Jistota pro případ smrti. Banky může vklad Agrofertu do fondu potěšit

Na vklad akcií chemicko-potravinářsko-zemědělské skupiny Agrofert premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše do svěřenského fondu, který Babiš připravuje, se chystají i největší české bankovní domy. Ty totiž poskytují Agrofertu půjčky v miliardách korun.

„Zabývá se tím hromada bankovních úředníků, aby se s tím vypořádali,“ uvádí zdroj z poradenských kruhů, který si nepřál být jmenován. Podobná situace podle něj ostatně panovala v bankách i při prvním vkladu akcií Agrofertu do dvou svěřenských fondů na začátku roku 2017. „Bankéři napříč trhem řešili toho skutečného vlastníka,“ dodává zmíněný zdroj.

Podle finančníků ale bude mít tento krok pro skupinu Agrofert spíše příznivý dopad, přestože může dojít i k porušení podmínek spojených s úvěry, takzvaných covenantů. Mezi ně totiž patří také změna vlastníka, což může vést k zesplatnění úvěrů. To by znamenalo, že Agrofert by musel půjčky ihned splatit.

Samotné banky nechtěly možnost zesplatnění úvěrů Agrofertu komentovat. „Komerční banka postupuje vždy dle platných právních předpisů jak v oblasti vyhodnocování vlastnických vztahů, tak i v oblasti bankovního tajemství. V detailu proto nemůžeme uvedená témata dále komentovat,“ uvádí mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.

Banka, která patří do skupiny Société Générale, je největším věřitelem Agrofertu, když mu podle výroční zprávy Babišovy skupiny poskytla ke konci roku 2024 úvěry ve výši 6,8 miliardy korun a její slovenská pobočka pak dalších téměř 383 milionů korun.

Podobně reagovaly i další bankovní domy: Raiffeisenbank, UniCredit Bank, Československá obchodní banka i Česká spořitelna. V tomto případě však změna vlastníka Agrofertu u bank obavy nevyvolá.

„Samotné převedení Agrofertu do svěřenského fondu velmi pravděpodobně nijak výrazně neovlivní ochotu a podmínky, za nichž budou banky chtít Agrofert financovat,“ uvádí zdroj z velké tuzemské banky s tím, že zákon ukládá bankám sledovat a reportovat míru politické angažovanosti klientů. „Pro samotné posuzování úvěrového rizika jsou však klíčové zejména byznysové parametry financování, tzn. zejména posouzení rizika, že dlužník nebude schopen peníze splatit,“ líčí zdroj.

Scénář zesplatnění půjček tak podle expertů nehrozí. „Velké firemní úvěry obsahují typicky smluvně stanovenou možnost banky přehodnotit úvěrový vztah v případě změny vlastníka (change of control). Zesplatnění je však nepravděpodobné v situaci, kdy se nezhorší finanční situace firmy nebo nezmění vrcholový management firmy tak, že by se banka bála, že by na tom byla firma v budoucnu hůře,“ říká generální ředitel Partners banky Marek Ditz a pokračuje: „Pouhý převod vlastnictví do svěřenské struktury, kdy nedochází k odchodu vrcholového managementu, nebude mít na názor bank na firmu zpravidla žádný vliv a zesplatnění nebude vůbec hrozit.“

Podobně se vyjadřuje rovněž zdroj z bankovních kruhů: „Nemyslím si, že se to nepříznivě odrazí v úvěrové politice. Změna covenantů není velké téma.“ Případnému porušení smluvních podmínek se lze navíc vyhnout. „Covenanty lze ošetřit dobrým sepsáním základních dokumentů. V nich lze zavázat správce k dodržování závazků vůči bankám,“ popisuje bývalý generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, který nyní působí v oblasti ekonomického poradenství.

Pro banky to nebude velká změna ani podle bývalého šéfa Raiffeisenbank a zakladatele Encor Wealth Management Lubora Žalmana. „Na bonitu Agrofertu jako firmy nemá tato změna vlastníka vliv a z hlediska původu těchto peněz zůstává situace také stejná,“ dodává Žalman.

Banky navíc u podobných záležitostí nemívají problém dát souhlas s vkladem do svěřenského fondu. Budou ovšem pečlivě posuzovat rizika spojená s vložením akcií Agrofertu do fondu RSVP Trust, soukromý svěřenský fond. RSVP je zkratka francouzské fráze „Répondez s'il vous plaît“, což v překladu znamená „Prosím odpovězte“. Používá se na pozvánkách (svatby, večírky, konference) a jde o žádost, aby pozvaný potvrdil nebo odmítl svou účast. Jen pro zajímavost: podobných fondů s touto zkratkou v názvu je na světě hodně.

Peněžní ústavy navíc pozorněji sledují firmy, kde je vlastník politicky exponovaná osoba, což je právě případ Agrofertu. „Pokud vznikají transakce z nějakého pohledu neobvyklé, tak požadují po firmě vysvětlení. Zejména pokud se objeví nové obchody se subjekty z veřejného sektoru,“ komentuje praxi Ditz.

Podle bankéřů ovšem s převodem Agrofertu do fondu dojde ke snížení rizik, protože se odstraní riziko střetu zájmů, které by firmu mohlo poškodit. Banky ale jistě budou posuzovat i další rizika. Nařizuje jim to ostatně i regulace. „Při poskytování úvěrů banky musí řídit rizika, včetně rizika úvěrového, v souladu s požadavky zákona o bankách a příslušných předpisů Evropské unie,“ uvádí v obecné rovině mluvčí České národní banky Jaroslav Krejčí.

Bankovní domy si proto prostudují veškerou dokumentaci spojenou s vkladem Agrofertu do fondu. „O statut fondu si banky stoprocentně řekly,“ říká Kysilka s tím, že pochybuje, že s nimi vedení Agrofertu o této záležitosti nejednalo. „Banky bude zajímat hlavně statut fondu a jak je vyřešena kontinuita řízení, motivace a záruky, že správce fondu bude postupovat racionálně a s řádnou péčí o svěřená aktiva,“ doplňuje Ditz s tím, že pro úspěch firmy je klíčový kvalitní management.

Největší změnu ostatně vidí Žalman právě v „případném vlivu na manažerskou kontrolu. Ale i tam asi zůstane de facto zatím vše při starém až do chvíle, kdy v této rodině nedojde k převodu kontroly majetku ze zakladatelské na druhou generaci.“

Náležité posouzení dokumentů ostatně naznačuje i mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek: „Banka po důkladném prostudování všech podkladů, které klient poskytne, vždy postupuje v souladu s platnými právními předpisy a regulatorními požadavky.“ Podle mluvčího Agrofertu Pavla Heřmanského Agrofert „transparentně a v souladu se vzájemnými obchodními podmínkami s bankami sdílí informace o své činnosti a další významné informace potřebné k vzájemné spolupráci“.

Svěřenský fond může přinést podle Kysilky i dlouhodobou stabilitu. V případě starších vlastníků totiž podle něj banky u dlouhodobých úvěrů již řeší s majiteli firem i otázku nástupnictví. A fond toto téma částečně řeší, podle Babiše má totiž majetek z fondu po jeho smrti přejít na potomky. Babišovi bude letos v září 72 let.

Pro bankovní domy se zřejmě ani nezmění to, s kým budou jednat ohledně úvěrů Agrofertu. „Banky jednají hlavně vždy s finančním ředitelem firmy. Očekávají, že disponuje všemi potřebnými informacemi i o strategii určené vlastníkem, obchodních plánech firmy, akvizicích dalších firem apod. Jednání s vlastníky bývají méně častá a obvyklá,“ dodává Ditz.

S přispěním Markéty Bidrmanové.