Rusové mluví o vítězství, ale ztrácí devět z deseti vojáků, říká stratég

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nemůžeme bojovat jako Rusové, protože máme méně lidí a méně zbraní,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf think-tanku Ukrajinské centrum pro bezpečnost a spolupráci (USCC) Serhij Kuzan.

Naráží tak na dlouhodobou strategii nepřátelské armády. Moskva vždy najde oslabený úsek fronty a tam soustředí útoky bez ohledu na to, o jaké místo právě jde. Ruští generálové při útocích příliš nehledí na počet mrtvých a zraněných vojáků.

Kuzan, který se v minulosti podílel na válečné obranné strategii Ukrajiny, nepřekypuje velkým optimismem, co se týká konce války. Podle jeho názoru se ruský vůdce Vladimir Putin nikdy nesmíří s existencí nezávislé Ukrajiny a nebude mít klid, dokud ji nezničí. A Ukrajina nemá jinou možnost než se bránit, říká.

Rusové přesvědčují amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vítězí na bojišti a dříve nebo později Ukrajina stejně přijde o celý Donbas. Buď u diplomatického stolu, nebo na bojišti…

Oni se snaží celý svět přesvědčit o svém takzvaném vítězství. Jasně že obsadili některá místa, že postupují, ale podívejme se pořádně na mapu. V roce 2014 získali bez boje Krym, pak Donbas. Od začátku velké agrese v roce 2022 dobyli navíc pár procent našeho území. A to je považují za jednu z největších armád světa, s největšími zásobami zbraní a s moderními zbraněmi.

Je jasné, že ještě nějaké území dobydou. Ale za jakou cenu? Ničíme mnoho jejich techniky, mnoho jejich vojáků. Rusové mají proti nám početní převahu v lidech a zbraních, to nejde změnit. Nemůžeme bojovat tak, jak bojují oni.

Proto jsme určili místa, kde vybudujeme silnou obranu, kde se okupanti snaží marně postoupit. Devět z deseti jich zabijeme. A tyto útoky se opakují znovu a znovu v té šedé zóně mezi našimi a jejich pozicemi. My ztrácíme pomalu území, ale zabíjíme mnoho Rusů. Pro nás je důležité snažit se šetřit životy našich vojáků.

Vezměte si, že neuspěli ve snaze dobýt Kyjev a donutili jsme je stáhnout se z velké části Ukrajiny na konci roku 2022. Na to, kolik zdrojů v této válce spotřebovávají a kolik je to stojí, jsou velmi neefektivní.

Ano, řekněme, že Rusové někde postupují a získávají území. Ale za stávajících podmínek to nejde označit za vítězství. Ruská vojska mají dnes v přepočtu na kilometr čtvereční větší ztráty, než měla Rudá armáda za druhé světové války.

Věří Američané a lidé, kteří v USA rozhodují o postoji k Ukrajině, že Rusko vyhrává?

Účastnil jsem se několika jednání s Američany, kteří – jak vy říkáte – rozhodují o postoji k Ukrajině. Bohužel někteří říkají, že už jsme dostali obrovské zásoby zbraní a munice. A že Rusové stejně nemohou, i kdyby se postavili na hlavu, získat velká města, jako jsou Charkov nebo Dnipro. Nechystají se letos mobilizovat více lidí než loni.

Takže z americké strany slyšíme návrhy, abychom zkrátka zničili všechny mosty přes řeku Dněpr a nechali Rusy na druhém břehu, protože přes něj se nemohou dostat. Američanům je celkem jedno a není pro ně důležité, jestli si udržíme Slovjansk nebo Kramatorsk. Pro nás to samozřejmě důležité je.

Je tedy nemyslitelné, že by se Ukrajina vzdala části Donbasu, který stále má pod kontrolou, jak to požaduje na jednáních Moskva?

Pokud se vzdáme území, kde je vybudována obranná linie, budou mít okupanti otevřený a ničím nechráněný prostor na sever k Charkovu a na jih k Dnipru. Určitě budeme tuto linii bránit, dokud to půjde, ale stejně podstatné je, že přistoupení na ruské podmínky k ničemu nepovede.

Z minulosti máme zkušenost, že dohody podepsané ruskými politiky nemají cenu ani toho papíru, na kterém jsou napsané. Vydat Rusku zbytek Donbasu znamená v praxi umožnit jim pokračovat ve válce a ještě jim to usnadnit. Musíme dál oslabovat jejich vojenský útočný potenciál, jinou možnost nemáme.

Má už ruská ekonomika vážné problémy, nebo je to spíše zbožné přání?

Myslím, že problémy má. Od loňského léta je patrná stagflace (kombinace vysoké inflace a nízkého ekonomického růstu, pozn. red.) a sami Rusové začínají mluvit o krizi.

Před dvěma lety nebo ještě před rokem tomu tak nebylo. Válka a výroba pro ně dnes představují už nějakých 40 procent ruské ekonomiky. Kdyby najednou zastavili produkci, kterou spotřebovává válka a armáda, tak to bude pro ně ještě větší problém.

Rusům se ale bohužel daří ničit ukrajinskou energetiku. Jsou výpadky dodávek tepla a elektřiny. Dochází Ukrajině systémy protivzdušné obrany?

Dochází. Samozřejmě nemůžeme otevřeně říkat, čeho a kolik nemáme, z taktických důvodů. Bohužel je to způsob tlaku na Ukrajinu a musíme neustále žádat o dodávky těchto systémů. A nemáme dost raket, kterými bychom zasáhli cíle v Rusku, jejichž zničení by omezilo možnosti nepřítele útočit na naši infrastrukturu.

Součástí dohody, kterou vyjednává Donald Trump, má být fond na obnovu Ukrajiny ve výši 800 miliard dolarů. Spojují si s tím Ukrajinci velké naděje?

Upřímně, nemá smysl se na to fixovat. Jde o investiční fond a zatím nejsou jasné podmínky. Co se týká budoucnosti naší ekonomiky, je jasné, že její velká část bude směřovat do obrany. Abychom se ubránili v budoucnosti dalším možným ruským agresím.

Počítáte s tím, že Putin se nesmířil s takzvaným nedobytím Kyjeva a pokusí se o to v budoucnosti znovu?

Putin nebude spokojený, dokud bude existovat stát Ukrajina. Podívejte se na Čečensko. Během první války se Rusku nepodařilo ho ovládnout, tak podepsali dohodu. Pak se vyzbrojili a začala druhá válka, ve které už Čečensko prohrálo. S Ukrajinou to určitě Putin bude chtít zopakovat. Jedinou cestou, jak to znemožnit, je bránit se a být připraven bránit se.