Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poslanec a prezident Motoristů Filip Turek v pátek oznámil, že podá žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Petra Pavla. Bude od něj žádat omluvu kvůli zdůvodnění, proč ho odmítl jmenovat ministrem životního prostředí.
„Jeho zdůvodnění se mě hluboce dotýká,“ vysvětlil Turek novinářům při návštěvě Ukrajiny, kde doprovázel ministra zahraničí a šéfa Motoristů Petra Macinku. Ten Turkovu snahu bránit se podpořil.
Podle advokáta Marka Nespaly však Turek nemá šanci u soudu uspět. „Prezident republiky není podle Ústavy z výkonu své funkce odpovědný. V tomto případě ho nelze za jeho výroky trestně ani administrativně stíhat,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy. V takové situaci tak může Filip Turek žalovat republiku, tedy dle praxe Ministerstvo financí.
Marek Nespala
Advokát Marek Nespala zastupoval bývalého prezidenta Miloše Zemana v řadě kauz. Známý je například spor o omluvu za výrok hanobící novináře Ferdinanda Peroutku či proces se Zemanovým bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou.
Poslanec Motoristů Filip Turek uvedl, že podá žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Petra Pavla kvůli zdůvodnění, proč ho odmítl jmenovat členem vlády. Zároveň řekl, že bude žádat omluvu. Je žaloba proti prezidentovi v takové věci přípustná?
Žaloba sice přípustná je, ale podle mého právního názoru - na základě letitých zkušeností s prezidentskými kauzami - nemá naději na úspěch. Z jednoho prostého důvodu: Prezident republiky není podle Ústavy z výkonu své funkce odpovědný. To znamená, že ho v tomto případě za jeho výroky nelze ani trestně stíhat, ani administrativně stíhat pro přestupek, třeba pro méně závažnou pomluvu.
Nelze proti němu ani uplatnit občanskoprávní práva nebo nároky v civilním řízení. Pokud se kdokoliv cítí být pomluven nebo poškozen prezidentem republiky, je třeba si uvědomit, že se jedná o hlavu státu. To znamená, že to jsou „ústa hlavy státu“.
V takovém případě lze žalovat nikoli „ústa“ fyzické osoby prezidenta, ale „ústa“ republiky, což je podle nalézací praxe Ministerstvo financí.
Přehledně: Žaloby na české prezidenty kvůli jejich výrokům
Václav Havel
V roce 1993 ho žaloval vydavatel Necenzurovaných novin Petr Cibulka kvůli kritice tohoto listu, který začátkem 90. let zveřejnil neoficiální seznamy spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti. Havel v rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza v červenci 1993 řekl, že zveřejnění seznamu způsobilo nezměrný počet lidských tragédií, tato jeho slova převzala i česká média.
Soudy žalobu odmítly. Městský soud v Praze její projednávání poprvé zastavil již v květnu 1994, neboť Havel poskytl rozhovor jako prezident při výkonu funkce, nikoli jako soukromá osoba.
Soud konstatoval, že podle Ústavy prezident není z výkonu funkce odpovědný. Cibulka se odvolal a Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí zrušil. Městský soud poté rozhodl znovu a ve stejném duchu. Koncem roku 1996 pak vrchní soud už Cibulkovo dovolání zamítl.
Zastupoval jste bývalého prezidenta Miloše Zemana ve sporu se Zdeňkem Šarapatkou. Ten na tehdejší hlavu státu podal žalobu kvůli tomu, že v roce 2017 pronesl, že Šarapatku vyhodil v době, kdy byl premiérem, pro neschopnost. Miloš Zeman se mu nakonec omluvil. Vidíte v tom souvislost?
Souvislost zde je, a to zejména v rovině podobnosti jednotlivých kauz, respektive jejich typového zařazení. Důležité je, že prezident není z výkonu své funkce odpovědný za své jednání.
Tady se soudy podle mého názoru velmi problematicky přiklonily k tomu, že prezident toto nepronesl jako prezident, ale jako fyzická osoba. Byť to bylo v pořadu Týden s prezidentem a byť hovořil jako prezident republiky. Nicméně tento případ je ukončen a nevracejme se k němu.
Hranice v tomto případě je zcela někde jinde. Prezident se vyjádřil, pokud vím z médií, že zde není nějaká způsobilost k výkonu funkce ministra z nějakých důvodů.
Tento dopis vznikl v rámci funkčního období prezidenta. Při výkonu jeho funkce a na základě řešení konkrétně ústavněprávní záležitosti. Podle mého názoru jsou zde splněny všechny předpoklady pro to, aby byl nedostatek pasivní legitimace fyzické osoby prezidenta republiky k tomu, aby mohl být vůbec žalován, a tím méně, aby jeho výroky mohly být posuzovány.
Filip Turek uvedl, že chce žalobu na Petra Pavla podat v nejbližších dnech. Pokud se tak stane, jak dlouho může odhadem právní spor trvat?
Pokud by skutečně mělo dojít na osobní klání mezi těmito dvěma osobami, tak je to možné za předpokladu, že by prezident republiky, tak jak jsme to s Milošem Zemanem učinili my, přistoupil do sporného řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného, to znamená Ministerstva financí.
Tam by se v podstatě jednalo již nepřímo o drobný souboj, kdo je za co odpovědný. Tento krok by samozřejmě věc protáhl. Co se týká standardního postupu, to znamená v tomto případě žaloby na ochranu osobnosti proti Ministerstvu financí, podá se žaloba, k žalobě přijde replika, bude nařízeno ústní jednání, kde bude věc projednána. Nemyslím si, že by to bylo nějak důkazně složité, takže podle mého názoru by spor mohl trvat řády měsíců.
Podle vás nemá Filip Turek šanci na úspěch. Pokud by chtěl dále „zbrojit“ proti prezidentovi, jaké další možnosti má?
Svého času jsem v případech za Miloše Zemana říkal, že prezidenta republiky lze žalovat, ale musí se to umět. Nerad bych napovídal jedné nebo druhé straně, protože ani jednu z nich nezastupuji. Jsou ale samozřejmě právní prostředky, zejména tedy takzvaná procesní intervence, tedy přimět druhou stranu k tomu, aby vstoupila do sporu jako vedlejší účastník na základě jakékoliv věcné argumentace. A tam, i když se tedy nejedná o přímou odpovědnost fyzické osoby, dosáhnout toho, aby nějakým způsobem došlo ke konfrontaci.
