Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Představitelé administrativy Joea Bidena odmítali informace od Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) o riziku hladu v Pásmu Gazy. USAID již na začátku roku 2024 přichystala několik diplomatických depeší o rychle se zhoršující situaci v Pásmu Gazy, některé z nich ale zablokovalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě. Napsala to v pátek agentura Reuters s odkazem na několik svých zdrojů.
Pracovníci USAID podle Reuters připravili na začátku roku 2024 pět diplomatických zpráv o situaci v Pásmu Gazy a o rychlém zhoršení dostupnosti jídla a pitné vody na tomto území. Tyto depeše, které živě líčily situaci v Pásmu Gazy, však americké velvyslanectví v Jeruzalémě většinou zablokovalo s argumentem, že jsou nevyvážené a mají jiné nedostatky.
Americké velvyslanectví nicméně jednu ze zpráv ohledně nedostatku potravin v Pásmu Gazy schválilo. Tato depeše z ledna 2024 varovala před rizikem hladomoru na severu Pásma Gazy a silným nedostatkem potravin v jiných částech palestinského území. Podle Reuters byla depeše zařazena do každodenního přehledu, který dostával tehdejší americký prezident Joe Biden, a vzbudila pozornost více představitelů Bílého domu. Například zástupce poradce pro národní bezpečnost Jon Finer vyjádřil údiv, jak rychle se situace v Pásmu Gazy zhoršila.
Chod USAID nechala loni výrazně omezit nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa, které nařídila propustit velkou část zaměstnanců agentury.
Informace od USAID podle Reuters řada představitelů Bidenovy administrativy brala s nedůvěrou. Americká agentura totiž přímo v Pásmu Gazy od roku 2019 nepůsobí, a spoléhala se tudíž na informace od ostatních humanitárních organizací či od agentur OSN. Americký vyslanec pro Blízký východ Brett McGurk a jeho spolupracovníci se podle Reuters často ptali, zda USAID informace ověřila a proč se tak výrazně liší od izraelského popisu situace.
Několikrát představitelé Bílého domu odmítli analýzy USAID o tom, že obyvatelé Pásma Gazy hladoví. „Otázka vždycky byla – kde jsou ty vyhublé děti?“ cituje Reuters jeden ze svých zdrojů. Další se domnívá, že Bílý dům analýzy humanitárních pracovníků podceňoval.
Veřejně o velmi zhoršené humanitární situaci v Pásmu Gazy informovali zástupci OSN či nevládních organizací. Podle nich za to mohly válečné podmínky i omezení, která uplatňoval Izrael na přísun potravin a dalších životně důležitých komodit do Pásma Gazy. Na začátku války Izrael zablokoval jakýkoliv dovoz na palestinské území.
