Rakovině děložního čípku lze předejít. Preventivní kontroly ale stačit nemusí

Přetrvává představa, že rakovina děložního čípku se týká jen mladých žen. Ve skutečnosti nejčastěji onemocní ty ve věku 45 až 50 let a vůbec nejčastěji se na tuto diagnózu umírá kolem 65 let. Tehdy přitom mnoho žen už vůbec nechodí na pravidelné prohlídky, díky nimž by se nemoc dala odhalit a vyléčit.

Virus HPV, který ji způsobuje, se sice do velké míry přenáší pohlavním stykem, ale onemocnět lze i tehdy, když člověk v tomto směru moc aktivní není nebo má stálého partnera. Může totiž v těle přežívat celá desetiletí, aniž byste měli nějaké příznaky či se s čípkem cokoli dělo. Nemůže se tím pádem nijak projevit ani při pravidelném screeningovém stěru (cytologii). Problém také je, že infikovat se dá i jinými způsoby.

Diagnózu si podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky každoročně vyslechne téměř 800 nových pacientek a zhruba 300 až 400 jich na tuto nemoc zemře. Jde jí přitom účinně předcházet díky pravidelným kontrolám u gynekologa a očkování. Novinkou posledních let jsou testy na přítomnost viru HPV, které doplnily dosavadní screening děložního čípku a které rovněž provádí gynekolog. Právě tímto způsobem se dá odhalit nákaza, kterou by cytologie nemusela zaznamenat. Nákaza neznamená, že člověk má nebo dostane rakovinu, riziko je ale vyšší.

Základem prevence jsou každoroční preventivní gynekologické prohlídky, které zdravotní pojišťovny platí všem ženám od 15 let, horní věková hranice neexistuje.

Jejich součástí je screeningové vyšetření čípku pro odhalení případných přednádorových změn čili cytologie. Ta spočívá v tom, že lékař odebere vzorek sliznice z děložního čípku. Laboratorní vyšetření odhalí, zda v tkání neprobíhají přednádorové změny či zda už dokonce nevznikl nádor. Pokud ano, následuje menší chirurgický zákrok.

Cytologický stěr, známý také jako PAP test, však není až tak přesný, jak by bylo potřeba. Ve skutečnosti se jím z různých důvodů zhruba pětina nádorů neodhalí – například proto, že lékař neodebere vzorek správně nebo že laboratoř nepoužívá dostatečně citlivé metody. „Důsledkem je, že 20 až 30 procent pacientek s rakovinou děložního čípku mělo pravidelné cytologické stěry, které ale onemocnění neodhalily,“ upozorňuje onkologynekolog Jiří Sláma z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecní fakultní nemocnice.

Proto už v roce 2021 přibyl k dosavadnímu screeningu DNA test. Zatímco cytologie hledá už vzniklé buněčné změny, test odhaluje přítomnost samotného viru ještě předtím, než stihne tyto problémy způsobit. Je přitom mnohem citlivější – to znamená, že odhalí virus už v době, kdy ještě nezpůsobuje žádné změny, které by šly odhalit v laboratoři. Vyléčit ho bohužel není možné, ale pokud se infekce potvrdí, žena by pak měla chodit na častější kontroly.

Virus HPV se nedá detekovat z krve, protože se vyskytuje na sliznicích - kvůli testu HPV DNA se proto vzorek odebírá stejně jako při cytologii ze sliznice děložního hrdla.

Zatímco cytologické vyšetření se dělá jednou ročně všem ženám, které přijdou na gynekologii, HPV DNA testování zatím zdravotní pojišťovny experimentálně hradí ve 35, 45 a 55 letech. Pokud by ho chtěla žena jiného věku, musí si ho zaplatit sama, stojí to zhruba 1200 až 3000 korun, cena se liší například podle citlivosti testu.

Odborníci usilují o to, aby přibyla i úhrada v pětašedesáti letech, pak by podle nich naopak stačilo chodit na cytologii jen jednou za pět let, pokud by měla žena testy negativní nebo byla očkovaná. Mělo by snížit počet žen, které onemocní. Dosavadní data naznačují, že by to mohlo fungovat. Vyšetření HPV DNA prováděné u vybraných věkových skupin se totiž už projevilo snížením počtu žen, které v Česku zemřely kvůli rakovině děložního čípku. „Dříve umíralo kolem tří set žen ročně, v současnosti na nádor děložního hrdla umírají asi dvě stovky žen,“ vyčíslil profesor Sláma.

Kromě včasného odhalení je zásadní prevencí vakcinace. Zdravotní pojišťovny hradí očkování proti HPV všem dívkám a chlapcům od 11 do 14 let, musí ho tedy celé - obě dvě dávky - absolvovat před tím, než oslaví patnácté narozeniny. Momentálně je podle pediatričky Hany Cabrnochové, místopředsedkyně České vakcinologické společnosti, očkovaná asi polovina kluků a necelé tři čtvrtiny dívek v tomto věku.

K tomu, aby se podařilo virus v populaci postupně vymýtit, jako se to děje například ve Švédsku nebo Austrálii, bylo by potřeba naočkovat 90 procent dívek a zvýšit podíl očkovaných i u chlapců. Tím se zásadně sníží pravděpodobnost, že se bude virus mezi lidmi dále šířit.

Vakcíny proti HPV jsou podle lékařky nejúčinnější, když se očkuje ještě před tím, než se člověk poprvé s virem setká. To se obvykle děje, když začne se sexem. Může se to ale stát i dříve a jinak – virus HPV se přenáší i kontaktem kůže nebo sliznic.

Nakazit se dá i kdykoli později během života. Není to tak snadné jako i viru chřipky, který se šíří vzduchem, ani jako u žloutenky, kde stačí olíznout si špatně umyté ruce. Přenos HPV probíhá především při kontaktu sliznic při sexu, včetně toho orálního či análního, ale stačí i například kůže a sliznice - lékaři v tuzemsku zaznamenali například HPV v nose, kam si virus člověk zanesl tak, že se v něm šťoural prstem.

Ze záchodového prkénka se nicméně nenakazíte a běžným líbáním také ne. Studie, jako například v roce 2022 v Reviews in Medical Virology, naznačily jen možnou, ale slabou souvislost mezi hlubokým líbáním a možnou nákazou v oblasti krku.

Každopádně jde o virus hodně běžný. Během života se s virem setká osmdesát procent lidí a může se projevit například genitálními bradavicemi. Imunitní systém si s ním většinou poradí, někdy však virus na sliznicích přežije a může později způsobit rakovinu. Na rozdíl třeba od viru HIV před ním nechrání kondom, protože virus se může vyskytovat a přežívat i mimo chráněnou oblast.

I když je vakcína proti HPV nejúčinnější ještě před prvním sexuálním kontaktem, má smysl očkovat i dospělé muže a ženy. I tady chtějí odborníci změnu. Rádi by, aby zdravotní pojišťovny hradily vakcínu mladým lidem až do 26 let, a navíc ho chtějí zahrnout do povinného očkovacího kalendáře.

Očkování má podle nich smysl i později v dospělosti. Chrání totiž proti většině nejrizikovějších typů HPV, k nákaze jinak může během života docházet opakovaně, různými typy viru. Riziko onemocnění se u očkovaných dospělých snižuje až na polovinu. Zájemci si vakcínu mohou každopádně zaplatit ze svého už dnes, jen je třeba počítat s tím, že je poměrně drahá - celkem to vyjde na zhruba deset tisíc korun podle typu vakcíny, potřeba jsou od patnácti let tři dávky. Výdaje jim mohou o něco snížit příspěvky zdravotních pojišťoven.

„Praktičtí lékaři pro děti či dospělé očkují pacienty do 15. roku života, kterým vakcínu hradí zdravotní pojišťovny. Rádi bychom očkovali i starší děti a mladé dospělé, na ty se ale úhrada pojišťoven nevztahuje. Jsme nicméně připraveni očkovat starší samoplátce,“ slibuje za Sdružení praktických lékařů jeho šéf Petr Šonka.

HPV neboli lidský papilomavirus způsobuje 99 procent případů nádorů děložního čípku. Může však vyvolat vznik rakoviny i jinde – a to se týká zejména mužů. Jde například o nádory penisu, řitního otvoru a zejména pak krku nebo hlavy. Výskyt těchto typů nádorů se podle lékařů v posledních letech zvyšuje a za více než čtvrtinu z nich může právě lidský papilomavirus. Dříve za nádory například v horní části hltanu mohlo především kouření, teď se při pátrání po příčině ve vzorcích stále častěji potvrzuje infekce HPV.

Například za karcinomem ústní části hltanu stojí tento virus z 60 až 80 procent. „U těchto nádorových onemocnění vidíme v posledních letech vysoký nárůst. V roce 2023 bylo nově diagnostikováno přes 2 tisíce pacientů a zemřelo jich víc než 800,“ vyčíslila hlavní hygienička Barbora Macková. Jsou to tedy čísla horší než ta u rakoviny děložního čípku u žen.

Dobrou zprávou je, že pokud za rakovinu může virus HPV, je šance na vyléčení vyšší, než pokud ji způsobilo kouření či alkohol.

Pro muže neexistuje rutinní screeningový program srovnatelný s gynekologickým vyšetřením u žen. Rakovina způsobená virem se u nich může vyskytovat na různých místech a neexistuje jednotný, ověřený postup, který by u spolehlivě zachytil přednádorové stavy.

Muž si nicméně může nechat vyšetřit, zda se infikoval HPV, musí si to však uhradit sám – testy nabízejí některé ambulance a laboratoře. Je kvůli tomu potřeba podstoupit odběr vzorku ze sliznice. Virus se může vyskytovat jen někde v těle, například na penisu nebo v horní části hltanu. Negativní výsledek z jednoho místa automaticky neznamená, že se virus HPV nemůže vyskytovat někde jinde. Ceny testu se liší podle citlivosti testu či pracoviště, obvykle stojí 1500 až 3200 za jeden vzorek.

Muži by každopádně měli vyhledat lékaře při jakýchkoli neobvyklých příznacích, jako jsou bradavice v genitální oblasti, přetrvávající bolest v krku, změny hlasu, potíže s polykáním nebo jakékoli změny na penisu či v análním kanálu.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz