Investování v Česku sílí. Přibývá lidí, kteří své peníze nechávají pracovat

V Česku loni opět stoupl počet investujících lidí. Nějakou zkušenost s investicemi mělo 46 procent lidí proti 39 procentům v roce 2023 a 41 procentům v roce 2024. Vyplývá to z průzkumu mezi více než tisícovkou respondentů, kterou pro Asociaci pro kapitálový trh ČR (AKAT) uskutečnila agentura Perfect Crowd.

„Váhající skupina je přitom stále velká, což otevírá další prostor pro postupný růst podílu investujících,“ říká výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani. Podle ní sehrává důležitou roli i to, že se investování stává dostupnějším.

„K rostoucímu zájmu o investice přispěl významnou měrou trend demokratizace investování, do níž se nabídkou investic zapojily i české finanční instituce. Růst je také do jisté míry tažen investičními aplikacemi a postupně přibývá respondentů, kteří investují přes mobilní aplikace některé české platformy,“ dodává.

Průzkum zároveň ukazuje, že Češi nepřemýšlejí o investování pouze prizmatem finanční návratnosti. Jako nejlepší investice v životě nejčastěji zmiňují ty, které zlepšují kvalitu života. Téměř polovina dotázaných (47 procent) uvádí investice do rodiny a dětí. Následují investice do zdraví (29 procent) a vzdělání (23 procent).

Důležitou roli hrají i nemovitosti, které jako nejlepší investici označilo 36 procent respondentů. Jejich význam ale meziročně mírně klesl o dva procentní body. Přesto zůstávají v Česku velmi silným tématem.

Obliba nemovitostí souvisí s tím, že jejich ceny v minulosti dlouhodobě rostly, ale také s tím, že rodiče chtějí zajistit bydlení svým dětem do budoucna. Ti, kteří do nemovitostí zatím neinvestovali, nejčastěji uvádějí nedostatek finančních prostředků. Pokud je ale získají, lze podle průzkumu očekávat, že právě nemovitosti budou jejich první volbou.

„Průběžně se pozvolna vyvíjí rovněž důvody, proč lidé investují. Stabilní zůstává skupina těch, kteří investují proto, aby se zajistili na stáří. Jako druhý nejčastější důvod uvádějí respondenti snahu, aby jejich peníze nezahálely,“ říká předseda AKAT ČR Jaromír Sladkovský. Podle něj inflace změnila pohled Čechů na správu osobních financí.

„Vyšší inflace posledních let nás donutila zamyslet se, jak spravujeme vlastní finanční prostředky a co je potřeba udělat pro to, abychom zajistili zachování reálné hodnoty vlastních úspor. Investování se tak čím dál tím více stává pro obyvatele Česka přirozenou součástí jejich životů,“ dodává.

Zvýšený zájem o investování zapadá do širšího obrazu, který popisuje také Česká národní banka (ČNB). Ta v listopadové Zprávě o měnové politice upozornila, že „míra úspor domácností se již několik let pohybuje nad svým dlouhodobým průměrem“.

Ani po odeznění inflační vlny a postupném oživení spotřeby se podle ČNB spořivost domácností nevrátila na předcovidové hodnoty. Ve druhém čtvrtletí 2025 dosáhla míra úspor 18,4 procenta. Tedy zjednodušeně řečeno, z každé stokoruny příjmů, která domácnostem zůstane po daních a odvodech, šlo v průměru zhruba 18 korun stranou místo do běžné spotřeby. To je zhruba o šest procentních bodů víc než před pandemií.

Z hlediska mezinárodního srovnání aktuálně dosahuje míra úspor v České republice jedné z nejvyšších hodnot v Evropě. „Průměr v zemích Evropské unie se v posledních čtvrtletích pohyboval okolo 15 procent. Podobnou úroveň má Maďarsko a Německo, kde je míra úspor dokonce ještě o něco vyšší než v ČR,“ píše ČNB.

ČNB zároveň připomíná, že k vyšší spořivosti přispívala opatrnost domácností a také vyšší úrokové sazby, které domácnostem nabízely atraktivnější zhodnocení na spořicích účtech.

Ve statistikách centrální banky je přitom vidět, že na účtech domácností dál leží obrovské částky. Na běžných a spořicích účtech měly domácnosti v listopadu 2025 zhruba 3,12 bilionu korun. Z toho na běžných účtech bylo asi 1,47 bilionu korun. Na termínovaných vkladech pak zhruba 933 miliard korun.

Současně ale platí, že část peněz domácnosti neposílají jen na účty. ČNB upozorňuje, že „část vytvářených úspor domácností je umisťována do akcií a podílových listů investičních fondů“. Prakticky to znamená, že z každé stokoruny příjmů po daních a odvodech šlo podle ČNB v posledních letech zhruba pět až šest korun právě do investic, jako jsou fondy a akcie.

Průzkum pro AKAT dále zaznamenal ochlazení zájmu o alternativní investice, jako jsou umělecká díla nebo sběratelské předměty. Tento vývoj odpovídá globálnímu trendu, kdy tyto investice rostly hlavně v době vysoké inflace.

Naopak mladší generace je otevřenější moderním formám investování – například kryptoměnám nebo investování přes mobilní aplikace. Nejvíce je tento zájem patrný ve věkové skupině 35 až 44 let. Přesto zůstávají Češi opatrní, když do kryptoměn v současnosti investuje zhruba jen každý desátý.

Tato skupina investorů je motivována především příslibem mimořádného zhodnocení, zájmem o moderní technologie nebo nezávislostí na tradičním bankovním sektoru.

Pozvolna se zvyšuje také zájem o investice do akcií českých firem obchodovaných na pražské burze.

„Opatrný, nicméně stoupající je i zájem o investice do akcií českých firem kotovaných na pražské burze, což je reakce na úspěšné emise dluhopisů velkých českých firem i na to, že určitá část tuzemské populace má osobní zájem investovat právě do českého byznysu,“ říká místopředsedkyně AKAT ČR Nicole Krajčovičová.

Pozitivní zprávou je, že jen malé procento Čechů nechává své peníze ležet bez zhodnocení na běžném účtu. Mezi finančními produkty dál vedou spořicí účty, a to i přesto, že úrokové sazby klesají.

„Mezi finančními produkty u nich stále vedou spořicí účty, od nichž investory neodrazují zatím ani klesající sazby a 55 procent dotázaných na ně hodlá odkládat svoje úspory i v nejbližší budoucnosti. Do budoucna se u nich těší poměrně vysokému zájmu i produkty jako penzijní spoření nebo podílové fondy,“ uzavírá Jaromír Sladkovský.