Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Nový ministr zahraničních věcí Petr Macinka (AUTO) se učí rychle. Poznalo se to podle toho, že před Silvestrem sveřepě prohlásil: „Ukrajina v uplynulých dnech významně ustoupila, nyní je míč na straně Ruska.“
Redakci Šuplíku ani tentokrát nejde o geopolitickou analýzu. Náš radar míří na klišé „míč je na něčí straně“. Je oblíbené tak moc, že si to neumíme vysvětlit jinak, než že správná diplomatická akademie dneska musí mít i katedru tělesné výchovy. A tam se tohle přísně vyučuje.
Použít „míč“ minimálně jednou měsíčně je nutným předpokladem pro VIP vstupenku na mezinárodní scénu. Jestli tomu dobře rozumíme.
Donedávna se myslelo a říkalo, že vysoká politika je něco jako šachy. A že záleží na tom, kdo dokáže myslet víc tahů dopředu. To už je překonaná představa. Iniciativu převzaly divácky atraktivnější míčové sporty. Jsou přehlednější, politice propůjčují dojem srozumitelnosti, jednoznačnosti, přímé cesty k výsledku.
Musí se při nich ale skutečně hrát s balónem, udeřit do něj, odbít ho. Jinak si hru, sadu ani zápas nikdo nepřipíše. Publikum bučí.
Proto, a to je oproti sportu podstatný rozdíl, v politické hantýrce není nikdy míč „na naší straně“. To bychom ze zdržování vinili sami sebe. Míč vždycky leží jinde, obvykle na straně soupeře. Takže při přepadení suverénní Ukrajiny na straně obžalovaného válečného zločince Putina, válí se tam už čtvrtým rokem. Naprosto bez ohledu na to, kdo do něj verbálně kope. Do toho míče.
„Míč je jasně na ruské straně hřiště,“ odpověděl generální tajemník NATO Rutte v květnu na dotaz novinářů, co znamená Putinova neúčast na jednání v Istanbulu. Putin tou dobou naopak tvrdil, že míč je „na straně ukrajinské vlády a jejích kurátorů“. A někteří analytici dokonce soudili, že míč je (tehdy byl) na straně Trumpa.
Volejbal přes tři a více různoběžných sítí? A s kolika míči se hraje? Píská to vůbec někdo?
O tom, že ve válce proti Ukrajině je míč na straně Putina nebo Moskvy, jsme slyšeli stokrát. Jde o holé konstatování reality, které postupem času začalo stále víc vyznívat jako pokrčení rameny. Jako by (stejně jako ve sportu) nezáleželo na pohybu bez míče a tomu, kdo míč nemá, nezbývalo než stát jako tvrdé Y a volat naproti: No tak plej, plej už!
„Míč je něčí straně“ je v případě demokratů výrok s příchutí alibismu, v případě Kremlu lež. („Míč je zcela a úplně na straně našich západních odpůrců, především pohlavárů kyjevského režimu a také jejich, v daném případě především evropských sponzorů.“ Děl Putin na předvánoční tiskové konferenci 2025.)
Dotyční každopádně naznačují, že s tím vším, jsouce bez míče, nic moc nenadělají. To musí ti z opačné strany hřiště. Oni!
Rétorika prázdných floskulí rozkvetla. Co si za ně koupí lidé někde na rozbombardovaném sídlišti za frontou? Ani ne trochu toho tepla.
Paleta lokalit, kde se nachází pomyslný - ale tenhle přívlastek už se ani nepoužívá - míč, je samozřejmě pestřejší. Míč, dozvěděli jsme se ze zpráv, byl tuhle i na slovenské straně hřiště, na straně Izraele nebo na straně Indie. „Míč je nyní na americké straně hřiště.“ (Evropský diplomat během jednání o clech.) „Míč je na straně Číny. Čína s námi musí uzavřít dohodu.“ (Mluvčí Bílého domu v obdobné situaci.)
Český míč byl nedávno k nalezení na straně Motoristů, kam ho umístil Karel Havlíček při koaličních jednáních. Ve věčném sporu, kdo může za drahé potraviny, je podle zástupce zemědělců Martina Pýchy „míč na straně obchodníků“, což podporuje hypotézu, že ve skutečnosti se nejedná o míč, ale o horký brambor. To je klišé jiného typu než kulatý nesmysl. Většinou je.
Pravidlům polit-ballu, nebo jak se tenhle jazykový sport jmenuje, asi ze všech nejlépe porozuměl kancléř Friedrich Merz, podle kterého Evropa a Německo nejsou „hracím míčem světových mocností“. „Evropa není hracím míčem, Evropa je suverénním hráčem.“
Správná taktika. Takový ofenzivní fotbal se musí líbit. Respektive, to by tak ještě scházelo, stát se míčem, který je každou chvíli na něčí straně!
