„Nic nehrálo pro to, abychom ho zachránili.“ Přístroj selhal, pacient zemřel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Stalo se to kousek nad Humpolcem u dálničního sjezdu. Muž pravidelně sportoval. Všechny kontroly měl v pořádku,“ líčí paní H. manželovy osudové chvíle.

Majitel velké firmy vloni 1. srpna vyrazil na kolo. Z vyjížďky už se nevrátil.

Svědci jej našli bezvládného ležet u cesty a zavolali pomoc. I přes zásah hasičů a záchranářů jej nedokázali oživit. Podle lékařů zemřel na zástavu srdce. Okolnosti jeho úmrtí od loňska prověřují jihlavští policisté. Podle zasahující lékařky totiž v důležitých chvílích selhal defibrilátor. Na potíže klíčové techniky tamní záchranáři roky upozorňují. Seznam Zprávy získaly nové svědectví ze zásahu i od rodiny.

Tragickou událostí tehdy vygradovaly problémy na Zdravotnické záchranné službě Kraje Vysočina. Část ze 400 zaměstnanců dlouhodobě kritizovala klíčovou techniku pro záchranu pacientů přímo v sanitkách.

„Ten den nic nehrálo pro to, abychom jej zachránili,“ vrací se jeden ze zasahujících ke zmíněnému výjezdu s tragickým koncem. Redakce jména aktérů zná, kvůli citlivosti případu je ponechává v anonymitě.

Muž popisuje, že na základě hlášení nebylo jasné, jak dlouho a kde přesně bezvládný cyklista leží. „Hasiči, policisté i záchranáři - každý z nich měl trochu jiné souřadnice,“ vrací se k důležitým okamžikům, kdy jde o minuty.

Dodává, že se při výjezdu nakonec setkali s hasiči a následovali jejich auto. „Hasiči byli na místě první a zahájili resuscitaci. My tam byli asi do jedné, dvou minut i s naším vybavením,“ popisuje. Podle něj mohlo od oznámení k příjezdu uplynout asi šest minut.

Jak už Seznam Zprávy popsaly dříve, lékařka a další zasahující se snažili pacienta na místě resuscitovat ze všech sil. Každá jedna minuta zpoždění a čekání na defibrilaci, obnovení srdečního rytmu elektrickým výbojem, snižuje šanci na přežití pacienta v průměru o deset procent.

Klíčová technika záchranné služby, sestávající z monitoru životních funkcí a defibrilátoru, ale podle výpovědi selhala. „Obě dvě součásti systému je potřeba zmáčknout souběžně, aby se bezdrátově spárovaly. Hasiči pokračovali v resuscitaci, lékařka zajistila dýchací cesty,“ popisuje přímý aktér klíčové okamžiky.

Jeden ze záchranářů podle svých slov počkal na spárování monitoru a defibrilátoru, nalepil multifunkční elektrody na pacienta. „Jenže na displeji se ukazovala závada,“ popisuje. Podle aktérů defibrilátor Tempus LS místo elektrického výboje jen opakovaně hlásil chybu „kabel nepřipojen“.

Stejně jako další lidé obeznámení s případem, zasahující záchranář potvrzuje, že bylo možné pokračovat v resuscitaci jen díky hasičům, kteří vozí jednodušší typ defibrilátoru. „Kdybychom byli na výjezdu sami, tak jsme v pr…,“ říká. Přesto výjezd nedopadl dobře.

Defibrilátor záchranářů se po restartu podařilo rozjet asi až za čtyři minuty, což lékařka později večer napsala do interního hlášení. Mimo jiné uvedla, že za normálního stavu by záchranáři neměli čas na opakovanou zkoušku přístroje a že prodleva do použití defibrilátoru hasičů mohla výrazně ovlivnit přežití pacienta.

„Z mého pohledu jsme nezanedbali lékařskou péči, resuscitace i v tu chvíli pokračovala, ale bohužel jen na tom hasičském přístroji,“ dodává.

Také on považuje „Tempusy“ za nespolehlivé. „Z mého pohledu je to špatný přístroj, který vůbec nemá být na záchrance,“ říká.

Podle něj posádka později sepsala popis zásahu i pro Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jeho pracovníci nadále případ i konkrétní přístroje na záchrance prověřují. Sama zasahující lékařka po daném výjezdu zkolabovala a byla několik měsíců v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Redakci se ji nepodařilo kontaktovat.

Manželce zemřelého cyklisty policisté oznámili zdrcující zprávu tentýž den v půl deváté večer. Rodina však neměla nejmenší tušení, že výjezd provázely komplikace. „Podle záchranářů měl táta zástavu srdce. Až po více než měsíci jsem se dočetl na internetu o problémech s přístroji. Byl jsem v šoku, že si takové informace čtu v médiích. Čekal bych, že se něco takového dozvím od policistů nebo záchranářů. A od nich nemám informace dodnes,“ podivuje se syn zemřelého muže.

„To období pro nás bylo asi nejhorší,“ říká paní H. „Jako rodina chceme mít jasno, co bylo špatně,“ dodává.

Jak Seznam Zprávy popsaly, zaměstnanci záchranky si na přístroje opakovaně stěžují od roku 2020, kdy je tamní záchranná služba začala používat jako jediná v republice. Jinde pracují s jinými systémy.

Přístroje vyrábí nadnárodní firma Philips, v Česku je distribuuje společnost SNT Plus. Zástupci obou firem techniku hájí. Na dotaz, zda dál považují přístroje za spolehlivé pro nasazení u záchranné služby, už dříve odpověděl ředitel a spolumajitel společnosti Ludvík Tót jednoznačně: „Ano.“ Minulý týden se omlouval, že je na cestách a vyjádření pošle až v následujícím týdnu. Do vydání textu odpověď nedorazila.

Podle mluvčího Philipsu Martina Chládka je „systém Tempus spolehlivé zařízení, kterému důvěřují poskytovatelé zdravotní péče po celém světě“ a že „splňuje požadavky na účinnost při používání v souladu s návodem k obsluze“.

Firmy nicméně uznaly potíže se „zamrzáváním“ softwaru a v posledním čtvrtletí loňského roku dořešily slibovanou aktualizaci.

Podle zdravotníků však přístroje nadále kolabují v klíčových okamžicích. Aktér srpnového výjezdu popsal další případ z počátku minulého týdne. „Srdíčko bilo jen třicetkrát za minutu, potřebovali jsme ho hlídat a monitor selhal. Naštěstí tam byla druhá posádka a přehodili to na další přístroj,“ popisuje.

Bývalé vedení krajské záchranky loni problémy s přístroji bagatelizovalo, nicméně ředitelka Vladislava Filová v souvislosti s případem na podzim skončila. Nový ředitel organizace Vít Kaňkovský nastoupil se začátkem února a přístroje chce řešit prioritně.

„Hned druhý den po nástupu jsem zadal úkol, aby byly vyhodnoceny přínosy poslední aktualizace softwaru, která proběhla v posledních měsících. Jakmile budu mít závěry, budeme jednat s dodavatelem přístrojů, případně budu znovu kontaktovat i SÚKL,“ říká pro Seznam Zprávy.

Potvrzuje, že chybová hlášení od zdravotníků zcela neustala. Letos jich při téměř 5400 výjezdech zaznamenali 17, z nichž jedno bylo zdvojené. „Ne všechna hlášení se dotýkala přímo funkčnosti přístrojů Tempus, někdy šlo o problém třeba s uchycením přístroje v sanitce či o vadný kabel. Někdy byla potíž se souvisejícím spotřebním materiálem,“ zdůrazňuje Kaňkovský s tím, že žádnou poruchu nebagatelizují a všechna hlášení míří přes dodavatele na SÚKL, který je pak vyhodnocuje.

Lékový ústav sice eviduje chybová hlášení, ale závažnější problémy neodhalil. „Na základě dosavadních zjištění lze konstatovat, že zmíněné prostředky Tempus PRO a Tempus LS jsou výrobcem řádně uvedeny na trh a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, že by v případě používání prostředků v souladu s pokyny výrobce, nebyly tyto prostředky bezpečné a účinné, tak jak výrobce deklaruje,“ upozorňuje ředitel SÚKL Tomáš Boráň.

Část zaměstnanců redakci loni popsala, že kvůli kritice přístrojů čelila postihům v práci. Bývalé vedení záchranky to striktně odmítalo. Právě kvůli údajné šikaně regionální politička Karolína Kubisková (Výzva 2025) před pár dny podala další trestní oznámení pro podezření z trestného činu útisku.

„Podkladem pro něj se stala zpráva Mobbing Free Institutu, která prokázala vysoké procento šikany,“ odkázala na zprávu neziskové organizace, která vztahy na záchrance v loňském roce prověřovala.

Kubisková s manželem, oba zastupitelé v Kamenici nad Lipou, už v září roku 2024 kvůli přístrojům podali trestní oznámení pro obecné ohrožení. Politička také kritizuje, že policie se souhlasem okresního státního zastupitelství případ nejdřív odložila, nevyslechla důležité aktéry a vrátila se k němu až po zásahu nadřízených žalobců z krajského státního zastupitelství.

Policie loni na podzim začala také prověřovat úmrtí cyklisty u Humpolce popsané v úvodu tohoto textu. „K průběhu prověřování nelze v současné době poskytovat žádné podrobnější informace,“ podotýká krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.

Ředitel Kaňkovský rovněž avizoval, že chce po událostech situaci zklidnit i na pracovišti. „Považuji za stejně důležité jako zajištění funkční zdravotnické techniky, komunikaci v naší organizaci, a to jak mezi vedením a jednotlivými skupinami zaměstnanců, tak i mezi zaměstnanci. Udělám vše pro to, aby zaměstnanci uvěřili tomu, že vedení záchranné služby je jejich partner a nikoliv nepřítel. Nechci, aby kdokoliv měl pocit, že nemůže vyjádřit svůj názor,“ říká ředitel.

Rodina zemřelého nechápe, že sanitky s přístroji nadále jezdí. „Bojíme se, že se situace může opakovat a stane se to komukoli jinému,“ popisuje manželka zemřelého muže.

A podobně hovoří jeho bratranec, který pomáhá pozůstalým složitou situaci řešit. „Je mi líto těch zaměstnanců. Všichni jsme je vnímali jako vybavené profesionály, kteří dokáží zasáhnout kdekoli a kdykoli. Teď vidím, že jsou v poměrně krizové situaci a záchranné službě to u veřejnosti kazí kredit. Taková služba si normálně zaslouží úctu a uznání,“ míní.

Kaňkovský chce podle svých slov chce situaci co nejdříve znovu projednat s politickým vedením kraje. „V tuto chvíli přístroje Tempus stále využíváme, protože nemůžeme nechat více než 50 sanitních vozů bez přístrojového vybavení,“ tvrdí. Po jednáních se zřizovatelem společně rozhodnou o dalších krocích.

Záchranáři přitom čelí i dalším následkům nedořešené techniky. „Pacienti se nás samozřejmě při výjezdech na přístroje ptají. Taky se stalo, že se resuscitace pacienta nevydařila a rodina nám nadávala, že to určitě bude špatnou technikou,“ líčí záchranář.

Vedení kraje opakovaně říká, že systém Tempus nikdy nepozbyl potřebnou certifikaci od státu. Stáhnutím Tempusů by hejtmanství muselo vracet desítky milionů z evropských dotací.

Poznámka: Upravili jsme stranickou příslušnost u regionální političky Karolíny Kubiskové.