Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalil na 1,7 procenta z prosincového tempa 2,0 procenta, uvedl ve středu v rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Inflace se tak vrátila na nejnižší úroveň od dubna 2021, kde byla i v září 2024. Inflace tak sestoupila pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB). Údaje za celou Evropskou unii, tedy ani za Českou republiku, první rychlý odhad neobsahuje.
Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní předběžný odhad lednového vývoje inflace v České republice ve čtvrtek. V prosinci se spotřebitelské ceny v Česku podle ČSÚ meziročně zvýšily o 2,1 procenta, což bylo stejným tempem jako v listopadu.
Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny mělo v lednu podle dostupných údajů Slovensko, kde se ceny meziročně zvýšily o 4,2 procenta. Nejnižší byla naopak inflace ve Francii, která činila 0,4 procenta. Zpráva Eurostatu nezahrnuje údaje o lednové inflaci v Estonsku.
Za lednovým poklesem inflace v eurozóně stály zejména ceny energií, které se meziročně snížily o 4,1 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku naopak o 2,7 procenta vzrostly, ceny služeb se zvýšily o 3,2 procenta.
ECB v prosinci podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstala na dvou procentech. Předpokládá se, že centrální banka úroky nezmění ani tento týden na svém čtvrtečním zasedání.
Centrální banka předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změny.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) v prosinci ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta. Sazba se na této úrovni drží od začátku loňského května. ČNB bude o nastavení úroků stejně jako ECB rozhodovat ve čtvrtek, ani v jejím případě se změna sazeb neočekává.
