphone přístrojem, na kterém si děti kupují lístky na autobus nebo hledají, co potřebují do školy, asi by nikdo neřešil, jestli takový přístroj patří dětem do ruky. Realita je ale jiná: naprostá většina dětí konzumuje skrz smartphony obsah na internetu, který se za třicet let existence změnil k nepoznání.
Podle studie Evropské komise z roku 2022 obsahuje 97 % nejoblíbenějších webů a aplikací alespoň jeden „temný vzorec“, tedy prvek k manipulaci chování uživatele bez jeho vědomí ve prospěch komerčních zájmů. To je nefér jak k dospělým, tak také a především k dětem.
Sám Sir Tim Berners-Lee, vynálezce internetu, se v eseji pro deník The Guardian nedávno zamyslel nad tím, jestli internet, který věnoval světu v roce 1993, je ještě svobodným prostorem. A odpověděl si, že není - ne celý. Mezi hlavní viníky řadí sociální média.
Kritická česká debata o dětech a digitálních technologiích se teprve rozbíhá. Dosud převážně technooptimistický narativ opomíjel jak systémové nedostatky současného digitálního prostředí, tak základy vývojové psychologie. Co je tím myšleno?
Jednak neustálé přenášení zodpovědnosti na rodiče, kteří mají sanovat bouři, kterou nezpůsobili. Dále ignorování toho, že dítě není malý dospělý. Člověk jako živočišný druh vyniká obzvlášť dlouhým dětstvím a dospíváním a jednotlivé fáze mají svůj nezastupitelný význam. Mozek dozrává postupně a například vývoj schopnosti sebekontroly, ovládaný prefrontální kůrou, trvá až asi do 25 let věku.
Firmy proti evoluci. A k tomu přichází ještě AI
Každý rodič nebo člověk pracující s dětmi ví, jak moc se dítě mění v čase a jak fascinující je to proces. Přeskočení nebo narušení některé vývojové fáze digitálními technologiemi může mít vážné následky. U dětí do zhruba šesti let jde zejména o narušení vývoje řeči, paměti a jemné motoriky.
V nedávném podcastu Asociace klinických logopedů Řeči o řeči připomněl vedoucí neurolog INEP Ondřej Fiala studii z roku 2019. Ta nalezla korelaci mezi expozicí tabletu a opožděným vývojem řeči. Vědci zjistili, že čím déle dítě tablet používá, tím horší jsou jeho řečové schopnosti.
Následně byla u dětí provedena takzvaná traktografie – zobrazení mozkových drah. Ukázalo se, že asociační dráhy, které propojují řečová centra, byly výrazně zmenšené nebo méně funkční; i zde se ukázala souvislost s délkou používání tabletu.
Tato studie doložila, že nadměrné užívání digitálních technologií v raném vývoji výrazně poškozuje řečové schopnosti dětí. Většina států a například i Americká asociace pediatrů proto dnes doporučuje u dětí do cca šesti let věku maximálně hodinu času u obrazovky denně, někde i méně, ideálně ve společnosti dospělého.
Také v Česku významně přibývá dětí, které se potýkají s řečovými a komunikačními problémy, a fixace na displej smartphonu na tom má svůj podíl. Mnoho negativních dopadů je přitom prakticky nevratných, protože okno příležitosti k osvojení řečových schopností není neomezené. Asociace klinických logopedů proto vypracovala doporučení pro rodiče, kolik času by mělo dítě strávit s chytrým telefonem v ruce v závislosti na věku.
Situaci dále komplikuje explozivní nástup AI. Letošní výzkum prestižní americké organizace Common Sense Media ukázal, že tři ze čtyř amerických teenagerů používají takzvané společenské AI chatboty, tedy technologie, které vytvářejí iluzi přátelství. Fungují, stejně jako sociální média, na principu co nejdelšího udržení pozornosti uživatele.
Zakladatel organizace James P. Steyer k tomu uvedl: „Máme co dělat s generací, která nahrazuje mezilidské vztahy stroji. Empatii hledá u algoritmů a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí. Náš výzkum ukazuje, že AI společníci jsou mnohem běžnější, než si lidé myslí.“
Bez politiků to nepůjde
Co tedy s tím? Cílem iniciativ jako Dětství bez mobilu nebo Vypni a vnímej je změnit společenskou normu tak, aby v každé škole i obci přibývalo dětí, jejichž rodiče chápou, že smartphone není dobrým prostředkem pro získávání digitálních kompetencí a pro spojení s dítětem stačí tlačítkový mobil nebo chytré hodinky. Čím více takových rodičů bude, tím méně budou děti bez smartphonu za bílé vrány.
V Dánsku nebo Francii se už oficiálně nedoporučuje kupovat smartphone dětem do 13 let, v Nizozemí do 12 let. Bývalá česká vláda v tomto ohledu neudělala vůbec nic. Naopak nechala zajít situaci dojít do fáze, kdy Česko má jedny z nejhorších ukazatelů duševní pohody u dětí a mladých. Čas strávený online se na tom podílí. Zaujímáme 1. místo v nadužívání sítí podle velké mezinárodní studie STADA Health Report.
Přes tuto bilanci zůstává Česko jednou z posledních zemí EU, která zatím nejedná o plošné regulaci smartphonů ve školách, na rozdíl od 22 ze 27 států EU - staronový ministr školství Robert Plaga jen řekl, že plánuje omezení mobilů na základních školách.
Nereguluje přitom zdaleka jen Evropa: například stát New York letos v září zavedl zákaz smartphonů ve veřejných školách až do 18 let. Zákon nazval příznačně „Školy bez rozptylování“.
Mapa regulací smartphonů v Evropě
Země chápou, že škola má být prvním místem, kde se záměrně návykovým technologiím nastaví hranice. Místo smartphonů preferují země tablety a počítače, z nichž nejde tak jednoduše sklouznout k pornografii, sociálním sítím nebo videohrám.
Nastavit hranice, číst a propojovat se
Mnoho rodičů propadá bezmoci, protože jejich děti vykazují znaky závislostního chování, pokud jde o telefony. Je dobré si uvědomit, že nikdy není pozdě začít měnit věci k lepšímu – ideálně společně s dětmi. Základem je nastavit hranice. Je možné inspirovat se Švédskem nebo Nizozemím, které doporučují i teenagerů maximálně tři hodiny u obrazovek denně, u mladších dětí méně.
Neméně důležité je mluvit o svých poznatcích s dětmi, propojovat se s podobně smýšlejícími rodiči, a číst. Informovaný rodič, který se zajímá, bude spíše schopen potomkovi přesvědčivě vysvětlit, proč stojí za to zlepšit digitální návyky.
Skvělou zprávou je, že před pár týdny vyšly česky dva světové bestsellery: „Úzkostná generace“ od psychologa Jonathana Haidta a „Bezohlední lidé“ od bývalé vysoké manažerky Facebooku Sarah Wynn-Williamsové. Haidt, jehož doporučení pro obnovu dětství aplikuje v praxi čím dál víc států, vydává 30. prosince 2025 další knihu, „Báječná generace“ („The Amazing Generation“), určenou tentokrát přímo dětem do 12 let.
Změna se ale každopádně neodehraje bez úsilí a odvahy jak rodičů a běžných občanů, tak vlády, která bude muset umět čelit tvrdému byznysu a hájit veřejný zájem a zdraví dětí. Teprve uvidíme, jak se k tomu postaví ta nová.
