Článek
Írán považuje prohlášení Spojených států a Izraele ohledně protestů v Íránu za hrozbu a varoval, že případný zásah do dění v zemi nenechá bez odezvy. Informovala o tom ve středu agentura AFP s odvoláním na šéfa íránské armády Amíra Hatamího. Íránská reakce přichází několik dnů poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, pokud Írán bude zabíjet demonstranty v ulicích.
„Islámská republika Írán považuje stupňování nepřátelské rétoriky vůči íránskému národu za hrozbu a bude na ně reagovat. Pokud nepřítel udělá chybu, naše odveta bude silnější“ než v červnu, řekl podle agentury Fars Hatamí. Odkazoval tím na 12denní válku, kterou vyvolal bezprecedentní útok Izraele na vojenské a jaderné objekty, včetně obydlených oblastí. Do konfliktu se zapojily také USA.
Izrael využívá nepokojů k destabilizaci íránského režimu. Podle AFP má na místě své tajné služby, jež sledují situaci a vybízejí demonstranty k větším protestům.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu vyzval íránské bezpečnostní složky, aby proti protestujícím nepodnikaly žádné kroky. Zároveň podle agentury Mehr zdůraznil nutnost odlišovat pokojné demonstranty od výtržníků. „Ti, kdo mají u sebe střelné zbraně, nože či mačety a útočí na policejní stanice a vojenské objekty, jsou výtržníci. Je třeba jasně rozlišovat mezi protestujícími a výtržníky,“ citoval Pezeškjána viceprezident Mohammad Džafár Ghaempanáh.
Demonstrace, které začaly loni 28. prosince v Teheránu, si již vyžádaly nejméně 35 obětí. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří. Rozrostly se již do 23 ze 31 íránských provincií a zasáhly nejméně 40 měst.
Protesty zahájili obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Ekonomicky motivované protesty donutily na konci minulého roku k rezignaci guvernéra centrální banky Mohammeda Rezá Farzína.
Současné protesty jsou největší za poslední tři roky. Přestože prozatím nedosahují rozsahu demonstrací z přelomu let 2022 a 2023 vyvolaných smrtí kurdské dívky v policejní cele či těch v roce 2009 po prezidentských volbách, představují pro vládnoucí režim velkou výzvu.
