Článek
Důchodový věk se již několik let postupně zvyšuje. Posouvá tak původní hranice, kdy muži chodili do důchodu v 60 letech a ženy ještě dříve – bezdětné měly nárok na důchod v 57 letech a s každým dítětem se věk snížil o rok až do hranice 53 let.
Dnes chodí muži a bezdětné ženy do důchodu většinou v 64 letech, ženy s více dětmi i v 60 letech. Rozdíl mezi ženami a muži se ale postupně maže a sjednotí se u ročníku 1973. To už půjdou všichni – ženy i muži – do důchodu v 65 letech a osmi měsících.
Pro další ročníky se bude věk posouvat vždy o jeden měsíc, a to až do zákonem stanovené hranice 67 let. Dosáhnou jí jako první lidé narození v roce 1989. To vše vychází z nyní platných pravidel. Ta se ale mohou v budoucnu měnit.
Výpočet důchodového věku je poměrně složitý, proto jsme pro vás připravili kalkulačku. Je třeba si uvědomit, že abyste mohli odejít do důchodu, musíte nejenom dosáhnout zákonem stanoveného důchodového věku, ale také získat potřebnou dobu důchodového pojištění – tedy mít odpracováno 35 let.
Kdo platí důchodové pojištění
Důchodové pojištění se strhává každému zaměstnanci ze mzdy, při podnikání si ho OSVČ platí formou záloh. Lze se k němu i dobrovolně přihlásit, i když nejste zaměstnanec ani podnikatel a „doplatit“ si tak některé chybějící roky.
V současnosti platí, že nárok na důchod má ten, kdo odpracoval 35 let. Do této doby se počítají vedle práce i takzvané náhradní doby. To jsou doby, kdy člověk pojištění sice neplatil (nebyl zaměstnaný, ani nepodnikal), přesto na ně důchodový zákon pohlíží jako na odpracované. Náhradními dobami jsou nejčastěji:
- péče o dítě do čtyř let věku,
- péče o blízkého závislého na péči,
- pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity,
- doba evidence na úřadu práce, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,
- základní vojenská služba,
- studium na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 2010, konkrétně prvních šest let studia po dosažení plnoletosti,
- dokončené doktorandské studium.
Více o náhradních dobách najdete na webu ČSSZ.
Kdo může do důchodu odejít dřív
Některé profese mohou jít po splnění určitých podmínek do starobního důchodu dřív, a to bez krácení penze. Jde o hasiče, zdravotnické záchranáře a zaměstnance pracující ve 4. kategorii rizikových prací.
Pokud tito zaměstnanci odpracují v náročné profesi 2200 směn, mohou odejít do penze o 15 měsíců dřív než dosáhnou stanoveného důchodového věku. Až o 30 měsíců dřív mohou odejít po odpracování 4400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce. Za každých dalších 74 směn náleží další snížení věku vždy o jeden měsíc, a to až do 60 měsíců, tedy maximálně pěti let.
Když vám chybí roky
Kdo nezískal potřebné doby pojištění, takže důchod mu i při dosažení důchodového věku nebude schválen, může požádat o penzi později. Musí ale odpracovat alespoň 15 let nebo dosáhnout 20 let pojištění včetně náhradních dob. Důchod pak dostane ve chvíli, kdy dosáhne věku o dva roky vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození.
Jak vysoký budu mít důchod
Většinu lidí zajímá kromě toho, kdy půjdou do důchodu, i to, jak vysoký budou mít důchod. Orientační výši se mohou lidé dozvědět na ePortálu ČSSZ v takzvané Informativní důchodové aplikaci (IDA).
Zájemci se do aplikace přihlásí jednoduše přes bankovní identitu nebo datovou schránkou nebo třeba eObčankou.
Služba je dostupná všem pojištěncům od 19 let, respektive po získání alespoň jednoho roku důchodového pojištění. Především je však určena lidem v produktivním věku, tedy starším 30 let.
Sociální správa potřebuje ke správnému výpočtu důchodu všechny potřebné dokumenty za celou dobu pracovní kariéry, nejčastěji tedy evidenční listy důchodového pojištění. Ty by měl za každého zaměstnance odevzdávat zaměstnavatel, v praxi ale může některý z dokumentů chybět.
I proto se vyplatí v IDA ověřit, zda má sociální správa všechny informace o vašich předešlých zaměstnáních či podnikání. Pokud je nemá, kontaktujte ji a pokuste se chybějící informace doložit.
Změna odchodu do důchodu zpět na 65 let?
Věk odchodu do důchodu je oblíbené politické téma a objevuje se v předvolebních kampaních. Naposledy v té loňské před parlamentními volbami. Hnutí ANO v ní slíbilo, že hranici důchodového věku vrátí na 65 let. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) s úpravou počítá.
„Úprava důchodového věku bude prioritní změnou, která bude legislativně zpracována do podoby novely zákona o důchodovém pojištění v nejbližších týdnech. Datum účinnosti bude navrženo k 1. lednu 2027,“ uvedlo na dotaz Seznam Zpráv tiskové oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Dá se předpokládat, že v horizontu několika let se věk odchodu do důchodu opět posune. Český statistický úřad totiž musí zpracovávat vždy do konce roku končícího číslicí 3 nebo 8 demografickou prognózu. A to bez ohledu na to, jaká politická reprezentace zrovna zemi vede.
Tuto prognózu pak poskytne Ministerstvu práce, které z ní zpracuje „Zprávu o vývoji důchodového systému“. A tu pak následující rok (končící 4 nebo 9) předloží vládě společně s doporučením, zda je, či není vhodná doba upravit důchodový věk. O případném posunutí věkové hranice nakonec jedná Parlament.
Otázka hranice důchodového věku se tedy bude řešit, když ne dříve, tak v roce 2029. A protože česká populace rychle stárne, tedy přibývá důchodců a naopak ubývá pracujících lidí, kteří do důchodového systému přispívají, bude potřeba dostat do důchodového systému více peněz. A právě posunutí věku odchodu do důchodu je jedním z běžně využívaných řešení v řadě zemí světa.
