Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Neutrální postoj zaujala v pondělí vláda k návrhu skupiny pirátských poslanců snížit maximální výši poplatků, které účtují penzijní společnosti účastníkům doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že o návrhu chce kabinet diskutovat. Piráti si od svého návrhu slibují například vyšší výnosy klientů i jejich vyšší vklady. Nižší poplatky by také podle nich mohly motivovat penzijní společnosti k efektivnímu hospodaření.
Například v doplňkovém penzijním spoření u účastnických fondů s výjimkou konzervativního fondu a alternativního fondu chtějí Piráti snížit horní hranici poplatku za obhospodařování z jednoho procenta na 0,4 procenta z hodnoty obhospodařovaného majetku.
Maximální výši úplaty za zhodnocení chce návrh snížit z 15 procent na deset procent. „V penzijním připojištění se u transformovaných fondů navrhuje snížit maximální výši úplaty za obhospodařování z 0,8 procenta na 0,4 procenta z hodnoty obhospodařovaného majetku,“ napsalo Ministerstvo financí.
Piráti ve zdůvodnění svého návrhu píší, že nastavení poplatků a výkonových odměn se v praxi ukázalo jako relativně nákladné pro účastníky vzhledem k dlouhému investičnímu horizontu. Správa aktiv a obchodování s cennými papíry se přitom podle nich stává méně nákladovou záležitostí. V Česku se objevují zahraniční platformy, které nabízejí i bezplatný nákup cenných papírů a za správu aktiv vybírají kolem 0,12 procenta ročně, uvedli.
Podle vlády lze s předkladateli souhlasit v tom, že v současné době nastavená výše úplaty, kterou mohou penzijní společnosti účtovat účastníkům, v některých případech skutečně neodpovídá povaze činnosti, kterou penzijní společnosti pro účastníky reálně vykonávají. „Návrh zákona si však podle názoru vlády vybírá nahodile jen některé otázky, aniž by zkoumal širší dopad na ziskovost a stabilitu sektoru penzijních společností,“ uvedl kabinet.
Vláda také míní, že v odůvodnění návrhu předkladatelé na některých místech srovnávají zcela nesrovnatelné parametry. Není podle ní například vhodné srovnávat náklady komerčních fondů s částí vybraných veřejnoprávních fondů nebo s fondy regulovaného třetího důchodového pilíře.
Vláda doporučuje i zvážit, zda je vůbec vhodné, aby všechny účastnické a transformované fondy měly stejně nastavenou maximální výši úplaty bez ohledu na rozdílnou investiční strategii. Upozorňuje také na možné nechtěné důsledky. Kvůli nižším poplatkům by podle ní mohly například nucené investice do nízkonákladových ETF fondů, tedy investičních fondů obchodovaných na burze, vést k odlivu kapitálu do zahraničí.
Kabinet také míní, že by bylo lepší navrhovanou úpravu připravit jako vládní návrh zákona po širší debatě s penzijními společnostmi. Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou materiál k projednání poslanci. Není zatím jasné, kdy ho projednají.
