Autosalony nebo pivovary. V Německu mohou letos padnout i ti větší

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Počet insolvencí může v Německu překonat loňská čísla, která byla na rekordních úrovních. Úpadek v roce 2025 vyhlásilo na 24 tisíc firem a poradenská společnost Falkensteg odhaduje, že letos se insolvence budou týkat i významnějších hráčů.

Už loni se do insolvence dostalo skoro 500 německých společností s obratem nad 10 milionů eur, v přepočtu čtvrt miliardy korun. Tento rok by jich mohlo být až o dvacet procent víc. A to nejen kvůli čištění trhu.

„Počet insolvencí už není důsledkem hospodářského výkyvu, ale ukazuje na strukturální kolaps německé ekonomiky,“ řekl Handelsblattu Jonas Eckhardt, který se ve Falkenstegu zaměřuje na restrukturalizace podniků.

Němečtí manažeři řeší složitou rovnici. Musí pracovat s vysokými náklady na zaměstnance, drahými energiemi, byrokracií a zároveň se potřebují přizpůsobovat novým trendům.

K tomu všemu se přidává tvrdá konkurence odjinud, poslední dobou zejména z Číny. Ta ale reálně ohrožuje jen část podniků, které by v Německu mohly letos zaniknout. V problémech je celá řada odvětví.

Loni vyhlásilo úpadek přes dvacet tisíc tamních firem. Falkensteg se ale zaměřil jen na necelou pětistovku, která měla obraty nad 10 milionů eur. Nejčastěji šlo o společnosti z kovodělného, automobilového a elektrotechnického průmyslu. Potíže ale pociťují i někteří poskytovatelé služeb.

Páteří německé ekonomiky zůstává průmysl, ze kterého poslední dobou ale již zaznívají pozitivní signály. Tamním továrnám za loňský listopad výrazně vzrostl počet nových objednávek - oproti říjnu o více než pět a půl procenta.

Německé hospodářství tím překonalo očekávání analytiků a mohlo by se tak dostávat na cestu k ozdravení. Po té ale zdaleka nekráčí všichni.

Daří se hlavně technologickému anebo zdravotnickému sektoru, naopak automobilový a chemický průmysl dál čelí strukturálním problémům.

Mnoho firem zároveň investuje do umělé inteligence, aby ji zapracovaly do svých interních procesů. Chtějí tak zlepšit efektivitu a do budoucna to může omezit náklady na personál. Tento trend, souběžně se zavíráním továren nebo insolvencemi, umocní změny na pracovním trhu. Za pouhý rok podle poradenské společnosti EY zaniklo v německém průmyslu na 100 tisíc pracovních pozic.

„Situace na pracovním trhu zůstane napjatá. Obzvlášť pro ty, co teprve nastupují do nové profese,“ řekl agentuře DPA Jan Brorhilker z německé EY. A podle něj bude rušení pracovních míst pokračovat. Nejnověji ho oznámil e-shop s oblečením Zalando. Firma po nákupu konkurenčního About You prochází restrukturalizací a uzavře logistické centrum v Erfurtu. Zanikne 2700 pracovních míst.

Německý burzovní index DAX - ve kterém je i Zalando - sice ve středu poprvé překonal hranici 25 000 bodů, toto číslo ale o stavu ekonomiky příliš nevypovídá. V indexu je zahrnuta čtyřicítka největších německých firem, které z valné části obchodují po celém světě.

Podle hlavního ekonoma Commerzbank Jörga Kramera teď růst indexu ovlivňuje spíš víra ve snižování úrokových sazeb v USA než vývoj v samotném Německu.

Společnost Falkensteg kromě německého průmyslu vytipovala i několik dalších odvětví, ve kterých mohou zaniknout také větší hráči. Jedno z nich je přímo napojené na automobilky.

Provozovatelé autosalonů dosud sázeli na zaběhnutý model: vedle prodeje aut zároveň provozovali servis. S nástupem elektromobility, který je v Německu oproti Česku rychlejší, ale tato kombinace nemusí stačit. Elektrická auta jsou méně náročná na údržbu a jejich výrobci se je snaží prodávat přímo koncovým zákazníkům, bez zprostředkovatele.

Němci se navíc během pandemie naučili být spořivější a při nákupu aut stále víc používají cenové srovnávače. Tím pádem už ani nespoléhají na autosalony v místě bydliště a jejich provozovatelé tím přicházejí o věrnou klientelu.

Insolvence zasáhly i potravinářský sektor a podle Falkenstegu to bude i letos pokračovat. Vysokým nákladům a zároveň tlaku na co nejnižší ceny čelí hlavně zpracovatelé masa. Německý trh s uzeninami podle Handelsblattu výrazně slábne a mohl by se postupně zmenšit zhruba o třetinu.

Ohrožené zůstávají i pekárny anebo pivovary, kterých v Německu mezi lety 2020 až 2024 zanikla skoro stovka. Některé z nich se v rámci insolvence snaží zachránit a hledají investora. Handelsblatt za všechny zmiňuje mannheimský pivovar Eichbaum s tradicí od 17. století.

Třetici ohrožených odvětví podle Falkenstegu uzavírá zdravotnictví, které je v Německu z velké části privatizované. Loni končili v insolvenci ať už provozovatelé některých nemocnic, stejně jako sociálních anebo pečovatelských služeb. Sužuje je kombinace přísných předpisů, vysokých provozních nákladů a nedostatku kvalifikovaných lidí.

Podle německé společnosti nemocnic je ve svízelné hospodářské situaci více než 1800 zařízení. Většina provozovatelů pracuje ve ztrátě, ve které mohlo být loni až 70 procent všech klinik.

Naopak stavebnictví má nejspíš tu nejhorší část krize za sebou. V Německu navíc může odvětví počítat s velkými zakázkami, protože stát loni vytvořil obří fond na obnovu infrastruktury.

Postupné investování těchto v přepočtu asi 12 bilionů korun by mělo podpořit celou ekonomiku. Zejména díky státním výdajům by se hospodářství mělo v příštích dvou letech dostat do mírného růstu.

Berlín vedle infrastruktury investuje také do modernizace armády. A zbrojní koncerny se proto řadí mezi ty, u kterých teď panuje optimismus.

Německo zároveň potřebuje rozsáhlé reformy. Kancléř Friedrich Merz (CDU) je sliboval už před volbami a oživení ekonomiky byl jeden z hlavních slibů, se kterými nastoupil do čela země. I přes první pozitivní signály z průmyslu ale kancléř připouští, že je nutné zavést další změny.

Ve vládě vedle Merzových konzervativců sedí i sociální demokraté a koalice se na řadě klíčových otázek nedokáže shodnout. Zatímco unie CDU/CSU mluví v první řadě o oživení konkurenceschopnosti, SPD si zakládá na sociální politice a na udržení pracovních míst.

Merz bude o víkendu jednat se špičkami svého hnutí, aby se spolustraníky vymyslel cestu k prosazení větších změn.

Německo v posledních letech postupně zvyšuje minimální mzdu a firmám tím dodatečně rostou náklady. Stát se mezitím pokouší zmírnit ceny energií. Za domácnosti i podnikatele převzal část síťových poplatků za elektřinu, ale na výsledných účtenkách se to může odrazit jen mírně.

Berlín také přišel s takzvaným průmyslovým tarifem, kterým zadotuje ceny elektřiny pro energeticky náročnou výrobu. Jenže Německo hodlá každé firmě přispívat jen na polovinu spotřeby a manažeři musí většinu ušetřených peněz obratem investovat do udržitelnosti.

Opatření mělo formálně platit od Nového roku – v tuto chvíli ale stále čeká nejen na schválení spolkové vlády a parlamentu, ale hlavně na posvěcení od Evropské komise.