Článek
Spojené státy se ve středu v severním Atlantiku zmocnily tankeru Marinera, dříve známého jako Bella 1, který plul pod ruskou vlajkou.
Složky ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) s podporou americké armády ho zadržely po více než dvoutýdenním pronásledování.
Podle agentury Reuters nic nenasvědčuje tomu, že by během operace došlo ke střetu. Bílý dům informoval, že posádka může čelit trestnímu stíhání a být převezena do USA.
Seznam Zprávy shrnují, proč se více než 300metrová loď dostala do centra pozornosti.
Jaký byl důvod pronásledování?
Americké velitelství pro Evropu (EUCOM) uvedlo, že k zásahu přistoupilo na základě zatykače vydaného americkým federálním soudem poté, co plavidlo sledovala Pobřežní stráž Spojených států.
Podle Washingtonu se loď vyhýbala americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely.
Pobřežní stráž se na ni pokusila nalodit už v prosinci. Američané tehdy uvedli, že mají příkaz k zabavení plavidla, protože neplulo pod platnou státní vlajkou. Posádka ovšem odmítla umožnit vstup na palubu.
Tanker následně vyplul do Atlantiku a zamířil směrem k Severnímu moři, odkud by mohl pokračovat buď do Baltského moře, nebo kolem Skandinávie do Murmansku, ruského arktického přístavu, který nezamrzá, nastínil deník The New York Times (NYT).
Námořníci na trup namalovali ruskou vlajku, loď změnila jméno a byla zapsána do oficiální ruské databáze plavidel. Moskva rovněž podala formální diplomatickou žádost, jejímž cílem bylo přimět Spojené státy, aby tanker přestaly pronásledovat, popsal už minulý týden The New York Times (NYT).
Kde k zásahu došlo?
Tanker se podle BBC nacházel přibližně 200 kilometrů od jižního pobřeží Islandu.
V tu chvíli se k němu kromě Američanů podle dostupných zpráv začaly přibližovat i ruská ponorka a další lodě. Ty měla Moskva vyslat, aby prázdný tanker na cestě doprovodily, jak s odvoláním na nejmenované americké činitele informovaly deník The Wall Street Journal (WSJ) a stanice CBS News.
Průzkumná letadla tanker sledovala po celé dny. Na letech se podle stanice BBC a The Guardian podílely také britské letouny, což později potvrdilo i britské ministerstvo obrany.
Za zmínku stojí, že Spojené státy se ve stejný den zmocnily také sankcionovaného tankeru Sophia, který se měl podílet na nelegální činnosti v Karibském moři. O jeho zadržení informovalo na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, které je odpovědné za operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe.
Proč tolik zájmu USA?
Pro americké úřady není loď neznámá. Ministerstvo financí ji sankcionovalo už v červnu 2024 kvůli podezření, že přepravovala nelegální náklad pro Hizballáh, libanonské militantní hnutí podporované Íránem.
Ačkoliv tanker nevezl ropu, jeho dřívější trasa mezi Íránem a Venezuelou je považována za koridor nelegálního obchodu, včetně přepravy zbraní.
Objevily se spekulace, že se v trupu mohou skrývat vysoce hodnotné ruské zbraňové systémy. Podle jiných se tanker stal symbolem mocenského střetu mezi Washingtonem a Moskvou na transatlantické scéně, upozornil deník The Guardian.
John Foreman, bývalý britský obranný atašé v Moskvě, už před zásahem poukázal na neobvykle rozsáhlé přípravy. „Proč by Spojené státy soustředily tolik prostředků ve Velké Británii kvůli jedinému tankeru?“ ptal se. „Nemůže jít o ruské zbraně mířící do Venezuely?“
Narážel na to, že data o letech i svědectví pozorovatelů poukázala na náhlý příliv americké vojenské techniky v Británii, včetně transportních letounů C-17 Globemaster III, schopných přepravovat vrtulníky.
Stínová flotila na světle
Registrace zadrženého tankeru pod ruskou vlajkou proběhla až po začátku pronásledování. Nejde o jediný případ. Ve stejném týdnu došlo k podobné změně i u dalšího tankeru operujícího u Venezuely – Hyperionu.
A podle oficiálního ruského lodního registru přešly v posledních dnech na ruskou vlajku nejméně tři další tankery, které v uplynulých týdnech operovaly ve venezuelských vodách. Jedno z těchto plavidel přitom na začátku týdne venezuelské vody opustilo navzdory americké blokádě, shrnul NYT.
Tím Moskva fakticky „vyvedla na světlo“ část stínové flotily, která přepravuje ropu pro Rusko, Írán a Venezuelu v rozporu se sankcemi uvalenými Spojenými státy a jejich spojenci, upozornil The Guardian.
Jaká je historie tankeru Marinera?
Plavidlo bylo postaveno v roce 2002 jako ropný a chemický tanker a původně plulo pod panamskou vlajkou.
Tanker o délce 333 metrů a šířce 60 metrů od té doby vystřídal několik vlajek i názvů – mimo jiné Yannis (2022), Xiao Zhu Shan (2021), Seaways Mulan (2020), Overseas Mulan (2017) a Mtov (2012), shrnul deník The Independent.
Podle serveru Kpler, který se specializuje na analýzu obchodu s ropou a sledování pohybu tankerů, Marinera loni přepravila více než šest milionů barelů íránské ropy.
Značná část nákladu byla podle deníku The Times předána na moři neznámým plavidlům ve snaze zatajit konečné místo určení ropy.
Marinera měl být součástí takzvané stínové flotile, proti níž USA zasáhly už dříve. Minulý měsíc se speciální jednotky spustily z vrtulníků na (v Guyaně registrovaný) tanker Skipper u venezuelského pobřeží, který byl sankcionován v roce 2022.
Co zaznělo z Ruska?
Moskva apelovala, aby Washington respektoval práva ruských členů posádky a nebránil jejich rychlému návratu do vlasti. Ruské ministerstvo dopravy zároveň uvedlo, že po nalodění amerických námořních sil byl s plavidlem ztracen kontakt.
„V souladu s Úmluvou OSN o mořském právu z roku 1982 platí na volném moři svoboda plavby a žádný stát nemá právo použít sílu proti plavidlům řádně registrovaným v jurisdikci jiných států,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
„Po ‚operaci bezpečnostních složek‘, která zabila několik desítek lidí ve Venezuele, se USA zapojily do čirého pirátství na volném moři,“ kritizoval podle agentury Reuters americký zásah ruský senátor Andrej Klišas.
