Zvrat ve vymáhání miliard po Agrofertu: Ministerstvo otočilo, nechce zatím ani korunu

Dva dny před loňskými parlamentními volbami oznámil tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), že resort začal kvůli střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) vymáhat dotace za sedm miliard, které předtím nelegálně vyplatil jeho Agrofertu.

Po volbách, které Babiš opět vyhrál, však ministerstvo - už pod vedením jím dosazeného ministra Martina Šebestyána - otočilo.

Výborný totiž podložil vymáhání analýzou, která potvrdila nezákonnost vyplácení dotací Agrofertu, avšak Šebestyánovo Ministerstvo zemědělství nyní tvrdí, že žádný takový dokument nemá.

A co víc - na přímý dotaz Seznam Zpráv resort přiznal, že ani pět měsíců po tom, co bývalý ministr Výborný kroky proti Agrofertu oznámil, se nezačala vymáhat ani koruna.

Nový ministr Šebestyán, oficiálně do vlády nominovaný SPD, přitom v minulosti jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu zmíněné miliardy dotací Agrofertu vyplatil. A před nástupem do úřadu se živil jako lobbista za zájmy velkých zemědělských podniků - včetně Agrofertu.

Kdy - a zda vůbec - resort pod vedením Šebestyána po dotacích Agrofertu půjde, tak není vůbec jasné.

Svědčí o tom i jeho odpověď na žádost podle zákona o přístupu k informacím ze začátku prosince. „Ministerstvo nedisponuje takovýmto dokumentem,“ sdělil resort na dotaz, zda má zmíněnou analýzu, podle níž firmy Agrofertu získaly více jak sedm miliard korun na zemědělských dotacích nezákonně.

A mluvčí resortu Vojtěch Bílý to tento týden reportérům ještě potvrdil. „Nevím, co měl pan tehdejší ministr (Výborný) k dispozici. Já ten materiál nemám a ani ministerstvo,“ uvedl mluvčí, byť ještě loni v srpnu seděl po boku Marka Výborného, když o klíčovém dokumentu pro vymáhání dotací mluvil.

Tehdy exministr vysvětloval, proč ještě vymáhání nezačalo. A že s tím musel právě na tento dokument počkat.

Že analýza existuje, potvrzuje Marek Výborný i dnes. „Ten dokument existuje. K tomu postupu byla vypracována analýza pro Státní zemědělský a intervenční fond. A byla zcela jednoznačná. To nebylo ‚uvidí se, možná‘,“ trvá na svém.

Loni v létě také Marek Výborný obšírně popisoval, jak se miliardy budou vymáhat. Stalo se tak poté, co Seznam Zprávy v sérii textů upozornily na verdikty soudů, podle nichž i podle předchozí ministerské analýzy z roku 2022 byl Andrej Babiš ve střetu zájmů a Agrofert tak dotace obdržet neměl.

„Mám k dispozici právní analýzu, která toto potvrzovala. Okamžitě jsme měli poradu, kde byl generální ředitel SZIF a kde já jsem říkal: Pojďme směřovat k vymáhání těch dotací. Že nemůžeme postupovat jinak, pokud je to takto jasně dané a máme v ruce rozsudek Nejvyššího správního soudu,“ řekl tehdy Marek Výborný s tím, že se bude vymáhat pět miliard. Později částku o dvě miliardy ještě navýšil.

Zadavatelem zmíněné analýzy je podle Výborného Státní zemědělský intervenční fond. Ten nyní - na rozdíl od nadřízeného Šebestyánova ministerstva - tvrdí, že dokument má. Zda je v něm kategoricky uvedeno, že je nezbytné miliardy vymáhat, ale odmítá říci.

Natož pak dokument reportérům poskytnout.

„Právní analýza byla vytvořena v souvislosti s přípravou rozhodnutí fondu o zahájení předmětných řízení o vrácení dotace s dotčenými příjemci, které dosud nebylo učiněno (resp. vydáno). Její využití předpokládáme i v potenciálních soudních sporech, a proto jej nemůžeme poskytovat médiím ani dalším subjektům,“ hájí to mluvčí SZIF Eva Češpiva.

Ať už je v dokumentu uvedeno cokoliv, zemědělskému fondu to k zahájení úkonů spojených s vymáháním dotací nestačilo. Po žádné z firem Agrofertu totiž dosud vrácení dotace nechtělo.

A to přesto, že už to ministr Výborný oznámil - šlo podle něho o kroky k vymáhání ve dvou případech v řádech milionů. Mluvil o tom, že proces je pro úředníky administrativně náročný, ale že další případy budou následovat. Celkem hovořil o třech tisících jednotlivých případech dotací.

Agrofert však reportérům řekl, že žádná výzva k vrácení peněz do holdingu nepřišla. „O žádných zahájených řízeních nevíme,“ uvedl mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.

Když s tím reportéři konfrontovali i SZIF, který je za vymáhání zodpovědný, přiznali nečinnost v této věci vůbec poprvé i úředníci. Dříve proces komentovat odmítali.

„Řízení o vrácení neoprávněně poskytnuté dotace je podle správního řádu zahájeno až doručením oznámení konkrétnímu příjemci, což se k dnešnímu dni nestalo,“ reagovala teď mluvčí SZIF Eva Češpiva.

Argumentovala tím, že fond uplynulé měsíce strávil zadáváním blíže neurčených dalších odborných stanovisek externí advokátní kanceláři. „Na jejich základě posuzuje jednotlivé případy společností koncernu Agrofert v letech 2017–2021 samostatně a s potřebnou pečlivostí. Tento postup je nezbytný pro to, aby případná rozhodnutí byla zákonná a dlouhodobě udržitelná,“ dodala mluvčí Češpiva.

Podle pátrání Seznam Zpráv si SZIF na poradenství bez tendru najal stejnou advokátní kancelář Portos (dříve Císař, Češka, Smutný a spol.), která už ve stanovisku z roku 2020 - na rozdíl od pozdějších rozhodnutí soudů - tvrdila, že zákon o střetu zájmů se na zemědělský fond nevztahuje a že i díky tomu mohl nyní sporné miliardy firmám z holdingu Agrofert vyplatit.

To, že si SZIF přesto nyní opět tuto právní kancelář najal, obhajuje dlouhodobou spoluprací. „Advokátní kancelář Portos byla vybrána díky své odbornosti v oblasti evropské legislativy, zkušenostem s kontrolními mechanismy a kontinuitě spolupráce, která zajišťuje efektivní a kvalifikované řešení složitých právních otázek,“ tvrdí Češpiva.

Vymáhání dotací dosud nespustil ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který rovněž Agrofertu dotace vyplácel.

I tento fond reportérům loni v prosinci tvrdil, že čeká na další právní analýzu - opět od kanceláře Portos -, která bude do konce roku. Když se nyní Seznam Zprávy pídily, jak dopadla, fond odvětil, že to neřekne. A odmítá komentovat i to, zda tedy nějaké peníze bude chtít po Agrofertu zpět.

„S ohledem na citlivost posuzovaných otázek a fakt, že její závěry budou sloužit jako podklad pro další kroky a případná jednání, není možné v této fázi poskytovat bližší informace ani sdělovat konkrétní závěry,“ obhajuje to mluvčí PGRLF Barbora Šenfeldová.

Nový ministr zemědělství Martin Šebestyán po volbách přišel řídit resort z Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, v jejímž předsednictvu sedí i ředitel Agrofertu Josef Mráz. Spolek dlouhodobě lobbuje za zájmy velkých zemědělských podniků.

Ve věci dotací Agrofertu teď Šebestyán jako ministr prostřednictvím svého mluvčího tvrdí, že do ní nebude zasahovat.

„Pokud jde o postoj pana ministra Šebestyána k dané problematice, nyní se seznamuje s aktuálním stavem. Platí nicméně to, co uvedl již při svém nástupu do funkce, tedy že rozhodování v této věci je plně v kompetenci Státního zemědělského intervenčního fondu a pan ministr do tohoto rozhodování nehodlá vstupovat. Od generálního ředitele SZIF bude chtít pouze základní informace o dalším postupu,“ tlumočil Šebestyánovo stanovisko mluvčí resortu Vojtěcch Bílý.

Zodpovědní úředníci si však už před volbami mohli v rozhovoru pro Deník.cz přečíst od budoucího premiéra Babiše varování. „Výborný nutí úředníky do nezákonných věcí, ať si dobře rozmyslí, co budou dělat, protože mohou způsobit škodu, samozřejmě,“ vzkázal jim Babiš.

Jeho vláda pak krátce po svém vzniku podpořila zrušení služebního zákona, který usnadní vyhazovy úředníků.

Zákon o střetu zájmů se nevztahuje jenom na dotace, ale také na veřejné zakázky. Nejvíce za ně vyplatily firmám Agrofertu státní Lesy České republiky a státní podnik Čepro. Celkem šlo v době Babišovy éry ve vládě o 16 miliard korun.

Lesy ČR spadající pod Ministerstvo zemědělství, které firmám z holdingu Agrofert mezi lety 2017 a 2021 vyplatily na 5,6 miliardy korun, rovnou řekly, že nic z toho zpětně vymáhat nebudou.

A to přesto, že bývalý ministr Výborný loni v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdil, že i k zakázkám Lesů ČR vznikne další analýza. „Je to otázka na právní analýzu. A tady řeknu poctivě: V tuto chvíli nevím, jak postupovat,“ uvedl ministr.

Na této analýze však žádní právníci nezačali pracovat ani před volbami, ani po nich. A ani nezačnou. Nikdo jim to totiž nezadal. „Lesy ČR si takové stanovisko vypracovat nenechaly, protože k tomu nebyl a není žádný právní důvod,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Firmy z holdingu Agrofert také masivně a dlouhodobě dodávají biosložky do paliv státnímu podniku Čepro, který spadá pod Ministerstvo financí. Peníze z éry Babišova předchozího působení ve vládě nejenže nikdo nevymáhá, doteď Čepro odmítalo říci dokonce i to, kolik jeho firmám Preol, Primagra a Ethanol Energy v daném období celkem vyplatilo.

Cifru zveřejnilo po opakovaných dotazech na webu až nyní - jde o téměř 10,4 miliardy korun. Ani tyto zakázky ale nikdo neřeší.

Babišův holding sice původně státu biopaliva dodával na základě vyhraných veřejných zakázek. Jakmile ale v roce 2017 vstoupil v platnost takzvaný lex Babiš (tedy novela zákona o střetu zájmů, která zakazuje firmám politiků veřejných tendrů se účastnit) a Babiš zasedl ve vládě, začalo Čepro holdingu peníze posílat na základě obdobných vztahů, které mezi sebou mají soukromé firmy.

Že není takzvaný veřejný zadavatel, který by musel řešit střet zájmů, podložilo opět analýzou advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol. (dnes Portos).