„Mladí a odolní.“ Čína hledá obyvatele pro umělé ostrovy ve sporných vodách

Zatímco Západ se zaměřuje zejména na dění ve válečných oblastech a změnami globálního geopolitického řádu, Čína relativně nepozorovaně rozšiřuje vliv v Jihočínském moři.

V oblasti, která je považovaná za jednu z nejkritičtějších na světě, si Peking nárokuje svrchovanost nad více než 80 procenty strategických vodních cest. Putuje přes ně až třetina globálního námořního obchodu.

Nároky na toto území si však dělají i Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam.

Podle lednových satelitních snímků z družic Sentinel-2 Evropské kosmické agentury Čína udělala značné pokroky v bagrování písku u útesu Antelope Reef, známého v čínštině jako Lin-jang Ťiao a ve vietnamštině jako Da Hai Sam („mořský okurkový útes“).

To značí jediné - Peking systematicky pokračuje v přetváření útesů na umělé ostrovy s cílem upevnit faktickou kontrolu nad sporným územím, a to způsobem, který je mu vlastní už víc než 10 let.

Na satelitních snímcích jsou patrné změny na korálových útesech Antelope Reef mezi lety 2018 a 2022, kdy je objekt větší a rozšířenější do okolní mělčiny.

V novějších fázích výstavby, které jsou patrné na videu níže, lze identifikovat čerstvě navezený písek a materiál, který pravděpodobně poslouží jako základ pro technické nebo vojenské instalace.

Čína má dnes nejpočetnější loďstvo na světě, ale tlačí ji nedostatek základen - v současné době má oficiálně pouze jednu zahraniční vojenskou základnu, a to v africkém Džibutsku, kterou vybudovala v roce 2016.

Zejména Spojené státy tak pocítily znepokojení, když na konci roku 2024 satelitní snímky kambodžské námořní základy Ream ukázaly dva našedlé obrazce patřící čínským válečným lodím o výtlaku 1500 tun, nově vybudované kotviště a přilehlé doky dostatečně velké na to, aby pojmuly i mnohem větší plavidla.

Oproti jedné čínské vojenské základně jich mají Američané řádově stovky. Země geograficky blízkých nevyjímaje, jde zejména o Japonsko a Jižní Koreu.

Právě vytváření umělých ostrovů má Číně nedostatek vynahradit - během posledních let se Pekingu podařilo bez většího pozdvižení přeměnit útesy v Jihočínském moři v umělé ostrovy s letišti a infrastrukturou a základnami pro raketové systémy.

Vodami tak proplouvají lodě cizích mocností a vojenská letadla provokativně testují vzdušné obranné linie i trpělivost sousedů.

Mezi sporná území patří i Paracelské ostrovy, jejichž součástí je zmíněný Antelope Reef - ponořená korálová formace. Od roku 2013 zde Čína provádí terénní úpravy - v okolí vybudovala i několik militarizovaných zařízení, což přispívá k regionálnímu napětí a způsobuje značné škody na mořských ekosystémech.

A čínské nároky se v těchto místech střetávají s těmi Tchaj-wanu a Vietnamu. Paracelské ostrovy původně patřily tehdejšímu Jižnímu Vietnamu, v roce 1974 je však obsadil Peking.

Přístavy, přistávací dráhy pro vojensko-civilní využití vystavila Čína i na sporném ostrově Woody Island, kde žije nejméně 400 civilních obyvatel a fungují na něm školy, stadiony, nákupní centra a kina.

Celkem na řetězci Spratlyho a Paracelských ostrovů Čína dle odhadů analytiků vytvořila 1300 hektarů nové půdy. Navíc kontroluje útes Scarborough, který v roce 2012 zabrala Filipínám.

Práce na infrastruktuře v okolí Spratlyho ostrovů dramaticky zintenzivňuje i Vietnam, což zase vyvolalo hlasité protesty ze strany Pekingu. Tchaj-wan má zase (mimo jiné) problém s provokativními vojenskými cvičeními v jeho bezprostřední blízkosti.

Minulý rok v prosinci monitorovací firma ingeniSPACE zaznamenala i nácvik nové taktiky mobilizace až dvou tisíc čínských rybářských lodí, které se formovaly do dvou masivních „plovoucích bariér“ ve tvaru L o délce 466 kilometrů.

Svou přítomnost na odlehlých ostrovech rozšiřuje Čína i s pomocí civilistů a rybářů, pro které buduje speciální zázemí. Tyto projekty rozzlobily Vietnam, který je označil za „zcela nelegální a neplatné“.

Pro obsazení území ve sporných vodách Čína hledá nové „obyvatele“ skrze nábory - naposledy takto hledala sociální pracovníky, kteří by pracovali na osmi útesech a ostrovech Paracelských a Spratlyho.

Z inzerátu není jasné, jakou přesně práci budou vybraní zájemci vykonávat - samotní kandidáti ale musí být ve věku 18 až 35 let, vysokoškolsky vzdělaní a „oddaní ostrovní a komunitní službě“.

Také by měli zvládat dlouhodobý pobyt v „odlehlých přímořských oblastech“, což vyžaduje mimořádnou fyzickou a psychickou přizpůsobivost.

Krom toho se očekává, že uchazeči prokáží „silné organizační a mezilidské dovednosti, relevantní odborné znalosti, zájem o veřejnou službu a skutečný závazek k práci v komunitě na místní úrovni a dlouhodobému pobytu na ostrovech“.