Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá členské státy Světová zdravotnická organizace. Cíl je jasný - omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Na Slovensku, které už k tomuto kroku sáhlo, to ale podle majitele Kofoly Jannise Samarase nemělo kýžený efekt.
„Myslím si, že celkově ty daňové a jiné balíčky slovenské ekonomice moc nepomohly. Spotřeba cukru se v podstatě jen přesouvá odněkud někam a z pohledu příjmu kalorií se to příliš nemění. Tím, že nejsou zdaněné cukrovinky, lidé chybějící kalorie lehce doženou,“ hodnotí v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys majitel Kofoly Jannis Samaras. „Není nic jednoduššího než si pak koupit bonbóny nebo čokoládu a chybějící kilojouly do sebe dostat,“ dodává.
Z pohledu hospodaření firmy byl ale slovenský krok poměrně citelný, i když hlavně zpočátku. „Ta daň je drakonická, zaplatili jsme na ní loni zhruba 500 milionů korun, což se samozřejmě nějakým způsobem promítlo do prodejních cen a mělo to dopad na spotřebu,“ vysvětluje Samaras. Tržby podle něj na Slovensku spadly o více než deset procent, ale postupně se prodeje začaly vracet na dřívější úroveň. „Lidé na začátku přestali konzumovat, ale pak se to začalo vyrovnávat a částečně se to přesunulo do ochucených vod,“ dodává.
Další sektorová daň
Pokud by došlo k zavedení daně ze slazených nápojů i v Česku, Kofola se tomu podle Jannise Samarase přizpůsobí. „Trošku nám spadnou tržby, pozmění strukturu a firma se zmenší. Dlouhodobě si ale myslíme, že toto zdanění je asi tak logické, jako byla sektorová daň. I tohle je vlastně taková sektorová daň,“ popisuje Samaras.
Ubírání cukru v nápojářství je podle něj ale i bez zdanění dlouhodobý trend. „Děláme to dobrovolně a docela dramaticky. Myslím, že za poslední roky jsme obsah cukru snížili o desítky procent. Máme ochucené vody, kde je dva a půl gramu na sto mililitrů. U kolových nápojů byl přitom standard 10 gramů a víc. Na trh uvádíme i Kofolu Nulku, která je úplně na nule,“ dodává Samaras.
Tuzemská vláda zdanění sladkých nápojů zatím na programu nemá. Naopak – počítá s tím, že sjednotí DPH na stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů na 12 procent. Nyní činí 21 procent. Další kontroverzní bod – zálohování – vláda prozatím poslala k ledu.
„Dalo se to čekat. Bývalý ministr životního prostředí přinesl zákon, který nedokázal prosadit ani v minulé vládě. U nové vlády logicky spadl pod stůl. My ale pevně věříme, že u zálohování je logika jasná, stejně tak ekonomika a environmentální přínos,“ dodává Samaras, podle kterého zálohy na Slovensku spotřebu nijak neovlivnily a systém okamžitě najel do mnohem lepší efektivity. „Ekonomicky nám to vychází podobně, ne-li lépe než to, co platíme v Česku,“ dodává Samaras. V Česku platí výrobci baleného zboží poplatky za jeho zpětný odběr a recyklaci podle hmotnosti obalů.
Slabý loňský rok
Kvůli poklesu tržeb na Slovensku i vlivem počasí bylo loňské léto z pohledu prodejů pro Kofolu nejhorší za deset let. Za první tři čtvrtletí minulého roku firma vykázala o 305 milionů korun nižší tržby než o rok dříve, a provozní zisk před odpisy jí klesl na 1,4 miliardy korun, tedy o 11 procent.
„Loňský rok byl doopravdy složitější. Potkalo nás tam víc takových negativních vlivů, které jsme s vypětím všech sil nějak dokázali zvládnout,“ říká Samaras s tím, že věří, že letos si skupina „spraví chuť“.
Pomoci k tomu má i nová „jihoamerická mise“. Kromě Evropy je totiž firma stále více aktivní i v Latinské Americe. Začalo to nákupem kávových plantáží, v uplynulých dnech pak Kofola přidala i tamní pivovary.
„Investovali jsme do farem na kávu v Panamě a Kolumbii. A když už jsme tam byli přítomni, tak jsme investovali i do třech minipivovarů v Panamě a Kolumbii a malého pivovaru v Ekvádoru. Kolem pivovarů mají síť restaurací. Jsme tam v minoritním podílu, budeme se učit a uvidíme, jak se to bude vyvíjet,“ dodává Samaras s tím, že byl překvapen kvalitou a poctivostí tamní práce.
Teď firma začne pracovat na dovozu jihoamerického piva do Česka a také na importu svého českého piva do Latinské Ameriky. „České pivo tam není moc známé, ale znají pivo německé a to se moc neliší. Věřím, že to bude obohacení tamního trhu. Chceme tam prodávat nejenom české pivo, ale i další nápoje. Když to budou na začátku nižší desítky tisíc hektolitrů, bude to určitě velký úspěch. Pivo se nám poměrně dobře daří exportovat směrem na východ, tak uvidíme, jak to půjde směrem na jihozápad,“ popisuje Samaras.
Stále aktivnější je Kofola také v kávovém byznysu. Nově otevírá vlastní pražírnu kávy ve Strážnici s kapacitou do tisíce tun. Investice vyšla na nižší desítky milionů korun. „Jsme dnes už poměrně velkým dodavatelem kávy do gastronomie,“ vysvětluje Samaras. Pražírna slouží primárně Kofole, ale společnost je otevřená i pražení pro jiné subjekty. Firma se zaměřuje na kávu pro gastro a nápojové automaty. „Nehledáme spotřebitele v retailu – nedokážeme konkurovat obrovským hráčům, kteří mají úplně jiné úspory z rozsahu,“ dodává Samaras.
