Článek
„Tohle je za pomoc Směru ve volbách. Tohle se děje během vlády Roberta Fica a ministrování jeho ministrů. Moje kauza je vizitkou téhle vlády,“ postěžoval si loni v listopadu zpoza mříží slovenský extremista Daniel Bombic, který dlouhodobě vystupuje pod pseudonymem Danny Kollár.
Extremista, co pomohl koalici
Vadí mu, že ho koalice jeho podpoře navzdory nechává ve vazbě. Internetový bloger si založil kariéru na šíření nenávistného obsahu, antisemitismu, konspiračních teorií a dezinformací. Zároveň zveřejňoval informace a kontaktní údaje o slovenských novinářích, lékařích a státních úřednících a podněcoval k jejich online šikaně, takzvanému doxingu.
Svým virálním obsahem na síti Telegram a na YouTube mobilizoval před volbami 2023 radikální voliče dnešní vládní koalice. S jejími politiky, včetně premiéra Roberta Fica nebo šéfa koaliční Slovenské národní strany (SNS) Andreje Danka, tehdy dělal na dálku z Velké Británie rozhovory.
V té době na něj byl už vypsaný mezinárodní zatykač kvůli obviněním z extremismu, podněcování, kyberšikany a zveřejňování osobních údajů. Vědělo se už i to, že Bombic opakovaně hajloval a propagoval neonacismus.
Poté, co se loni v lednu nakonec dobrovolně nechal ze Spojeného království vydat na Slovensko (přepravili ho vládním speciálem), se pak mohl s monitorovacím náramkem pohybovat na svobodě.
Záchranné lano pro Bombice?
Vystupoval sebejistě a objevoval se tehdy v blízkosti vládních politiků jako jejich podporovatel.
Právní služby mu bezplatně poskytuje advokátní kancelář ministra obrany Roberta Kaliňáka. Sám Kaliňák se Bombice opakovaně veřejně zastal. Bombicovým obhájcem je Ficův poradce David Lindtner, který například zastupoval premiéra při procesu s atentátníkem Jurajem Cintulou.
Se štvavou a nenávistnou kampaní ale Bombic na Slovensku neskončil, a nejvyšší soud ho kvůli tomu loni v dubnu poslal do vazby. Premiér Robert Fico pak o měsíc později začal tvrdit, že „netuší, kdo to je“. Bombicovi se pak vazba prodlužovala.
Extremista zpoza mříží posílá vládě opakovaně vzkazy, ve kterých kabinet obviňuje z toho, že ho hodil přes palubu.
„Já se, pánové ministři Kaliňáku, Susko (ministr spravedlnosti, pozn. red.) a pane premiére Fico, slušně ptám: tohle je ten váš právní stát? Tohle je ta vaše svoboda slova? Vy o tom víte a nekonáte? Ti lidé, kteří byli odsouzeni, dnes svátky nemají i díky zákonům, které jste schválili i vy,“ říká Bombic v audionahrávce z loňských Vánoc pořízené přes telefon.
Na konci ledna se má Bombic poprvé postavit před specializovaný trestní soud v Pezinku. A krátce před tím se v parlamentu objevil poslanecký návrh, který by Bombicovi mohl pomoci.
S novelou trestního zákona přišla trojice poslanců nacionalistické SNS, která je součástí vládnoucí koalice.
V čem návrh spočívá
Poslancům se zdají příliš tvrdé tresty za veřejné projevy sympatií k hnutím nebo ideologiím potlačujícím lidská práva a svobody – to je například fašismus nebo nacismus.
Poslancům SNS vadí i údajně vysoké tresty za hanobení skupiny lidí nebo jednotlivce kvůli jejich národnosti, rase, etnickému původu, náboženskému vyznání, sexuální orientaci či jinému chráněnému znaku.
Jedna z předkladatelek v té souvislosti píše o „diktatuře liberalismu“. „S pojmem extremismus se dnes mává ze strany na stranu způsobem, který je místy horší než za nejtvrdšího revolučního teroru během Francouzské revoluce,“ napsala na Facebooku poslankyně SNS Dagmar Kramplová.
Poslankyně SNS Dagmar Kramplová v parlamentu.
„Extremistou je podle liberálů, kteří se pasují do role vlastníků pravdy, každý, koho sami označí za dezoláta, dezinformátora nebo konspirátora a koho by nejraději umlčeli,“ pokračovala.
„Na velmi tenký led se dostáváte už ve chvíli, kdy řeknete to, co si reálně myslí většina obyvatel Slovenska, například, že Slovensko odmítá, aby se po nádražích a náměstích potulovali nelegální migranti, jak jsme toho byli svědky v letech 2020 až 2023, nebo aby byli žáci ve školách vystavováni nebezpečné LGBT ideologii,“ zdůvodňuje nacionalistka svůj návrh na snižování trestů mimo jiné za propagaci fašismu.
Navrhovaná novela totiž zmírňuje postihy tam, kde dosud platil tvrdší metr. Výrazně snižuje horní hranice trestů, často jen na jeden nebo dva roky, a zároveň ruší jejich přísnější varianty.
Novela bez šance?
Koaliční strana Hlas v úterý odpoledne oznámila, že novelu nepodpoří. Podle strany je v přímém rozporu s hodnotami, na nichž stojí Slovenská republika, a oslabuje protifašistický odkaz Slovenského národního povstání.
Hlas varuje, že v době rostoucí radikalizace mladých lidí by Slovensko nemělo vysílat signál shovívavosti k extremismu a zdůrazňuje, že země nemá v úmyslu dělat s extremismem žádné kompromisy.
„Předkladatel tohoto zákona se v jedné zásadní věci mýlí: Slovensko není národ, který by byl připraven dělat kompromisy s extremismem. Tento návrh nečte naši historii ani naše hodnoty správně,“ vzkazuje strana Hlas koaličnímu partnerovi.
Nejvíc pozornosti vyvolává ta část, která navrhuje úplně vypustit trestné činy týkající se výroby, šíření a přechovávání extremistického materiálu. Zavedení této kategorie přitom před pár lety reagovalo na šíření nenávistného obsahu v online prostoru.
Opozice bije na poplach
Podle opozičního Progresivního Slovenska by po přijetí novely nebylo už trestné „nic blízké neonacistům“.
„Chtějí dát zelenou komukoli, kdo bude útočit na různá etnika, rasy, skupiny nebo menšiny. Tohle jim nemůže projít. Musíme společně zastavit fašizaci Slovenska,“ prohlásila místopředsedkyně lidskoprávního výboru Lucia Plaváková.
Antifašisté k novele SNS
Slovenské protifašistické hnutí k návrhu poslanců SNS uvedlo, že jde o politický zločin proti demokracii. Snižování trestů a rušení paragrafů o šíření extremistických materiálů podle hnutí znamená, že „stát kapituloval před fašismem ještě dřív, než s ním musel bojovat“.
Pokud novela projde, Slovensko tím podle hnutí vyšle jasný vzkaz, že neonacisté mají volnou ruku.
„Útoky na menšiny se budou vydávat za svobodu slova, rasismus a antisemitismus se budou obhajovat jako svoboda slova, popírání a schvalování holokaustu se schová za svobodu slova a oběti nenávisti zůstanou bez ochrany,“ reagovalo hnutí v tiskové zprávě.
Připomeňme, že Slovensko má z nedávné doby zkušenost s teroristickým útokem motivovaným nenávistí. Mladý střelec na podzim 2022 zavraždil dva lidi před LGBT+ podnikem Tepláreň. Radikalizoval se online
Jde o další novelizaci trestního zákona. Ficova koalice už prosadila snížení trestů za korupci a hospodářskou kriminalitu a také oslabila postavení spolupracujících svědků při vyšetřování trestných činů. Čelí kvůli tomu kritice za účelovost změn, které podle opozice napomáhají stíhaným či obžalovaným vládním politikům.
Gašpar otevírá dveře extremistům
Například Ficův spolupracovník a místopředseda parlamentu Tibor Gašpar čelí obžalobě ze založení zločinecké skupiny uvnitř policie, která v letech 2012–2018 měla sloužit politickým zájmům Směru.
Gašpar na sebe zároveň nedávno upozornil tím, že připustil budoucí vládní spolupráci s krajně pravicovým hnutím Republika. To vzniklo odštěpením od strany fašisty Mariana Kotleby LSNS. V roce 2023 se do parlamentu nedostalo, Ficově straně Směr se totiž v kampani podařilo přebrat řadu témat krajní pravice.
Jednou z tváří Republiky je europoslanec Milan Mazurek, který v minulosti přišel o poslanecký mandát po pravomocném odsouzení za rasistické výroky. Jeho xenofobní projevy soudy označily za extremistické.
Republika se jako strana profesionalizovala a navenek nastavila umírněnější tváře. Ideově i personálně ovšem zůstává spojená s fašistickou a neonacistickou scénou.
V průzkumech se podpora hnutí pohybuje mezi 7 a 10 procenty.
