Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Z uhelných elektráren skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače zůstane dále dočasně v provozu jen ta ve Chvaleticích, naopak elektrárna Počerady a teplárna Kladno mohou zavřít. Rozhodl o tom provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS.
Podle analýzy ČEPS rozhodly o zachování elektrárny Chvaletice tři faktory: regulace napětí v severní části České republiky, řízení elektrických toků a obnova soustavy po blackoutu. Dočasně tak pojedou dva ze čtyř chvaletických bloků.
Elektrárnu Počerady a teplárnu Kladno Česko nepotřebuje. Podle ČEPS jejich odstavení nijak neohrozí bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
Sev.en loni v listopadu oznámila, že se chystá možná už v závěru letošního roku, nejpozději v březnu 2027 uzavřít elektrárny Chvaletice a Počerady a teplárnu Kladno. Vzhledem k ceně elektřiny a nákladům na emisní povolenky se je už nevyplatí dále provozovat, uvedla společnost. Jde ale o kritickou infrastrukturu a jejich provozovatel má povinnost tuto informaci s předstihem oznámit ČEPS.
Z jakých hledisek ČEPS odstavení zdrojů posuzoval?
ČEPS hodnotil dopady uzavírání elektráren ve třech oblastech a každá z nich řeší jiný typ rizika pro bezpečnost provozu elektrizační soustavy. Posuzoval odstavování elektráren z hlediska:
Zdrojové přiměřenosti – zda je dostatek elektřiny k pokrytí spotřeby v Česku.
Dostupnosti služeb výkonové rovnováhy – ČEPS je využívá k udržení stability frekvence a dostatečného výkonu v elektrizační soustavě.
Systémové přiměřenosti – zda je soustava technicky stabilní, jak zvládá poruchy a obnovu soustavy po rozsáhlém výpadku dodávek elektřiny.
Provozovatel páteřní sítě posuzoval, zda se Česká republika bez Tykačových uhelných elektráren obejde, či nikoli. Neřešil však jen otázku, jestli by po výpadku této výroby byl dostatek elektřiny, ale i dopad odstavení těchto zdrojů na stabilitu sítě.
Odstavení jednotlivých zdrojů hodnotil pro rok 2027 ve třech oblastech. ČEPS rozhodl, že Česko by mělo i po odstavení Chvaletic dostatek elektřiny a síť by byla i dostatečně stabilní.
Jeho analýza systémové přiměřenosti však poukázala na to, že elektrárna Chvaletice v současnosti hraje nezastupitelnou roli například při zajištění dodávek v případě poruch nebo při obnovování provozu soustavy po rozsáhlých výpadcích dodávek.
„Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětlil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Úplné odstavení Chvaletic by v krajních případech mohlo způsobit problémy s regulací napětí v severní části přenosové soustavy nebo zvýšit riziko přetížení některých vedení.
Elektrárna Chvaletice je důležitá také pro takzvaný start ze tmy v případě, že by došlo k rozsáhlému výpadku v síti. Je schopna sama obnovit svou činnost, vytvořit takzvaný ostrovní provoz a podat napětí dalším elektrárnám, které to samy neumějí.
Je také možné tento zdroj využít pro obnovu napájení klíčové spotřeby v distribučních soustavách. To je zásadní v situaci, kdy by došlo k rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny a velká část přenosové soustavy by byla bez napětí.
ČEPS rovněž navrhl několik technických a investičních opatření, která do budoucna umožní úplné odstavení výrobní části elektrárny Chvaletice.
„Kromě přestavby jednoho bloku elektrárny ve Chvaleticích na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras 400 kV v severních Čechách a ověření nových blackstartových tras v provozní praxi. Tato opatření však vyžadují investice, mezinárodní koordinaci, technické přípravy a testování. Do jejich realizace je podle ČEPS nutné zajistit alespoň minimální rozsah výroby ve Chvaleticích,“ uvedl ČEPS.
Česká republika však vyrábí třetinu své elektřiny z uhlí. Přestože by výpadek dvou uhelných elektráren pokrytí její spotřeby neohrozil, do budoucna bude třeba vyřešit i odchod dalších zdrojů, za které zatím není v tuzemsku náhrada a nelze spoléhat pouze na to, že jejich chod budou platit občané.
„Pokles kapacity vyvolaný odstavením uhelných elektráren nelze kompenzovat pouze volným trhem. Prudce roste podíl obnovitelných zdrojů s málo řiditelnou výrobou a nové, řiditelné zdroje, budou fungovat jen v době, kdy obnovitelné zdroje vyrábět nebudou, tedy jen malou část roku. A z tohoto časově omezeného provozu se potřebné nové investice nezaplatí. Jednoznačně proto podporujeme zavedení kapacitních mechanismů jako nezbytného kroku k zajištění stabilní energetické základny v době její hluboké transformace,“ uvedl Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.
Kromě kapacitních plateb pro nové plynové zdroje Kotrba zdůrazňuje také nutnost posílení přeshraničních propojení sítí se sousedními zeměmi a větší využití výkonu tepláren, které jsou technicky schopné vyrobit část poptávané elektřiny i vyrovnávat síť.
Nyní však bude potřeba vyřešit náhradu za dodávky tepla z kladenské teplárny. Ta zásobuje teplem Kladno, kde se zároveň pracuje na výstavbě nového zdroje.
Pokud by se stavba do roka nedokončila, Energetický regulační úřad může rozhodnout o převzetí tohoto zdroje jiným subjektem. V Kladně se vedou dlouhodobá jednání na úrovni zástupců samosprávy, výrobce tepla, ERÚ a Ministerstva průmyslu a obchodu.
„Naším jednoznačným cílem je zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny i tepla pro všechny zákazníky. Zároveň chceme minimalizovat dodatečné náklady, které by měli hradit odběratelé. Z tohoto důvodu také trváme na tom, že je třeba hledat dlouhodobá řešení i případné přechodné alternativní možnosti,“ říká předseda ERÚ Jan Šefránek.
Bude se provoz dotovat?
ČEPS se naopak nezabýval ekonomickými dopady svých rozhodnutí. Nehodnotil ani rentabilitu či výhodnost dalšího provozu zdroje ve Chvaleticích.
„Ekonomické aspekty provozu dvou bloků elektrárny Chvaletice nyní posoudí Energetický regulační úřad (ERÚ),“ uvádí ČEPS. ERÚ má nyní devět měsíců na rozhodnutí o výši a rozúčtování podpory pro tyto elektrárny. Bude muset posoudit nejen to, zda budou mít elektrárny nárok na podporu provozu.
Regulátor také určí výši případné podpory, která by měla pokrýt náklady na provoz a umožnit i přiměřený zisk. „ERÚ nyní podle zákona stanoví předběžné náklady a kompenzace ztrát související se zachováním částečného provozu určené elektrárny. Zároveň budeme muset souběžně řešit situaci v Kladně z pohledu zajištění dodávek tepla,“ uvedl Šefránek.
Tykač dříve naznačil, že provoz obou jeho elektráren by stál šest miliard korun ročně. Podporu provozu té chvaletické by odběratelé zaplatili jako součást regulované složky ceny elektřiny. „Zákazníci ale nemusí mít strach, protože podle našich propočtů půjde nanejvýš o střední desítky korun na megawatthodinu. Bude to tedy přibližně hodnota okolo jednoho procenta příspěvku navýšení regulovaných plateb. Rozhodně nepůjde o viditelný příspěvek k navyšování celkové ceny za elektřinu,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.
Rozhodnutí ČEPS ani ERÚ nevyžaduje další souhlas vlády či zákonodárců. „To samozřejmě neznamená, že ERÚ nebude s vládou a všemi dalšími aktéry komunikovat o možných dopadech a případných řešeních, zvláště pokud by rozhodnutí mělo výrazněji ovlivnit koncové ceny elektřiny,“ uvedl mluvčí úřadu Michal Kebort.
Rozhodnutí o výši podpory může úřad průběžně měnit. Například tehdy, pokud se změní ceny elektřiny nebo emisních povolenek. Jaké budou pravděpodobné náklady na provoz Chvaletic, se spočítá i podle toho, v jakém rozsahu bude muset být zdroj v provozu.
I když nemusí jít přímo o veřejnou podporu, která by vyžadovala schválení Evropskou komisí, protože jde o bezpečnostní mechanismus, je možné, že dotace bude muset schválit i Brusel.
ČEPS své vyhodnocení předal Ministerstvu průmyslu a obchodu, skupině Sev.en a ERÚ. Právě na něm bude konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren.
