Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od zvláštního zpravodaje v Kyjevě/
Na největším kyjevském sídlišti Troješčyna na levém břehu Dněpru se ve dvanáctém patře jednoho z paneláků servíruje slavnostní večeře. Jaroslava přináší na stůl polévku s kuřecím masem a pohankou, pak opečenou klobásu s bramborovou kaší. Na talířku uprostřed leží špek, uzeniny a domácí kyselé okurky.
Je co slavit: Po třech dnech začala v jejich dvacetipatrovém domě fungovat elektřina. Tedy alespoň na chvíli. „Na teplo,“ zazní přípitek uzvarem, nealkoholickým nápojem z vařeného sušeného ovoce.
Jaroslavin muž Roman v bytě opakovaně kontroluje stav baterií, zkoumá teplotu vody v bojleru a osahává trubky topení. Má radost. Konečně hřejí.
Stačí se ale podívat ven z okna. Většina okolních paneláků je potemnělá a to znamená, že radost nebude trvat dlouho.
Dodávky elektřiny v Kyjevě jsou od začátku roku nejméně spolehlivé od začátku války. Rusko neustále útočí na elektrárny a další zařízení.
Roman ukazuje v mobilu aplikaci, kde jsou poměrně přesná data o dodávkách elektřiny kyjevským domácnostem. Jejich dům patří do takzvaného okruhu číslo 1.1 a v něm má přesně v 19:32 jen dvaapadesát procent domácností elektřinu. Zbytek netuší, kdy se elektřiny dočká ani na jak dlouho.
„V nouzovém režimu, kdy jsme měli elektřinu podle plánku pár hodin denně, fungujeme už zhruba dva týdny. V pondělí se to ale radikálně zhoršilo. Od té doby rozvrhy nebo tabulky dodávek elektriky už neexistují. Je to naprosto nepředvídatelné,“ popisuje realitu na levé straně Kyjeva čtyřiačtyřicetiletá žena.
Touha spát silnější než touha zemřít
Z pondělí na úterý kolem druhé hodiny ráno zasáhl houf desítek ruských dronů a raket cíleně dvě hlavní elektrárny TOV-5 a TOV-6, které napájejí metropoli. Ukrajinské úřady posléze sdělily, že do konce sezony zřejmě nebudou fungovat na plný výkon.
Jaroslava a Roman žijí ve dvanáctém patře panelového domu v Kyjevě.
„Tentokrát nás ty výbuchy kupodivu nevzbudily a to máme elektrárnu dva až tři kilometry daleko vzdušnou čarou. Byli jsme tak unaveni z práce, že ‚touha spát byla silnější než touha umřít‘, jak se u nás na Ukrajině říká,“ popisuje Jarmila ono pondělní ráno.
Uvědomění přišlo po probuzení.
„Ráno samozřejmě nešla elektřina, ale navíc to divně žbluňkalo v trubkách u topení. Takové glu-glu-glu,“ připodobňuje Roman.
Z televize se dozvěděli, že elektrárny to tentokrát schytaly opravdu hodně a problémy s dodávkou elektřiny budou dlouhodobé. Energetický expert Gennadij Rjabcev oznámil, že situace v hlavním městě bude nejhorší za celou válku.
Reportér v mrznoucím Kyjevě
Desetitisíce lidí jsou bez tepla, vody a elektřiny. Mrznou celá sídliště. Reportér Seznam Zpráv byl od svítání do soumraku v tzv. bodu nezlomnosti a večer zase strávil v bytě ukrajinských seniorů.
Roman s Jaroslavou vypráví, že venku bylo minus sedmnáct stupňů Celsia, doma nic nefungovalo, přesto odjeli do práce. Na nedalekém sídlišti provozují pekárnu a kavárnu. Nahodili generátory a začali péct pečivo a sladkosti. Promrzlí lidé ze sídliště jim byli vděční, že mají otevřeno a mohou se u nich u horkého čaje a kávy ohřát.
Odpoledne pak začali plánovat. Roman jel nakoupit plynové vařiče a jejich čerstvě třiadvacetiletá dcera Olena obvolala kamarádky, kde by s mámou mohly případě přespat.
„Doma nakonec taková zima nebyla. Jen jsme zůstali bez tepla, světla a netekla voda. A to trvalo tři dny, až víceméně do teď,“ shrnuje Olena.
Nejdůležitější prý bylo, aby si máma měla kde umýt vlasy. Tomu se zasměje celá rodina. Všichni u stolu působí šťastně a vyrovnaně.
Měsíce na antidepresivech
Jaroslava ale zvážní. Není to tak idylické, jak se mi u večeře může zdát.
„Já už skoro půl roku téměř nespím. Funguju na antidepresivech. Na frontě mám dva strýce a čtyři bratrance. Hrozně se o ně bojím,“ přiznává. Roman přidá, že on tam má dva kmotřence. Olena sundá z ledničky fotografii, na níž je svatební pár.
„To je bratranec Dima. Bylo mu dvacet sedm. Padnul ve Volodymyrivce u Bachmutu, tři měsíce po svatbě. Byl mi jako starší brácha. Duše moje,“ pronese.
U stolu nastane ticho.
„Rusko chce, abychom se zlomili, ale to ani náhodou,“ promluví opět Jaroslava.
Pomoc mrznoucí Ukrajině
Přispět na dodávky humanitární pomoci na mrznoucí Ukrajinu můžete například prostřednictvím organizací nadace Paměť Národa nebo Dárek pro Putina.
„Sestra žije v Miláně, má tam velký byt a stále nás prosí, abychom za ní přijeli, že tam budeme v bezpečí. Já jsem ale Ukrajinka, mám tu svoji práci, kterou jsem si vysnila, a nemohu a nechci odsud pryč. Nemohu opustit svoji zemi,“ říká.
Zbytek rodiny s ní souhlasí. „Tady jsme doma a tady zůstaneme. Do konce,“ potvrzuje Roman.
Každé ráno je svátek
Těžko se jim prý popisuje a vysvětluje život v zemi, která je ve válce. Kdy každý telefonát z neznámého čísla může znamenat oznámení o smrti někoho blízkého. Každé ráno považují vlastně za svátek, protože to, že se probudí, znamená, že žijí. Život je prý ruská ruleta.
„Spíte v posteli a nevíte, kam ten dron nebo raketa dopadne. Klidně to může být náš barák. My jsme navíc ve dvanáctém patře, takže dost na ráně. Proto mluvíme o ránu jako o svátku a o životě v ruské ruletě,“ vysvětluje Olena.
Na důkaz svých slov se zvedne, jde k oknu a prstem ukáže přes ulici na nákupní středisko Epicentrum. Je pár set metrů daleko. Za ním je panelák, kam před dvěma měsíci dopadl ruský dron. Pravděpodobně ho sestřelila ukrajinská protiraketová obrana.
„Zítra ti ukážeme, jaká díra v paneláku po něm zůstala. A s tím každou noc usínáme,“ říká.
Panelák, kam před časem dopadl ruský dron.
Kolem jedenácté večer jdeme spát. Jaroslava mi ustlala na gauči v obýváku. V bytě je příjemně teplo. „Do dalšího útoku,“ utrousí cynicky Roman. Vzájemně si popřejeme. Místo dobrou noc se říká tichou noc. A kupodivu klidná byla.
Roman to ráno dává do souvislosti s vyjednávám o míru v Davosu a v Abú Dhabí. „Takový klid před bouří. Ono to zas přijde,“ věští u snídaně Jaroslava.
Po cestě do práce mi ukážou panelák, na který před dvěma měsíci dopadl sestřelený ruský dron. Dělníci podepřeli stěny, aby se patro nepropadlo.
Jaroslava měla nakonec pravdu. Následující noc z pátku na sobotu kolem půl druhé ráno to přišlo. Masivní bombardování zacílené opět na energetickou infrastrukturu metropole. Kyjev se doslova otřásal po několika silných výbuších a stovkách zvuků střel. Šedivou oblohou probleskávaly rakety protivzdušné obrany. Trvalo to přes hodinu.
Podle primátora Kyjeva Vitalije Klička zemřela jednatřicetiletá žena a nejméně 15 lidí bylo zraněno. Na levém břehu Kyjeva opět dochází k přerušení dodávek tepla a vody. Energetická soustava je na pokraji kolapsu, oznámila společnost DTEK, a tak je potřeba znovu přistupovat k nouzovým odstávkám.
Moderátor počasí v televizi hlásí, že teploty klesnou na minus osm až deset stupňů Celsia. A navíc že na území celé Ukrajiny bude sněžit.
„Dobré ráno, noc byla pořádně hlasitá. Světlo nám jde, ale topení ne. Nějak to ale zvládneme. Dnes má Olena narozeniny, tak jí jdu koupit květiny,“ píše v sobotu Roman. Oslava proběhne v italské restauraci, kam se všichni velice těší.
