Od šrotu ke stovkám miliard. Jak se zrodilo Strnadovo zbrojní impérium

Úspěšný vstup zbrojařské skupiny Czechoslovak Group na burzu z ní udělal nejhodnotnější tuzemskou firmu a z jejího majitele třiatřicetiletého Michala Strnada nového nejbohatšího Čecha. Po prvním dnu obchodování dosáhla tržní hodnota CSG zhruba 797 miliard korun a Strnadův majetek se vyšplhal na 677 miliard.

Investoři věří dalšímu růstu CSG nejen kvůli aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a rostoucím nákladům na zbrojení. Zájem investorů vyvolal také dynamický růst Strnadova zbrojařského holdingu, podporovaný i jeho dlouhým příběhem.

CSG ale na cestě od začátků na šrotišti do pozice jednoho z globálních zbrojních hráčů pomohla i agresivní obchodní politika a skupina se nevyhnula ani několika právně či eticky problematickým krokům.

Vyučený obráběč kovů Jaroslav Strnad po odchodu z Transporty Chrudim nastoupil jako manažer do firmy Recycling - kovové odpady, která obchoduje se šrotem.

„To víte, že si na něho pamatuju,“ říká Slavomír Kavalír, jeden z jeho tehdejších kolegů, který ve firmě stále pracuje. „Byl hodně šikovný, uměl shánět kšefty.“ Po třech letech se Strnad rozhodl vydat vlastní cestou a zaměřit se na specifický druh šrotu – nepotřebnou vojenskou techniku.

Czechoslovak Group vznikla jako malá firma s názvem Excalibur Army v prosinci 1995. Strnadovi bylo tehdy 23 let, jeho synovi Michalovi tři roky.

Jak před lety řekl v rozhovoru pro týdeník Euro, Jaroslav Strnad tehdy začínal se 100 tisíci korunami. „Rád na tyto začátky vzpomínám,“ řekl tehdy. Jeho Excalibur Army začala nakupovat vyřazenou armádní techniku a výstroj, od tanků přes zbraně až po uniformy, a prodávat je dál.

„Armáda prodávala náhradní díly na vétřiesky, tatry nebo výstrojní materiál. Nevyplatilo se vozit to do šrotu, protože vysoutěžená cena časem stoupala a byla vyšší než cena šrotu. Abych mohl dát nejlepší cenu, musel jsem se starat. Než abychom motor na vétřiesku rozebrali na sešrotování, raději jsme ho opravili a prodali,“ popsal v roce 2014 Strnad pro časopis Týden počátky svého byznysu.

Excalibur Army postupně rostla a deset let po vzniku získala svůj první výrobní areál, když koupila zkrachovalý vojenský opravárenský podnik v Přelouči. V roce 2008 rozšířila Excalibur Army své podnikání na Slovensko, kde koupila výrobce munice MSM Martin a od tamního ministerstva obrany si pronajala několik státních podniků.

Firma také rozšířila své působení v civilním sektoru. Koupila výrobce brzdových systémů pro železniční vagony a další kolejová vozidla Dako-CZ. V roce 2012 překročil obrat Excalibur Army poprvé miliardovou hranici.

To Strnadův byznys nastartovalo k rozhodující expanzi. V roce 2013 koupila Excalibur Army vojenský opravárenský závod ve Šternberku, který si do té doby pronajímala a kde je dnes soustředěna výroba samohybných houfnic, obrněných transportérů a další vojenské techniky.

Hlavně ale v této době Strnad spolu s podnikatelem René Materou získal kopřivnickou automobilku Tatra. „Kupoval jsem podniky, které byly zpravidla ve velmi špatné kondici, a pak je postupně dával dohromady. To je koneckonců i případ Tatry. I Tatra je příkladem toho, jak první vlna porevolučních vlastníků či manažerů svou roli nezvládla,“ vzpomínal na vstup do výroby nákladních aut Strnad senior v rozhovoru pro web Aktuálně.cz.

Následovaly akvizice dalších firem, zbrojních i civilních, a Strnadův byznys stále rostl. V roce 2014 už firma utržila více než 2,3 miliardy korun a vygenerovala čistý zisk přes 220 milionů korun. O dva roky později změnila název na seriózněji znějící Czechoslovak Group. Ve stejné době vznikla firma Tatra Defence Vehicles vyrábějící obrněná vozidla a CSG získala výrobce radarů Retia, letecké opravny JobAir Technic a výrobce hodinek Prim.

V této době se také objevilo podezření, že Strnad nakupuje vyřazenou techniku od české armády příliš levně. Policie nakonec kvůli těmto obchodům obvinila několik zaměstnanců Ministerstva obrany, ti byli ale loni v únoru po více než 12 letech vyšetřování a soudů zproštěni obžaloby.

Dosud největší zlom v historii českého zbrojního impéria přišel počátkem roku 2018, kdy se Jaroslav Strnad rozhodl celou firmu předat svému tehdy pětadvacetiletému synovi Michalovi. Ten v té době v CSG působil už osm let a od roku 2015 zastával funkci předsedy představenstva i generálního ředitele.

„Krok, na kterém jsme se s Michalem dohodli, tedy převedení sta procent akcií holdingu na něj, je vyjádřením zásady, že kdo podnikání řídí, má za něj nést plnou odpovědnost, a to včetně odpovědnosti vlastnické,“ uvedl k tomu tehdy Strnad starší.

Překvapivý krok ale vzbudil pochybnosti o důvodech, které k němu mohly vést. Jaroslavu Strnadovi bylo tehdy 45 let a jak ukázala jeho další byznysová dráha v rámci koncernu CE Industries, do důchodu se rozhodně nechystal.

Časově se předání firmy krylo s novým legislativním požadavkem, aby dodavatelé české armády prošli bezpečnostní prověrkou. CSG ji však neměla. „Museli jsme zastavit práci na zakázkách od CSG a bude nám to komplikovat nákupní program a využití investic,“ řekl v březnu 2018 týdeníku Respekt tehdejší mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek.

Strnad starší sice o prověrku v polovině roku 2017 zažádal, pak ale předal firmu synovi. „Jsem v médiích spojován s řadou lidí a akcí, často nepravdivě, nebo je to pravda jen zčásti, ale poškozuje to jméno firmy, a bůhví kdo za tím stojí,“ řekl k tomu Strnad.

Problematické bylo jeho spojení se slovenským podnikatelem Alexandrem Beljajevem, s nímž vlastnil společnost Dako-CZ. Beljajev měl díky svému železničnímu byznysu napojení na ruské železnice, které tehdy ovládal blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina Vladimir Jakunin.

Když se CSG před dvěma lety ucházela o jednoho z velkých amerických výrobců munice, společnost Kinetic Group, upozornil na někdejší podezřelé Strnadovy kontakty i nynější americký viceprezident J. D. Vance.

„Czechoslovak Group má za sebou dlouhou historii protiprávního jednání a dobře zdokumentované vazby na protivníky Ameriky. Tato transakce představuje prokazatelná rizika pro naši národní bezpečnost,“ napsal tehdy Vance. CSG to odmítla jako nepodložené a nepravdivé.

CSG také čelila podezřením z vývozů svých zbraní do zemí, které byly v té době pod evropským zbrojním embargem, například do Ázerbájdžánu. Strnadovy firmy sponzorovaly prezidenta Miloše Zemana, který se jako jeden z mála evropských představitelů stýkal s ruským prezidentem i po agresivních ruských výpadech vůči Ukrajině po roce 2014.

Pod vedením Michala Strnada CSG svůj byznys zdesetinásobila. Zatímco v roce 2018 utržila za munici a vojenskou techniku 11,5 miliardy korun, v roce 2024 už to bylo zhruba 100 miliard a za loňská tři čtvrtletí téměř 109 miliard korun.

Klíčovým faktorem růstu se staly dodávky velkorážové munice a vojenské techniky ukrajinským ozbrojeným silám bránícím svou zemi před ruskou invazí. Obrat CSG se v roce 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, zvýšil o 73 procent na 25 miliard korun, o rok později už na 42 miliard korun.

Za utržené peníze CSG vedle investic a zvyšování výrobních kapacit nakupovala další firmy. Klíčovou akvizicí byla zmíněná koupě muniční divize americké společnosti Vista Outdoor, která pod názvem Kinetic Group sdružuje několik známých značek malorážového střeliva, jako je například Remington nebo Federal.

Transakce se táhla více než rok a CSG pod vedením Michala Strnada za vstup na americký trh zaplatila kolem dvou miliard dolarů (41 miliard korun).

Rostoucí zisky a vliv CSG se projevily také na relativně agresivním způsobu, jakým skupina postupovala při obchodních sporech nebo při zamýšlených akvizicích. CSG například vede dlouhodobý spor se společností Promet Group, která vlastní menšinový podíl v Tatře a kterou odstřihla od části příjmů za dodávky vojenských vozidel v Česku a na Slovensku.

Oba akcionáři automobilky vedli i spor o výrazné navýšení základního jmění firmy a odvolání propuštěného ředitele z představenstva společnosti. „CSG zpravidla nekomentuje změny v orgánech členských firem skupiny a platí to i v tomto případě. Stejně tak nekomentuje vztahy s menšinovými akcionáři v členských firmách,“ uvedl tehdy mluvčí CSG Andrej Čírtek.

„Bohužel nám vedení Tatry Trucks neodprezentovalo kompletní dlouhodobou strategii společnosti, která by odůvodnila požadavek na 2,7 miliardy korun na zvýšení základního kapitálu,“ odůvodnila loni v červenci Denisa Materová, generální ředitelka Promet Group, proč firma navýšení kapitálu nepodpořila.

Nevybíravě se CSG podle informací SZ Byznys chovala i při zamýšlené koupi české firmy PBS Group, která se po odmítnutí Strnadovy nabídky stala terčem mediálních útoků. Loni v listopadu pak PBS obvinila CSG z krádeže průmyslového know-how.

Pochybnosti vzbuzovalo také zapojení slovenského finančníka Viktora Jelínka do akcionářské struktury automobilky Tatra. V Dubaji žijící Jelínek má vazby na představitele slovenské vládní strany Směr, některé slovenské oligarchy i na tamního ministra obrany Roberta Kaliňáka.

Z detailního prospektu vydaného před pátečním úpisem akcií nicméně vyplývá, že Jelínek už podíl v Tatře nedrží.

CSG se podle představitelů amsterodamské burzy Euronext na úpis akcií připravovala více než dva roky. Během této doby proběhla další vlna akvizicí a podpisů dodavatelských smluv.

Strnadova skupina koupila výrobce munice ve Španělsku a v Itálii, německého výrobce nitrocelulózy, který bude po nutných investicích dodávat suroviny pro střelný prach Strnadovým muničkám, i českou firmu produkující středorážovou munici ZVS Vsetín.

Loni na podzim pak CSG získala srbského výrobce malých leteckých motorů pro drony a rakety, počátkem prosince uzavřela rámcovou smlouvu na dodávku munice pro slovenské ministerstvo obrany.

Krátce poté skupina oznámila mnohamiliardovou zakázku na malorážovou munici pro jednu z jihoasijských zemí. Před Vánocemi pak CSG podepsala kontrakt na výrobu korb pro německé tanky Leopard za stovky milionů eur.

Michal Strnad na rozdíl od svého otce nemá problém ani s prodejem firem. Zatímco Strnad starší prohlašoval, že firmy raději kupuje, než prodává a že chce CSG více rozšířit do civilního byznysu, jeho syn prodal například letecké opravny JobAir Technic i výrobce hodinek Prim.

Pátečním úspěšným prodejem akcií získala CSG 750 milionů eur, v přepočtu kolem 18,2 miliardy korun. Ty chce holding podle Strnada využít k dalšímu rozvoji, podrobnosti ale zatím CSG nezveřejnila. Podle informací SZ Byznys se CSG zajímá mimo jiné o akvizici jedné z relativně velkých zbrojovek ve Spojených státech.