Mariňáci tasili zbraně. USA ukázaly akci, při které zabavily velký tanker

Vojenský vrtulník se vznáší nad tankerem, vojáci v uniformách se slaňují na palubu a s namířenými zbraněmi míří do kabiny. Americká vláda zveřejnila záběry ze zásahu pobřežní stráže a námořní pěchoty, při kterém Spojené státy obsadily tanker v Karibském moři.

Operaci předtím oznámil v Oválné pracovně prezident Donald Trump, podle kterého Američané u pobřeží Venezuely zabavili „velký tanker, velmi velký, ten největší, jaký kdy byl zabaven“.

Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová pak upřesnila, že plavidlo sloužilo k přepravě ropy z Venezuely a Íránu, na niž se vztahují americké sankce, informovala například agentura Reuters nebo deník The New York Times.

„Ropný tanker byl několik let sankcionován Spojenými státy kvůli jeho zapojení do nelegální sítě pro přepravu ropy, podporující zahraniční teroristické organizace,“ uvedla Bondiová na síti X.

Vysoce postavený vojenský představitel řekl americké stanici CBS News, že vrtulníky použité při operaci vzlétly z největší letadlové lodi na světě USS Gerald R. Ford, která byla minulý měsíc vyslána do Karibiku.

Operace se zúčastnily dva vrtulníky, deset příslušníků pobřežní stráže a deset mariňáků, stejně jako příslušníci speciálních jednotek.

Připomeňme, že Američané od září podnikají útoky na plavidla u pobřeží Venezuely a ve východní oblasti Tichého oceánu. Trumpova administrativa tvrdí, že se jedná o pašeráky, kteří se snaží dopravit narkotika do Spojených států. Při úderech zemřelo už přes 80 lidí.

Společnost Vanguard Tech, která se zabývá analýzou námořních rizik, identifikovala zabavený tanker jako Skipper. Podle jejích zjištění plavidlo po delší dobu „falšovalo“ svou polohu, tedy vysílalo nepravdivé údaje o svém umístění, upozorňuje britská stanice BBC nebo již zmíněný deník The New York Times (NYT).

NYT upozornil, že ačkoli transpondér lodi ukazoval, že kotví v Atlantském oceánu poblíž Guyany a Surinamu, od konce října nejméně do 4. prosince se loď ve skutečnosti nacházela u pobřeží Venezuely.

Satelitní snímek pořízený 18. listopadu ukazuje tanker zakotvený v ropném terminálu José, zatímco jeho transpondér ukazoval, že se nachází jinde. Poloha lodi byla dále potvrzena fotografií pořízenou z pevniny při nakládání ropy. Snímek poskytla společnost TankerTrackers, která monitoruje globální přepravu ropy.

Specializovaný tým novinářů BBC Verify, který ověřuje fakta, lokalizoval tanker prostřednictvím služby MarineTraffic, kde bylo vidět, že v době poslední aktualizace dat o poloze plul pod vlajkou Guyany. Tamní ministerstvo námořnictví ale tvrdí, že Skipper „plul pod guyanskou vlajkou neoprávněně, protože není v Guyaně registrován“.

Záznamy o přístavech, které tanker Skipper navštívil, ukazují, že mezi 30. červnem a 9. červencem letošního roku zakotvil v Íránu, Iráku a Spojených arabských emirátech. Podle MarineTraffic byla jeho poslední zastávka 9. července v íránském přístavu Soroosh, jak zjistila BBC Verify.

To však nutně neznamená, že od té doby nenavštívil další přístavy. Podle MarineTraffic se loď naposledy nacházela poblíž Íránu v polovině září, než na konci října dorazila k pobřeží Guyany, odkud se od té doby téměř nepohnula. Tyto údaje však mohou být neúplné nebo nepřesné kvůli možnému falšování.

MarineTraffic jako skutečného vlastníka a provozovatele uvádí společnost Thomarose Global Ventures Ltd. se sídlem v Nigérii a jako registrovaného vlastníka firmu Triton Navigation Corp. se sídlem na Marshallových ostrovech, shrnuje BBC na základě dat získaných z MarineTraffic.

Podle zprávy CBS uvalilo americké ministerstvo financí v roce 2022 na loď Skipper sankce kvůli údajné účasti na pašování ropy, které generovalo příjmy pro militantní hnutí Hizballáh a jednotku Quds íránských Islámských revolučních gard.

Společnost TankerTrackers pak uvedla, že loď například dodávala i íránskou ropu do Sýrie v roce 2024, kdy byla země pod kontrolou Bašára Asada, a pomáhala tak jeho vládě prodloužit občanskou válku.

Ačkoli tanker zřejmě neměl přímou souvislost se současným střetem mezi Trumpem a venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, jeho zadržení bude vnímáno v kontextu masivního posilování americké vojenské přítomnosti v Karibiku, které je součástí zjevné snahy donutit socialistického vůdce k odstoupení z funkce, případně přesvědčit jeho podřízené, aby ho sesadili, píše americká stanice CNN.

Zadržení tankeru může sloužit také jako varování pro další kapitány před riziky spojenými s nakládáním ve Venezuele a provozem lodí v jejích vodách. Zároveň představuje ránu pro takzvanou stínovou flotilu tankerů, která přepravuje sankcionovanou ropu pro země, jako je například Írán.

Venezuela má jedny z největších zásob ropy na světě a její nelegální prodej je klíčovým zdrojem příjmů tamního režimu. První i druhá Trumpova administrativa stejně jako administrativa Joea Bidena udržovaly vícestupňové sankce proti Madurovu režimu za potlačování demokracie, včetně sankcí vůči státní ropné a plynárenské společnosti PDVSA.

Venezuelská vláda zabavení tankeru odsoudila s tím, že podle ní odhalilo skutečné motivy Trumpovy nátlakové kampaně.

„Nejde o migraci. Nejde o obchod s drogami. Nejde o demokracii. Nejde o lidská práva. Vždy šlo o naše přírodní bohatství – naši ropu, naši energii, naše zdroje, které patří výhradně venezuelskému lidu,“ uvedla ve svém prohlášení.

Beth Sannerová, bývalá vysoká představitelka amerických zpravodajských služeb, však v rozhovoru pro CNN uvedla, že zabavování venezuelských ropných tankerů je „naprosto normální“ součástí snahy zabránit režimu v přepravě sankcionované ropy.

„V minulosti je chtěl každý zadržet, ale v regionu jsme k tomu neměli dostatečné kapacity,“ řekla Sannerová.