Článek
„Mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Putinem panuje obrovská nenávist. To není dobré. To není dobré pro dohody,“ poznamenal americký prezident Donald Trump už ve středu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku.
Po náročném týdnu pro evropské lídry, kteří se pod vlivem šéfa Bílého domu zabývali zejména americkými výhružkami Grónsku, připomněl další palčivé téma. Za poslední měsíc se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nevyvinula, Moskva dál den co den bombarduje Ukrajinu a způsobuje, že její obyvatelé mrznou.
Dobré jednání s Trumpem a pak kritika Evropy
Osmé osobní schůzce Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za jediný rok tak předcházela očekávání i obavy.
Po hodinovém jednání ale americký prezident jen označil setkání za „velmi dobré“ a vzkázal Putinovi, že válka musí skončit. I Zelenskyj si jednání pochvaloval.
Po schůzce Zelenskyj vystoupil v Davosu s veřejným projevem, ve kterém ostře kritizoval postoj evropských států. Kritizoval Evropu, že nejedná sama, ale čeká na USA. I NATO podle něj existuje jen díky víře, že v případě ohrožení budou Američané jednat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Podobně ukrajinský prezident vidí i dění posledních dní, kdy americký prezident mluvil o potřebě USA převzít Grónsko. „Když pošlete 14, nebo 40 vojáků do Grónska, jaký to má smysl? O jakou zprávu jde pro Putina nebo pro Čínu?“ ptal se.
Pozastavil se rovněž nad tím, že Evropa nezabavuje Rusku ropu jako Spojené státy Venezuele. „Proč prezident Trump zastavil tankery stínové flotily, ale Evropa neudělala nic?“ ptal se. „Tyto tankery vydělávají Putinovi peníze,“ upozornil. Zároveň podotkl, že venezuelský diktátor Nicolás Maduro je za mřížemi a Putin stále ne.
Podle Zelenského Evropa funguje jako „kaleidoskop malých a středních mocností“. „Neměli bychom se ponižovat do druhořadé role,“ vyzval evropské lídry. Evropa by podle něj měla mít odvahu jednat.
Ukrajinci se sejdou s Rusy a Američany
Ukrajinský prezident oznámil, že v pátek a v sobotu se ve Spojených arabských emirátech sejdou diplomaté Ukrajiny, Ruska a USA. O žádném konkrétním pokroku v mírových jednáních ale zatím neinformoval, ale prohlásil, že dokumenty k ukončení války jsou „téměř hotové“.
Zopakoval, že i Rusko musí být připravené dělat kompromisy. „Každý musí být připravený, nejen Ukrajina,“ prohlásil. „Je lepší aspoň nějaký dialog, než ne,“ dodal.
Poslední veřejně dostupný návrh dohody o ukončení války nadále obsahuje body, na kterých se obě strany neshodnou. Problémem je zejména území, na které si dělá Moskva nároky, přestože je ukrajinské.
Nejnovější dohoda o míru na Ukrajině
Nejnovější verze dohody, předložená na konci prosince, ponechávala některé klíčové otázky otevřené. Naznačovala, že případný mír by zachoval současné frontové linie a že jakékoli (relativně omezené) územní ústupky či výměny by musely být schváleny referendem na Ukrajině. Části Donbasu, které zůstávají pod ukrajinskou kontrolou, by se mohly proměnit ve „zvláštní ekonomické zóny“.
Kromě těchto územních sporů Zelenskyj upozornil i na další zásadní problém: navrhované rozdělení Záporožské jaderné elektrárny na tři části mezi USA, Rusko a Ukrajinu, které podle něj představuje jednu z největších překážek dohody.
Kyjev dříve uvedl, že souhlasil s „90 procenty“ navrhované mírové dohody, ale ožehavé otázky území a bezpečnostních záruk zůstávají nevyřešeny.
V posledních měsících Zelenskyj stále více vnímal potřebu udržet mírový proces při životě. A prosazoval proto řadu návrhů, kterými chtěl ukázat, že Ukrajina je vstřícná, ochotná jednat a připravená nabídnout USA hmatatelné výsledky.
Přestože na rozdíl od druhé strany Kyjev udělal v některých svých požadavcích ústupky, nedávno se stal znovu terčem kritiky.
„Myslím, že Putin je připraven uzavřít dohodu,“ poznamenal Trump minulý týden v rozhovoru pro agenturu Reuters. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená,“ uvedl. Na otázku, proč americké zprostředkování dosud nevedlo k ukončení největšího vojenského konfliktu v Evropě od druhé světové války, Trump řekl: „Zelenskyj.“
Není to poprvé, kdy se americký prezident vymezil vůči svému ukrajinskému protějšku. Se Zelenským má komplikované vztahy i během osobních setkání, někdy s ním vychází lépe a jindy hůře.
Naopak ruského diktátora, který je mimochodem mezinárodně stíhaným válečným zločincem, přivítal loni v srpnu na Aljašce na červeném koberci.
Také vůči Putinovi ovšem nebyl vždy jen přívětivý. Na Rusko dokonce uvalil bolestivé sankce, i přesto západní představitelé Trumpa kritizují, že nemá k pohledu Kremlu daleko.
Vývoj mírových jednání pod taktovkou Bílého domu
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj označil současný plán Američanů na ukončení války na Ukrajině pouze jako pracovní verzi. Podle tohoto plánu by Donbas měl být pod kontrolou Moskvy, tuto možnost ale Zelenskyj vyloučil.
Američané míří do Moskvy
Ve čtvrtek večer má dojít ještě k jednomu setkání, které má šanci ovlivnit další průběh rozhovorů. Do Moskvy míří už poněkolikáté zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Ti se mají později odpoledne potkat s ruským prezidentem.
„Jsme teď na konci,“ řekl Witkoff publiku na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu ve čtvrtek ráno a dodal, že je „docela optimistický“. V Davosu prý vedl plodná setkání s ukrajinskými představiteli. Toto přídavné jméno používala americká administrativa v souvislosti s jednáními velmi často, přesto pokrok nepřišel.
Witkoff před vstupem do současné americké administrativy neměl žádné diplomatické zkušenosti, během svého působení v roli vyjednavače na sebe několikrát strhl kritiku za přílišný příklon názorům Moskvy.

Vladimir Putin a Steve Witkoff v Moskvě, 6. srpna 2025.
Při každé předchozí návštěvě vedl Steve Witkoff několikahodinové rozhovory s Putinem osobně. K ruskému vůdci, který se od invaze na Ukrajinu setkal jen s několika západními představiteli a zřídka přijímá cizince, kteří nejsou hlavami států, tak získal mimořádný přístup.
Při jedné příležitosti Putin Trumpovi prostřednictvím zmocněnce daroval olejomalbu, jindy Witkoff přijel bez překladatele a využil služeb tlumočníka, kterého mu poskytl Kreml.
Witkoff i Kushner se v úterý setkali také s Kirillem Dmitrijevem, šéfem ruského státního investičního fondu, který slouží jako Putinův ekonomický vyslanec a hojně se zapojoval do rozhovorů o ukončení války na Ukrajině.
Nejasná role Evropy v jednáních
Jednání probíhají v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Evropou utrpěly za poslední týden těžké rány. Kontinent je přitom pro Ukrajinu nejbližším spojencem.
Přestože Trump nakonec ustoupil z toho, že uvalí cla na některé evropské země, které se postavily za Dánsko, problém není úplně u konce. Řada lídrů se pak ze své balancující pozice přepnula do více kritického vyjadřování.
„To, že tato administrativa Evropu přímo nesnáší, je americký problém. Ale to, jak Evropa reaguje pokaždé, když Trump něco pronese, je problém evropský. Pokud Evropané po deseti letech pořád nepochopili, že to myslí vážně, pak se musí rychle probudit. Žádné iluze už nesmí existovat – jinak se to Evropě krutě vrátí v podobě špatných národních i unijních rozhodnutí,“ popsala pro Seznam Zprávy dříve analytička Rachel Rizzová z amerického think tanku Atlantic Council.
Ve stejnou chvíli je pro Evropu ale důležité udržet si přízeň amerického prezidenta, v posledním roce se ukázalo, že někteří lídři dokážou s Trumpem mluvit o tom, proč je důležité podpořit napadenou Ukrajinu. Stejně tak ale kontinent nepodceňuje ani americké bezpečnostní záruky, které spočívají zejména v jednotě Severoatlantické aliance, a jsou klíčové pro obranu Evropy před útokem.

















