Článek
Zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států se v pátek sejdou v Abú Dhabí. Půjde o vůbec první trojstranné jednání v tomto složení od února roku 2022, kdy Rusko odstartovalo plošnou invazi na Ukrajinu.
„Byly chvíle, kdy Putin nechtěl uzavřít dohodu. Chvíle, kdy Zelenskyj nechtěl uzavřít dohodu. A bylo to jako protikladné chvíle. Nyní si myslím, že oba chtějí uzavřít dohodu. Uvidíme,“ prohlásil ve čtvrtek cestou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu americký prezident Donald Trump.
Téhož večera v Moskvě o plánu na ukončení války jednali Trumpovi zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jeho poradce Jurij Ušakov jednání označil za „podstatná, konstruktivní a velmi upřímná“, podotkl nicméně, že sporným bodem nadále zůstávají územní otázky.
„Nejdůležitější je, že během těchto rozhovorů mezi naším prezidentem a Američany bylo znovu zdůrazněno, že bez vyřešení územní otázky podle vzorce dohodnutého v Anchorage není naděje na dosažení dlouhodobého urovnání,“ uvedl Ušakov s odkazem na loňský summit Trumpa a Putina.
Jaká území si nárokuje Rusko.
„Může se stát cokoliv“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s Trumpem v Davosu prohlásil, že se dohodli na budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu ze strany Spojených států, které mají vejít v platnost v případě uzavření dohody. I on ale přiznal, že územní otázky zůstávají nadále problematické a budou ústředním bodem pátečního jednání.
„Všechno se točí kolem území. To je problém, který zatím není vyřešen,“ řekl novinářům. „Otázka Donbasu je klíčová. Bude se o ní diskutovat, stejně jako o tom, jak ji vnímají všechny tři strany,“ vzkázal později s tím, že doufá, že jednání v Abú Dhabí budou krokem směrem k ukončení války. Nadšení však brzdil. „Může se stát cokoliv.“
Ačkoliv obě strany zmiňují přetrvávající překážky, Witkoff tvrdí, že je ohledně pátečních jednání optimistický. „Myslím, že jsme se dostali k jedinému problému a diskutovali jsme o různých variantách jeho řešení, což znamená, že je řešitelný,“ uvedl s tím, že nejen Ukrajinci, ale i Rusové se musí připravit na kompromisy. Územní otázky přímo nezmínil.
Spojené státy přišly s plánem, který požaduje výměnou za bezpečnostní záruky pro Kyjev vytvoření demilitarizované a svobodné ekonomické zóny na Donbase.
Jak by tyto záruky měly vypadat, zůstává nejisté. Ukrajinci chtějí, aby se podobaly článkům ve smlouvě o Severoatlantické alianci. Tedy že by Spojené státy a další členské země NATO zasáhly na obranu Ukrajiny, přestože ta není a nebude v Alianci.
K návrhům na demilitarizovanou zónu má nicméně Zelenskyj výhrady. „Kdo bude spravovat toto území, kterému říkají ‚volná ekonomická zóna‘ nebo ‚demilitarizovaná zóna‘, nevědí. Zhruba takto dnes vypadá kompromisní vize Spojených států amerických,“ uvedl v prosinci.
Otázkou také zůstává, zda je na tento plán ochotné kývnout Rusko. To dopředu avizovalo, že si onu zónu až tak úplně demilitarizovanou nepředstavuje. „Rozmístili bychom tam policii a příslušníky Národní gardy,“ uvedl v prosinci Ušakov.
Kdo bude jednat v Abú Dhabí
Podle britské stanice BBC dosud není jisté, zda se vyjednavači ze Spojených států, Ruska a Ukrajiny skutečně sejdou ve stejný čas na stejném místě, nebo budou jednat separátně.
Do Spojených arabských emirátů z Moskvy míří Witkoff a Kushner, kteří budou při jednání reprezentovat Spojené státy.
Za Ukrajinu bude jednat předseda Rady ukrajinské národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov, šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, vyjednavač David Arachamia a náčelník generálního štábu Andrij Hnatov.
V čele ruské delegace stojí v Kremlu velmi dobře známá tvář - Igor Kosťjukov, který je od roku 2018 šéfem vojenské rozvědky GRU. Právě tato tajná služba podle britských vyšetřovatelů stojí za pokusem o vraždu Sergeje Skripala v britském Salisbury. Kvůli tomu čelí ve Spojených státech sankcím. Jméno rozvědky se spojuje ale i s výbuchem skladů zbraní ve Vrběticích v březnu 2018.
V poslední době byla GRU obviněna z organizování řady sabotážních operací po celé Evropě, včetně žhářských útoků, kybernetických útoků, krádeží dat a pokusů o poškození podmořských kabelů. Sám Kosťjukov veřejně vystupuje jen velmi málo, ale mluví se o něm jako o zastánci protizápadního diskurzu.
Pro Putina jde ale vzhledem k jeho pozici v čele GRU o důležitou osobu, jak upozornila Taťána Stanovaja z berlínského Carnegiova centra, které se věnuje Evropě a Asii. „Je důležité si uvědomit Putinovu osobní úctu k důstojníkům tajných služeb. V jeho očích jsou to skuteční hrdinové, ať už prokázali jakékoli chyby nebo neschopnost,“ napsala.
Před 11 lety byl součástí ruské invaze do Sýrie, která měla za cíl zachránit syrský režim prezidenta Bašára Asada před zhroucením. Poté mu Putin udělil vyznamenání Hrdina Ruské federace. Narodil se v roce 1961 v Amurské oblasti na Dálném východě.
