Článek
„Stát by měl do jednotek dobrovolných hasičů určitě investovat. Ti kluci vždycky přijedou, nikdy nikoho nenechají ve štychu,“ říká Michal Lupínek z jednotky dobrovolných hasičů z Prackovic nad Labem. Státní příspěvek pro obce na techniku a zbrojnice jednotek sborů dobrovolných hasičů má letos klesnout o více než polovinu.
V letech 2023 až 2025 vláda Petra Fialy (ODS) pro jednotky dobrovolných hasičů vyčlenila 710 milionů korun. V návrhu rozpočtu na letošek počítala ale pouze se 40 miliony. Nový ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) sliboval, že zajistí finance ve výši jako v předchozích letech. Při vyjednávání o rozpočtu nakonec prosadil navýšení na 310 milionů, což je úroveň z roku 2021.
„Navržené nastavení rozpočtu považuje pan ministr za maximum v rámci celkových rozpočtových možností,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva vnitra Ivana Nguyenová.
Předseda Sdružení místních samospráv (SMS ČR) Petr Halada mluví o tom, že taková situace je pro jednotky dobrovolníků, kteří velmi často v obci pomáhají jako první, tvrdou ranou. „Snížení podpory o více než polovinu oproti předchozím letům je v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády i zdravým rozumem,“ uvedl.
„Z částky 310 milionů bude pravděpodobně možné zajistit naprosto nezbytnou obměnu nejstarších cisternových automobilových stříkaček, aut a přívěsů, tak, aby se udržela úroveň akceschopnosti dobrovolných jednotek,“ říká tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS ČR) Klára Ochmanová. Zdůrazňuje, že dnes je velká část techniky dobrovolných hasičů už za hranicí doporučované životnosti a nová výbava je nezbytností.
Špatný stav stanic
Techniku sice zaplatí ze svých rozpočtů obec, na vystavění nových a rekonstrukci starých hasičských zbrojnic ale peníze nezbydou. I přesto, že podle Ochmanové v řadě obcí už dávno nevyhovují současným požadavkům na technické a hygienické zázemí.
Dobrovolníci přitom neřeší pouze požáry, jejich fungování je pro obce v zajišťování bezpečnosti jejich obyvatel velmi důležité. „Dobrovolní hasiči řeší také povodně, dopravní nehody, kalamity po vichřicích či tornádech, technické zásahy a úniky nebezpečných látek,“ vyjmenovává Halada.
Dobrovolné hasičské jednotky tvoří podle HZS ČR významnou část systému požární ochrany. V Česku je jich skoro šest tisíc, 1668 z nich jsou takové jednotky, které se běžně zapojují do zásahů i mimo svou obec.
Jednou z nich jsou i zmiňovaní hasiči z Prackovic nad Labem, kteří ročně vyjíždějí zhruba na třicet zásahů. „Zajišťujeme požární bezpečnost i pro tři další obce. Například v jedné z nich, Dolních Zálezlech, kde se kryjí okrsky, býváme zpravidla u zásahu první, protože to máme blíže než ústečtí hasiči,“ říká Lupínek.
V praxi tak dobrovolníci aktivně spolupracují s profesionálními hasiči. „Pravidelně se účastní zásahů a u mimořádných událostí dokonce často bývají jako první. Potřebují tak odpovídající techniku a samozřejmě také zázemí,“ říká Ochmanová.
Na techniku i zbrojnice potřebují 3,3 miliardy
Hasičský záchranný sbor uskutečnil v obcích napříč republikou výzkum o potřebách jednotek dobrovolných hasičů. Zjištěním bylo, že na pořízení nové techniky i zbrojnic by bylo potřeba 3,3 miliardy korun. „Peníze potřebují hlavně na zásahová vozidla, techniku, ochranné obleky, dýchací přístroje, výcvik, zdravotní prohlídky a provoz zbrojnic,“ říká Halada.
Pokud vláda podporu nenavýší, obnova staré techniky se podle HZS ČR v budoucnu zpomalí. Podle Lupínka nejspíš nehrozí, že by dobrovolní hasiči z těchto důvodů nevyjeli. „Vliv to ale bude mít samozřejmě na tu kvalitu. Je něco jiného vyjíždět k zásahu starým a novým autem, to bezpečí je tam samozřejmě trochu jiné,“ dodává.
Obce mají největší zájem o dotace na stavby a modernizace zbrojnic. V průzkumu částka přesáhla 2,5 miliardy korun. Většina obcí si takové investice ale nemůže dovolit. Základní rekonstrukce stanice nebo její výstavba často začíná minimálně na 16 milionech korun.
To je podle mluvčí HZS ČR částka, která mnohdy převyšuje roční rozpočet obce. „Systém investičních dotací je přitom výhodný i pro stát, protože každá koruna ze státního rozpočtu generuje další korunu až korunu a půl z rozpočtů krajů a obcí,“ dodává Ochmanová.
I přes připravované projekty se kvůli škrtům ve státním rozpočtu řadě obcí nedostane potřebná podpora. Chybějící peníze pak mohou znamenat horší vybavení jednotek a nižší bezpečnost obyvatel. „Nejde o koníček, ale o veřejnou bezpečnostní službu,“ zdůrazňuje Halada.
Sdružení místních samospráv proto vyzvalo vládu, aby potřebnou částku jednotkám poskytla. Podle nich se tak má držet svého programového prohlášení, ve kterém v souvislosti s dobrovolnými hasiči kabinet sliboval mimo jiné právě modernizaci vybavení a důstojné zázemí.
