Článek
Problémy s ovládáním přívodu paliva nahlásil pilot dálkového letu Air India z Londýna do Bengalúru. Nezávisle na sobě o tom informovaly agentura Reuters a deník The Times of India. Stroj byl okamžitě stažen z provozu a možnou závadou se zabývali indičtí vyšetřovatelé i výrobce letounu, společnost Boeing.
Inspektoři indického úřadu pro civilní letectví už letadlo prozkoumali a došli k jednoznačnému závěru: žádnou poruchu neodhalili. Spínače se mohly pohnout leda při nesprávné manipulaci posádky. Vyšetřovatelé zatím neuvedli, co mohlo posádku vést k manipulaci se spínači.
Air India totiž nedávno právě tyto spínače na všech strojích Boeing 787 zkontrolovala. Měla tím vyloučit, jestli k loňskému pádu jednoho z těchto letadel nepřispěla systémová závada. Během prohlídek se nic podezřelého nenašlo.
Právě ovládání přívodu paliva, které mají na starosti dvě obzvlášť zabezpečené páčky uprostřed kokpitu, je středobodem vyšetřování loňské tragédie v indickém Ahmadábádu. 11 let starému Boeingu 787 jen pár vteřin po startu zhasly motory a stroj pak v klouzavém pádu narazil do nedalekých ubytoven.
Podle vyšetřovatelů je jednoznačné, že se v kritických okamžicích změnila poloha obou zmíněných páček. Obě se nakrátko posunuly do režimu, ve kterém se přívod paliva omezí.
Úřady oficiálně neupřesnily, jestli za to mohl některý z pilotů, nebo šlo o technickou závadu. Vyšetřování se ale v posledních měsících jasně ubíralo jediným směrem – k teorii o sebevraždě kapitána letu.
Indický tým vyšetřovatelů se hned po tragédii soustředil na jiné možnosti. Americké vyšetřovatele, kteří na kauze spolupracují kvůli zemi původu letadla, se snažil přesvědčit o teorii, že za havárií jasně stála mechanická závada, dosud ale pro toto tvrzení chybí důkazy. Rozpory mezi vyšetřovateli popsal nedávno například Wall Street Journal, podle kterého je důvěra mezi oběma stranami od začátku vyšetřování narušená. Ani jedna z nich ostatně nemá čistý stůl.
Sebevražda pilota je v řadě zemí tabu
Ze záznamu hovoru v kokpitu vyplývá, že za ovládání letadla během startu zodpovídal druhý pilot, zatímco kapitán měl volnější ruce. Po několika sekundách, když selhaly motory, se ho mladší kolega výslovně zeptal, proč kapitán vypnul přívod paliva – ten ale popřel, že by to udělal.
Zatímco druhý pilot v závěru letu zjevně panikařil, kapitánův hlas zůstával až do nárazu zcela klidný.
K těmto poznatkům z vyšetřování se dostala celá řada médií, a podle informací agentury Bloomberg se teď i indičtí vyšetřovatelé už jasně kloní k tomu, že za havárií stálo „záměrné chování“ jednoho z pilotů. Teorie o závadě anebo sabotáži je prý vyloučená.
Možnost, že by jeden z pilotů nechal záměrně zřítit svůj stroj, je ale v leteckých kruzích mnohdy považována za tabu. Odkaz kapitána osudného letu dál brání třeba indická federace pilotů.
Prvotní zprávy o tom, že se problém s regulací paliva mohl objevit v dalším stroji Air India, považoval tento svaz za jasný důkaz svých tvrzení.
Předseda federace CS Randhawa to rovnou označil hned za třetí událost, při které se na letounech Boeing 787 vyskytla podobná závada. Poprvé to podle Randhawy bylo v roce 2019 u japonské společnosti ANA. Jednomu ze strojů se v závěru přistávání vypnuly motory, protože software mylně vyhodnotil, že je letadlo už na zemi.
„Stejnou teorii máme také o pádu letu Air India 171, který se stal 12. června v Ahmadábádu. A teď je tu už třetí incident, kdy na strojích Boeing 787 došlo k nevyžádanému pohybu spínačů na ovládání paliva,“ řekl Randhawa serveru ANI.
Selhání spínačů bylo jednoznačně prokázané pouze při incidentu v Japonsku. A navíc bylo zaviněné softwarem, nikoliv vadnými tlačítky, jak tomu podle Randhawy mělo být na palubě strojů Air India.
Letecké nehody, které záměrně způsobil jeden z členů posádky, se vyšetřují složitě. Nejen kvůli tomu, že je na základě pouhých technických dat a zvukových záznamů z kokpitu mnohdy těžké prokázat vinu. Často takové vyšetřování naráží i na odpor v komunitě profesionálů.
Prokázaných případů sebevražd pilotů v letadle je tak relativně málo. Tím nejznámějším je pád letu Germanwings 9525 ve Francii v roce 2015. Mnohem víc je havárií, ve kterých indicie k této teorii jasně směřovaly – závěrečná zpráva se ale přímému pojmenování příčiny vyhnula. Například kvůli nátlaku zúčastněných zemí anebo nedostatku důkazů.
O sebevraždě pilota se spekuluje například v případě zřícení letů Egypt Air 990, SilkAir 185 anebo China Eastern Airlines 5735.
S teorií o záměrném zřícení letadla pracovali i mezinárodní vyšetřovatelé zmizení letu MH370 společnosti Malaysia Airlines v roce 2014. Kapitán si v simulátoru nacvičoval let, který byl velmi podobný trajektorii, již letadlo opisovalo do chvíle, než zmizelo z radarů. Malajsijské úřady ale toto zjištění ihned označily za nepodstatné.
Boeing léta zamlčoval rizika a měl problémy s kvalitou
Vyšetřování nehody Air India komplikuje taky důvěra ve výrobce letadel Boeing. Ten má za sebou celou řadu afér, kvůli kterým jeho pověst výrazně utrpěla. Tou nejvážnější byly problémy se softwarem v letadlech Boeing 737 MAX, které vedly ke dvěma smrtelným nehodám v letech 2018 a 2019.
Nejen že tento software měl vady, které způsobily nepředvídatelné chování letadel, ale Boeing o jeho přítomnosti v letadlech nikomu neřekl - ani pilotům při výcviku na nový stroj, ani regulačním orgánům. Výrobce zpětně přiznal, že jedním z důvodů takového chování byla snaha ušetřit za výcvik posádek.
V oddělené kauze čelí i nyní Boeing podezření ze zamlčování důležitých informací. Důvodem je loňský pád letounů MD11 společnosti UPS. Letadlo sice vyrobila společnost McDonnell Douglas, ale Boeing se s ní v roce 1997 spojil a dál zodpovídá i za její modely.
Boeing už v roce 2011 věděl o tom, že MD11 může mít konstrukční vadu. V předběžné zprávě o loňském neštěstí to uvedl americký úřad pro bezpečnost v dopravě NTSB.
Dlouhodobé kritice čelila i kvalita zpracování. A to zejména u dálkových strojů 787 Dreamliner, vyráběných v Severní Karolíně. Někdejší manažer kvality John Barnett, který předloni za záhadných okolností zemřel, stihl veřejně poukázat na celou řadu přešlapů. Do médií tvrdil, že vedení Boeingu o problémech v továrně dlouhodobě informoval, ale management na to nereagoval.
Zákazníci přitom po převzetí nových letadel naráželi na zcela nečekané problémy – třeba na zapomenuté nářadí uvnitř konstrukce.
Boeing ale v posledních letech zavedl celou řadu změn. Výrazně posílil dohled nad kvalitou zpracování a dosažený pokrok přesvědčil i ty nejnáročnější. S výsledky jsou spokojené nejen americké regulační orgány, ale také aerolinky Ryanair.
Coby významný odběratel nových 737 MAX si irská společnost vymohla, aby v továrnách měla i své vlastní inspektory. Její experti tak dělali výstupní kontrolu namísto zaměstnanců Boeingu. Loni je ale Ryanair stáhl s tím, že kvalita montáže významně stoupla a tento dozor už není nutný.
Pro Boeing je i kvůli obnovení dobré pověsti důležité, aby se loňská havárie v Indii definitivně vyšetřila. S tamním trhem má firma velké plány – díky expanzi leteckého provozu může jít o jedno z klíčových odbytišť do příštích let. Firma tam ostatně čerstvě získala novou zakázku. Dalších třicet strojů 737 MAX si teprve před pár dny objednaly právě Air India.
