Článek
V době ostrých sporů se dnes na Hradě sejdou ústavní špičky země. Prezident a vláda se přou o personálie, diplomacii i celkový zahraniční kurz Česka. Dnešní schůzka má být testem, zda se konflikt podaří alespoň brzdit.
Prezident Petr Pavel se setká s nejvyššími ústavními činiteli odpoledne. Kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) se zúčastní i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) a také ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).
Bude to vůbec poprvé, co se ústavní činitelé sejdou v nové sestavě po jmenování Babišovy vlády.
Navenek půjde o běžné setkání, kde se bude hovořit o zahraniční politice a bezpečnostních otázkách. Podle informací Seznam Zpráv se mají zmínění aktéři bavit o koordinaci zahraničních cest, situaci na Ukrajině, vývoji ohledně Grónska, řešit se bude i Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ten mimochodem pozval Česko, aby se stalo její součastí. Zatím není jasné, jak se k věci vláda postaví.
Zpět na Hrad. Ačkoliv premiér dlouhodobě mluví o tom, že chce mít s prezidentem korektní vztahy, v pozadí i přes to probíhá vážný mocenský konflikt, který svědčí o rozdělení české politické scény. Na jedné straně totiž stojí Pavel s Vystrčilem, kteří se v mnohých tématech shodnou, na straně druhé pak představitelé nové vládní koalice Babiš, Macinka a Okamura. Jejich vztahy s prezidentem dlouhodobě procházejí jednou zatěžkávací zkouškou za druhou.
Spor o Turka
Nejtřaskavějším bodem, který do značné míry formoval politickou atmosféru posledních týdnů, zůstává spor o Filipa Turka (za Motoristy), kterého prezident odmítl jmenovat ministrem životního prostředí.
Babiš ale své koaliční partnery v tomto ohledu příliš nepodržel, kompetenční žalobu – kterou může podat pouze předseda vlády – totiž odmítá. Motoristé, kteří „drží“ Černínský palác, na Turkově jmenování trvají ale i nadále.
Z jejich okruhu zaznívá, že stále mají jisté možnosti, jak na prezidenta zatlačit, aby si jmenování Turka rozmyslel – například seškrtáním rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, či zásahem do jeho zahraničních výjezdů. Mezitím ale vláda jmenovala Turka zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, podle Macinky jde však o dočasné řešení.
I přes setkání na Hradě se Filipu Turkovi nepodařilo přesvědčit prezidenta, že by měl stát v čele Ministerstva životního prostředí.
Pavel si dlouhodobě stojí za svým. V dopise premiéru Babišovi napsal, že Turek opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu.
„Počet, intenzita a dlouhodobý charakter tohoto chování svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti,“ uvedl prezident. Zároveň zmínil, že Turek ve svých vyjádřeních opakovaně „adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo“.
Výše zmíněné řádky Turka pobouřily, takže oznámil, že na prezidenta podá žalobu na ochranu osobnosti. To ale doposud neudělal.
Velvyslanecká odplata
Za nejvýraznější tvář Motoristů se postavili i vládní poslanci, kteří Pavla vyzvali, aby Turka jmenoval. Podle předsedy strany a ministra zahraničí Petra Macinky vede prezident svatou válku za Ministerstvo životního prostředí.
„Nechápu, proč dochází k devastaci vztahů mezi Hradem a MZV. Nechápu, proč to má zapotřebí si takto kazit život. Ale to je jedno,“ uvedl před několika dny Macinka v pořadu Přísně tajné na XTV.
Napětí mezi Hradem a kabinetem Andreje Babiše se přitom neomezuje pouze na Turka.
Vláda chce zásadně změnit personální složení české diplomacie – a podle informací Seznam Zpráv hodlá zrušit jmenování několika desítek velvyslanců, která schválila předchozí vláda Petra Fialy a která měla být dokončena i podpisem prezidenta.
Tento krok se dotkne i klíčových zastoupení, zejména v USA. Pokud nový kabinet a Hrad nenajdou společnou řeč, Česku hrozí polský scénář permanentního napětí kolem diplomatických postů.
Vládní představitelé budou patrně argumentovat tím, že je třeba mít své vlastní velvyslance, kteří budou hájit priority nové vlády.
Třenice kvůli letounům
Na pozadí těchto personálních i institucionálních střetů se odehrávají i další třenice.
Poté, co měl prezident na Ukrajině mluvit o možném poskytnutí letounů L-159 napadené zemi, se vláda proti nápadu vymezila. Argumentuje tím, že armáda letouny potřebuje pro svou vlastní obranu. I v tomto ohledu se ostatně projevil spor mezi Motoristy a Pavlem.
Macinka totiž prohlásil, že se prezident choval jako „slon v porcelánu“. Celou záležitost označil za „citlivou“ a dodal, že prezident svými slovy „spíše snížil pravděpodobnost, že Česká republika stroje poskytne“.
Podle Pavla ale jednání o letounech navazovala na všechna předchozí a Ukrajinci stojí o bitevníky už půl roku. „Je znakem zkušených lidí - a diplomatů zvlášť - že si informace ověřují dříve, než dojdou k nějakému závěru, tím spíše, když se rozhodnou mentorovat prezidenta republiky,“ reagoval na Macinkova slova.
Tento kontrast mezi Hradu přisuzovanými zahraničněpolitickými iniciativami a vládním oficiálním postojem se stal dalším příkladem rozporné komunikace.
Do této dynamiky navíc vstupují i výroky Tomia Okamury (SPD), předsedy Poslanecké sněmovny. Podobně jako vládní představitelé i on odmítá, že by se letouny měly Ukrajině prodávat. Jde navíc o další z postojů, ve kterých se s Pavlem neshodne.
Za připomínku v tomto ohledu stojí i jeho novoroční projev, během kterého se ostře vyjádřil k dalšímu pokračování vojenské pomoci Ukrajině a kritizoval „násilí, které se prodlužuje díky posílání zbraní do zahraničí“.
Okamura také uvedl, že Česko by mělo „vyskočit z bruselského vlaku, který míří k třetí světové válce“. Jeho rétorika tak obecně zosobňuje proud, jenž není prezidentovi blízký.
Pondělní setkání tak bude mnohem víc než pouze rutinou. Bude to moment, který ukáže, zda se klíčové instituce dokážou v třaskavé politické době dohodnout na společných prioritách, anebo zda rozdíly mezi vládou a Hradem ještě více prohloubí politické i institucionální třenice.
