Důchodce čeká řada změn. Přehled všech novinek, které ovlivní rozpočet

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lednová valorizace zvýšila průměrný starobní důchod o 668 korun měsíčně. Důchody se skládají ze dvou částí. První, základní část je pro všechny penzisty stejná a nově činí 4900 korun. Je to o 240 korun víc než loni. Druhá, procentní část, která zohledňuje počet odpracovaných let a výši odvodů, se zvyšuje o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod se tak letos vyšplhá na 21 840 korun.

Důchody se zvyšují podle zákona pravidelně na začátku kalendářního roku o růst cen domácností důchodců a o třetinu růstu reálných mezd. O valorizovanou penzi nemusí lidé žádat, zvýší se jim automaticky.

Na vyšší důchody dosáhnou i předčasní penzisté, ale polepší si jen o 240 korun na základní výměře důchodu. Procentní část se jim začne valorizovat až ve chvíli, kdy dosáhnou řádného věku odchodu do důchodu.

Na naší kalkulačce zjistíte, jaký důchod budete nově brát. Nepočítá výši předčasného důchodu. Ten si každý penzista může vypočítat sám, stačí k současné měsíční částce přičíst 240 korun.

O zvýšení důchodu pravidelně informoval důchodce dopis o valorizaci, který zasílala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově lidé dostávají zprávu o nové výši důchodu vesměs jen elektronicky – buď do datové schránky, pokud ji mají, nebo si ji mohou stáhnout online z ePortálu ČSSZ.

Pokud chtějí papírovou formu, musí o dopis požádat přes speciální formulář „Žádost o zasílání oznámení o zvýšení důchodu v listinné podobě“. Zároveň musejí počítat s tím, že si zaplatí cenu zásilky.

Zásadní novinkou, která je součástí schválené důchodové reformy, se stalo zvýšení minimální výše důchodu. Od ledna začínají starobní důchodci a také invalidní důchodci třetího stupně pobírat minimálně 9800 korun měsíčně místo dosavadních 5430 korun.

Nově totiž musí minimální důchody dosahovat alespoň 20 procent stanovené průměrné mzdy. Přesněji, základní část důchodu musí dosahovat alespoň 10 procent průměrné mzdy (pro rok 2026 to bude 4900 korun) a procentní část důchodu dalších 10 procent průměrné mzdy (dalších 4900 korun).

U dalších typů důchodů je zvýšení nižší:

Nová výše minimálního důchodu se týká nejen nově přiznaných, ale i všech současných důchodů. „Ke dni 1. ledna 2026 budou všechny důchody do nové minimální výše dorovnány,“ uvádí Česká správa sociálního zabezpečení.

Nově si lidé připlatí za výplatu důchodů v hotovosti na České poště. Namísto loňských 78 korun za jeden výběr peněz na poště nově zaplatí 94 korun. To je o 16 korun měsíčně více. Tento poplatek je vždy odečten z vyplácené částky důchodu, na poště tedy nikdo nic neplatí.

Zvýšení poplatku za výplatu důchodu v hotovosti se nevztahuje pouze na lidi, jimž byl důchod přiznán před 1. lednem 2010. Těm podle zákona výdaje za hotovostní výplatu důchodu hradí sociální správa a žádné zdražení se jich netýká.

ČSSZ vyzývá v této souvislosti klienty, aby přešli na bezhotovostní způsob výplaty, tedy na zasílání peněz na bankovní účet. Tím na poplatku ročně ušetří 1128 korun.

„Pokud nechcete platit poplatky za hotovostní výplatu důchodu, je možné si zažádat o změnu způsobu výplaty na bezhotovostní zasílání na bankovní účet,“ uvádí ČSSZ. Pro změnu způsobu výplaty je potřeba vyplnit tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu.

Nově přiznávané důchody porostou pomaleji. Postupně budou upravovány dva parametry:

„Osobní vyměřovací základ“, tedy částka, která se vypočítává z dob pojištění a výše příjmů, se při výpočtu výše důchodu upraví na „výpočtový základ“ pomocí redukčních hranic. Ty jsou stanoveny pro každý rok v jiné výši.

Pro důchody přiznávané v roce 2026 je první redukční hranice stanovena částkou 21 546 korun a z ní se nově započítá jen z 99 procent. Doposud se započítávala ze 100 procent. Započítání důchodů nad první redukční hranici už bude stejné jako dosud, zohlední se z 26 procent a osobní vyměřovací základ nad třetí redukční hranici, která je 195 868 korun, se nezohlední. Z tohoto zjištěného „výpočtového základu“ se poté vypočítá „procentní výměra důchodu“.

„U důchodů přiznávaných po roce 2025 se bude procentuální podíl z částky v první redukční hranici postupně snižovat ze stávajících 100 procent na 90 procent. To znamená, že v letech 2026 až 2035 klesne každý rok o jedno procento,“ vysvětluje nový systém sociální správa.

Snižuje se i ohodnocení za pracovní činnost. Za každý celý rok doby pojištění, který žadatel o důchod získal do dne svého nároku na důchod, dostal doposud 1,5 % z výpočtového základu. Tedy čím víc let dotyčný žadatel pracoval, tím vyšší důchod dostane. Tento princip platí dál, nově se ale bude toto procento postupně snižovat z původních 1,5 procenta na 1,45 procenta. Každoročně až do roku 2035 se bude snižovat o 0,005 procenta.

Výchovné k důchodu, které dostávají většinou ženy za každé vychované dítě, se dosud valorizovalo podobně jako procentní výměra důchodů. Zatímco od roku 2023 činilo 500 korun, od ledna 2025 to bylo 503 korun příplatku k procentní výměře penze.

Nyní se valorizace u výchovného postupně ruší. U nově přiznaných důchodů od ledna 2026 bude výchovné opět jen 500 korun. U dříve přiznaných penzí zůstane zatím původní navýšená částka a společně s procentní výměrou důchodu se jí bude týkat i lednová valorizace.

Od roku 2027 už má být výchovné pro všechny napořád jen 500 korun a nemá se ho už týkat pravidelné valorizace, pokud to nynější či některá další vláda nezmění. To znamená, že se jeho hodnota bude postupem času snižovat, jak z ní bude ukrajovat inflace.

Výhodnější předčasný důchod mají od ledna lidé, kteří odpracovali, respektive platili sociální pojištění alespoň 45 let. Stát je tedy „ocení“ za mnohaletou práci.

Do předčasného důchodu je možné odejít nejdéle tři roky před řádným důchodem. Za to, že člověk odejde dříve do penze, ale platí. Vypočtený důchod se mu totiž trvale krátí o 1,5 procenta za každých i započatých 90 dnů předčasnosti. Lidem, kteří odpracovali 45 a více let, se však bude nově krátit jen o 0,75 procenta.

Komplikovanější to ale žadatelé budou mít s tím, že se jim do doby pojištění 45 let a více započítává pouze výdělečná činnost a náhradní doby pojištění, které jsou spojeny s fyzickou aktivitou. Konkrétně péče o dítě, péče o závislou osobu a základní vojenská služba.

„Do doby pojištění 45 let se tak nezapočítává například doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání nebo doba jakéhokoliv studia,“ uvádí sociální správa. Právě tyto náhradní doby se do nároku na přiznání důchodu běžně počítají.

Výjimku u předčasných důchodů mají některé profese. Lidé, kteří v nich pracovali, mohou jít po splnění určitých podmínek do starobního důchodu dřív, a to bez krácení penze. Jde o hasiče, zdravotnické záchranáře a lidi pracující v rizikových profesích čtvrté kategorie. Jde o pracovníky, u kterých není možné vyloučit zdravotní riziko i přesto, že používají ochranné pomůcky.

Stejnou výhodu měli původně dostat i lidé pracující v rizikové skupině třetí kategorie, což jsou třeba kováři, skladníci v mrazírnách, lakýrníci, pracovníci v hutnictví či v lesnictví. Nakonec ale dostali jiný benefit – zaměstnavatelé jim budou muset spořit na penzi.

Aby měl zaměstnanec nárok na příspěvek, musí odpracovat alespoň tři směny v měsíci právě touto rizikovou prací. Zaměstnavatel mu pak pošle čtyři procenta z vyměřovacího základu, tedy z jeho hrubé mzdy, na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Šéf navíc musí zaměstnance informovat o této novince.

Vybrané rizikové profese mohly dosud odcházet do důchodu dřív, aniž by se jim penze snižovala za předčasnost. Jde o zdravotnické záchranáře, hasiče a profese spadající do čtvrté rizikové kategorie. U nich však začalo platit nové omezení. Pokud ještě nedosáhli řádného důchodového věku a zároveň dál pracují ve své rizikové profesi, stát jim zatím důchod přestane vyplácet.

„Nárok vám zaniká za každý kalendářní měsíc, v němž takto odpracujete alespoň jednu směnu. To se vztahuje také na zaměstnání v hlubinném hornictví, naopak omezení neplatí pro zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku,“ uvádí ČSSZ.

Sociální správa zároveň upozorňuje, že zaměstnavatelé mají povinnost ohlásit vznik této překážky pro výplatu důchodu a tuto oznamovací povinnost mají i sami důchodci.

Omezení platí jen do dne dosažení řádného důchodového věku. Pak už může penzista vykonávat jakékoliv práce včetně rizikových a současně pobírat starobní důchod bez omezení.

„Pokud po vzniku nároku na řádný starobní důchod se sníženým důchodovým věkem nevykonáváte zaměstnání v hlubinném hornictví nebo v rizikovém zaměstnání, náleží vám výplata starobního důchodu bez omezení i vedle příjmu z výdělečné činnosti,“ ubezpečuje ČSSZ.

Doktorské studium absolvované po roce 2009 se začne započítávat jako náhradní doba pojištění do důchodu.  

Započítávat se bude pouze první úspěšně dokončené studium v doktorském studijním programu. Student tím může získat maximálně čtyři roky náhradních dob pojištění.

Uznává se ale jen studium v prezenční formě na vysoké škole v Česku. Studium v zahraničí jen tehdy, když ho ministerstvo školství uzná za rovnocenné studium na vysoké škole v Česku. Novinka se týká důchodů přiznaných od roku 2026. Dříve přiznané důchody se podle tohoto nového pravidla přepočítávat nebudou.

ČSSZ dosud vyplácela lidem důchody do zahraničí až poté, co od nich obdržela ověřené takzvané Potvrzení o žití. Nově bude vyplácet důchody lidem žijícím v zemích Evropské unie a do států, se kterými má Česko smlouvu o sociálním zabezpečení, v pravidelných měsíčních splátkách. Potvrzení o žití bude vyžadovat už jen maximálně dvakrát ročně, a ne před každou splátkou důchodu jako dosud.

Na Slovensko bude sociální správa vyplácet důchod pravidelně každý měsíc a Potvrzení o žití už nebude potřeba vůbec.

Do ostatních států bude ČSSZ i nadále posílat důchod až poté, co od příjemce dostane ono potvrzení. Záleží na důchodci, jak často bude doklad zasílat – a tedy jak často mu pak úřad pošle splátku důchodu.