Článek
Americký ministr obrany Pete Hegseth nastupoval do funkce s tím, že je třeba v ozbrojených silách obnovit „válečnickou kulturu“. Symbolicky se to projevilo v přejmenování jeho resortu na ministerstvo války - administrativa Donalda Trumpa ho tak už nazývá, přestože k oficiální změně je potřeba rozhodnutí Kongresu, které chybí.
Ještě v září v projevu, k němuž nechal bezprecedentně sezvat všechny americké generály, apeloval na to, že vojáci by neměli „bojovat podle hloupých pravidel“.
„Rozvazujeme ruce našim bojovníkům, aby zastrašovali, demoralizovali, lovili a zabíjeli nepřátele naší země,“ prohlásil tehdy. „Už žádná politicky korektní a nadutá pravidla boje, jen selský rozum, maximální smrtící síla a autorita pro bojovníky.“
Teď se mu tato slova vrací. Vojenští i právní experti ve Spojených státech, ale i někteří zákonodárci z jeho vlastní Republikánské strany se domáhají podrobností o zářijovém americkém úderu na údajné pašeráky drog v Karibském moři. Poukazují na možnost, že zásah mohl být nelegální.
„Někdo udělal strašné rozhodnutí. Někdo musí být pohnán k zodpovědnosti,“ prohlásil tento týden podle agentury AP senátor Thom Tillis. Umírněný republikán v lednu souhlasil se jmenováním Hegsetha na poslední chvíli jako jeden z posledních z vládní strany, bez něj by se bývalý voják a komentátor televize Fox News do funkce nedostal.
Co se stalo 2. září v Karibiku?
Spojené státy podnikly první operaci v rámci kampaně, kterou později Trumpova vláda označila za válku s drogovými kartely. Americká armáda zaútočila na člun údajných pašeráků, na jehož palubě bylo 11 lidí. Nikdo z nich útok nepřežil.
Otázky ohledně útoku vyvolala zpráva deníku The Washington Post (WP), který s odkazem na své zdroje informoval, že dva lidé z člunu nezemřeli při úvodním, ale až následném úderu. A to ve chvíli, kdy už neměli jakékoli prostředky, jak se bránit, údajně se snažili dostat na vrak člunu. To by mohlo znamenat, že následný úder byl proveden v rozporu se zavedenými mezinárodními pravidly války.
„Nemyslím si, že je způsobilý pro tento úkol,“ komentoval Hegsethovo působení na ministerstvu republikánský kongresman Don Bacon, generál amerického letectva ve výslužbě a častý kritik Trumpovy vlády.
Demokraté dokonce mluví o možnosti, že byl 2. září spáchán válečný zločin. „Musí rezignovat,“ prohlásil senátor Chris Van Hollen.
Názor o nelegálnosti úderů plyne z faktu, že dva z jedenácti zabitých členů posádky, kterou podle Pentagonu tvořili pašeráci drog, zemřeli až při druhém úderu, kdy už neměli prostředky, jak se bránit.
Útoky na neozbrojené jedince, kteří nepředstavují hrozbu, zakazuje mezinárodní právo. Údery na ztroskotaná plavidla zapovídá i přímo manuál Pentagonu, který pravidla bojů upřesňuje. Výslovně se v něm píše, že takový útok by byl „jasně nelegální“.
Nové záběry z úderu
Zcela jasno do případu nevneslo ani čtvrteční slyšení velitele zásahu admirála Franka Bradleyho v Kongresu. Voják sice tvrdí, že ministr Hegseth nevydal rozkaz „všechny zabít“, jak dříve napsal deník The Washington Post, a že o druhém úderu rozhodl sám. Otázka jeho oprávněnosti ale zůstává nevyřešená.
Další problém amerického ministra obrany:
Zástupci Pentagonu vybraným zákonodárcům ukázali záběry druhého úderu proti člunu, které zatím nejsou veřejně dostupné. Podle politiků, kteří video viděli, jsou na něm zachyceni dva lidé, jak se snaží obrátit zničený člun a pak je zasáhne další úder.
Přední republikáni po slyšení operaci hájili. „První úder, druhý úder i třetí a čtvrtý úder 2. září byly naprosto v souladu se zákonem a potřeba, bylo to přesně to, co od našich vojenských velitelů očekávám,“ domnívá se Tom Cotton, šéf senátního výboru pro zpravodajské služby.
Jeho sněmovní protějšek Rick Crawford dodal, že nepochybuje o „vysoce profesionálním způsobu“ provedení.
Na druhou stranu jiný republikán - senátor Roger Wicker, který byl mezi prvními ve straně, kteří dali veřejně najevo pochyby o úderu - se po čtvrtečním jednání otázkám novinářů vyhýbal.
Demokraty nové detaily nepřesvědčily. „Tento brífink potvrdil mé nejhorší obavy o povaze vojenských aktivit Trumpovy administrativy,“ napsal senátor Jack Reed.
Kongresman Jim Himes, který léta působí ve výboru pro zpravodajské služby a má proto zkušenosti i s citlivými operacemi, prohlásil, že záběry, které jim Pentagon ukázal, patří „k tomu nejznepokojivějšímu“, co během své kariéry viděl.
Admirál Frank Bradley v americkém Kongresu.
„Video, které jsme dnes viděli, ukazovalo dva trosečníky, kteří neměli žádné prostředky se hýbat, natož představovat bezprostřední hrozbu, a přesto byli zabiti armádou Spojených států,“ řekl demokrat Himes.
Mohla zabitá dvojice pokračovat v misi?
Právě okolo schopnosti posádky pokračovat po úvodním úderu ve své „misi“ se teď točí debata o legálnosti operace. Pentagon nicméně ve čtvrtek znovu nepředložil důkazy, které by podpořily jeho tvrzení, že posádku lodi skutečně tvořili pašeráci drog.
„Viděl jsem dva přeživší, jak se snaží obrátit loď - naloženou drogami - směřující do Spojených států, aby mohli zůstat v boji…,“ řekl republikán Cotton a naznačil možnost, že by dvojici přijeli zachránit další „narkoteroristé“ a při té příležitosti vyzvedli i jejich náklad.
Demokrat Adam Smith oproti tomu pochybuje, že by dvojice „na zjevně zneškodněném plavidle“ ještě byla schopná „jakéhokoli druhu boje“. Smith v rozhovoru pro server The New Republic řekl, že trosečníci na videu seděli na části potopeného plavidla, které zůstalo po úvodním úderu nad hladinou.
Jeden z anonymních zdrojů listu The Washington Post (WP), který viděl nové záběry, zpochybnil i možnost, že by mohla s někým navázat radiové spojení. Podle něj člun zasáhl „masivní požár“ a pak se potopil. „Video je sleduje asi hodinu, jak se snažili převrátit člun zpět. Nedařilo se jim to,“ doplnil zdroj agentury Reuters.
USA a opioidová epidemie
Právních úskalí je víc
I v případě, že by dvojice výhledově představovala hrozbu, zůstávají nad zásahem další otazníky.
Bývalý vojenský právník Todd Huntley, který radil armádě se speciálními operacemi, pro WP poznamenal, že by muselo být splněno hned několik předpokladů, aby mohl být zářijový úder považován za legální. Všechny jsou přitom zpochybňované.
První podmínkou je, že Spojené státy skutečně vedou válku s pašeráky drog. Tento argument Trumpova vláda podpírá tím, že kartely označila za ozbrojené skupiny. Agentura Reuters ale poukazuje na to, že vedení války musí v USA schválit Kongres, což se v tomto případě nestalo.
Americká kampaň proti pašerákům
Spojené státy zahájily operace proti údajným pašerákům drog v Karibském moři na začátku září. Později se údery rozšířily i do východní části Tichého oceánu. Trumpova vláda argumentuje tím, že drogy představují vážné ohrožení pro americkou veřejnost, protože zabíjí tisíce lidí.
K 5. prosinci 2025 Američané provedli 22 útoků, při kterých zemřelo 87 lidí. Média i opozice poukazují na to, že Pentagon nepřekládá důkazy o tom, že zasažená plavidla skutečně patří pašerákům drog.
Operace vede americká armáda, což je odklon od dlouhodobé zvyklosti, kdy s pašeráky drog na moři bojuje americká pobřežní stráž.
V souvislosti s „válkou proti kartelům“ mluví prezident Trump také o možnosti vojenského útoku proti Venezuele. Tamní režim Nicolase Madura pašeráky přinejmenším toleruje, podle Trumpa jsou ale jeho představitelé dokonce součástí drogových kartelů.
Demokraté navíc rozporují věrohodnost veřejně prezentovaných záměrů Trumpovy administrativy. Poukazují například na to, že prezident tento týden udělil milost honduraskému exprezidentovi, který byl v USA odsouzený právě v souvislosti s pašováním drog.
Druhou podmínkou je, že přeživší byli na palubě plavbyschopného plavidla a nehrozilo jim utonutí. Pokud ne, zapovídala by útok přímo pravidla americké armády, jak bylo zmíněno výše.
Třetí podmínkou podle Huntleyho je, že drogy a člun lze považovat za vojenské objekty. To Trumpova vláda obchází tím, že ilegální narkotika označila za zbraň, s jejíž pomocí gangy zabily tisíce Američanů.
S Huntleym souhlasí i další právníci. „Skutečný problém tady spočívá v pochybném a právně širokém tvrzení, že Spojené státy mají právo využít válečné právo proti kriminální záležitosti,“ řekl listu The New York Times (NYT) Geoffrey S. Corn, bývalý poradce americké armády pro pravidla války.
Z tohoto pohledu by pak Spojené státy nejenže nemohly zaútočit podruhé na dva přeživší, ale nelegální by byl i úvodní úder. NYT to přirovnávají k boji proti drogovým dealerům ve vnitrozemí: policie je také nesmí „jednoduše“ zabít, ale musí je zatknout a vše řádně vyšetřit. Vojáci navíc ani ve válce nesmí útočit na civilisty.
Ze stejných důvodů demokraté, ale i někteří republikáni zpochybňují legálnost celé americké kampaně proti pašerákům v Karibském moři a východní části Tichého oceánu.
