Těžba na Cínovci se vyplatí, jen pokud ceny lithia výrazně vzrostou

Těžařská společnost Geomet, která drží práva na těžby lithia na krušnohorském Cínovci, před Vánocemi oznámila dokončení studie proveditelnosti. V tiskové zprávě pouze oznámila, že těžba na Cínovci je technologicky, právně i finančně realizovatelná, podrobnosti ale nezveřejnila.

O finančních aspektech ale později v několika dokumentech informovala jak společnost Geomet, tak její minoritní akcionář, australská těžařská společnost European Metals Holdings (většinový podíl v Geometu drží česká energetická společnost ČEZ).

V manažerském shrnutí studie proveditelnosti, které Geomet zveřejnil na stránkách cínoveckého projektu ceskelithium.cz, se uvádí, že pokud se bude uhličitan lithný (LCE – lithium carbonate, jež se používá jako surovina pro výrobu baterií) prodávat za 15 tisíc dolarů za tunu, návratnost investice – takzvané vnitřní investiční procento – dosáhne hodnoty 0,2 procenta.

S rostoucí cenou se zvyšuje i návratnost, pokud by tuna uhličitanu lithného stála 30 tisíc dolarů, návratnost dosáhne necelých 19 procent.

„Hlavním finančním ukazatelem projektu je vnitřní výnosové procento (IRR). Vzhledem k tomu, že je závislé na ceně lithia, studie proveditelnosti ho zobrazuje pro rozpětí ceny lithia 15 000 až 30 000 dolarů za tunu. Zobrazené hodnoty již zohledňují dotační podporu, kterou projekt získal,“ píše se v dokumentu. Pokud by v době otevření dolu na Cínovci stála tuna lithia méně než 15 tisíc dolarů, celý projekt by byl bez dalších evropských nebo českých dotací nerentabilní.

Projekt těžby lithia na Cínovci dosud získal dvě dotace. Z Fondu spravedlivé transformace dostal Geomet v dubnu 800 milionů korun, zatímco v listopadu schválila česká vláda dotaci ve výši 8,8 miliardy korun z programu Strategické investice pro klimaticky neutrální hospodářství. Tyto peníze bude moci Geomet čerpat v letech 2029 až 2031.

Celkové náklady na otevření dolu, dopravu vytěžené suroviny na železnici a vybudování zpracovatelského závodu v Prunéřově odhadují těžaři na zhruba 42 miliard korun.

Podle zprávy společnosti European Metals Holdings, která v Geometu drží 49procentní podíl, se vnitřní procento návratnosti projektu – při započítání dotací – dostane na 12,7 procenta, pokud se cena suroviny bude pohybovat na úrovni 26 tisíc dolarů za tunu.

Se stejnou cenou kalkuluje ve svých výpočtech i německá těžařská společnost Zinnwald Lithium, která plánuje strategickou surovinu těžit ze stejného ložiska jako Geomet, jen na saské straně Krušných hor s přístupem z německého Zinnwaldu.

Podle dostupných informací se obvyklá míra návratnosti investic u těžařských projektů pohybuje mezi 15 a 20 procenty, u lithia je ale ještě vyšší. Například u německého projektu v Zinnwaldu očekávají těžaři zhodnocení investice po zdanění ve výši téměř 30 procent, zatímco americká firma Surge Battery Metals slibuje investorům do těžby lithia ve státě Nevada IRR ve výši necelých 23 procent.

Ceny LCE jsou v posledních letech velmi nestálé. V minulém roce se průměrná cena pohybovala kolem 9,9 tisíce dolarů za tunu, po Vánocích nicméně vzrostla na lednových 19,2 tisíce dolarů.

Růst ceny způsobila zejména změna v čínské daňové politice. Tamní vláda oznámila, že omezí a výhledově zruší vratky daně z přidané hodnoty na export baterií. Podle agentury Reuters zvedly cenu také spekulace na růst poptávky především od výrobců bateriových úložišť.

Aktuální ceny lithia nicméně nemá podle mluvčího společnosti ČEZ Romana Gazdíka velký smysl sledovat. „Ceny lithia samozřejmě sledujeme, ale z dlouhodobé perspektivy. V současnosti těžba neprobíhá, takže například současné spotové ceny lithia (obvykle jsou uváděny ty čínské) nejsou pro ekonomiku projektu relevantní,“ říká Gazdík s tím, že důležitá je dlouhodobá prognóza cen v průběhu provozu dolu.

Pokud půjde vše podle plánu, lithium by se na Cínovci mělo začít těžit kolem roku 2030. Orientační dlouhodobé předpovědi vývoje cen lithia, jak je uvádí webová prezentace lithiumharvest.com, počítají pro toto období s průměrnou cenovou hladinou kolem 16 tisíc dolarů za tunu. O pět let později pak analytici předpovídají, že by cena mohla vzrůst na více než 21 tisíc dolarů.

Předpovědi cen surovin jsou nicméně velmi nejisté a závislé na řadě faktorů, které nelze v současnosti zcela předpokládat, jak uvádí analytik České spořitelny Radek Novák.

„Poptávka po bateriích používaných v elektroautech a energetice nejspíše v příštích letech poroste, ale mnohem hůře se odhaduje jakým tempem. Poptávku po lithiu mohou také výrazně omezit technologické inovace. Ty sílí, když je cena lithia vysoká, a naopak oslabují v době jeho nadbytku,“ uvádí pro SZ Novák.

„Na nabídkové straně je velmi náročné otevřít nové těžební a zpracovatelské kapacity, takže komoditní trhy mají často tendenci přecházet z přebytku do deficitu a naopak. Minulý rok jsme viděli, že i regulace v oblasti udržitelnosti a průmyslová politika se mohou v různých částech zeměkoule z roku na rok změnit,“ doplňuje analytik.

Do úvahy je třeba brát i geopolitická rizika, která mohou omezit dodávky suroviny například z Jižní Ameriky, nebo její zpracovanou formu, což se týká především Číny, kde se nacházejí zhruba dvě třetiny celosvětových zpracovatelských kapacit lithia. „Každý z těchto faktorů je přitom tak silný, že může cenu lithia ve světě poslat jedním i druhým směrem,“ dodává Novák.