Článek
Ve třech patrech bubenečské vily se nově koná kolektivní přehlídka 15 autorů nazvaná Violence+. Potrvá do 22. března. Ukazuje díla umělců různých generací, které ovlivnil výtvarný směr zvaný hyperrealismus a kteří se snažili překonat vytvářenou iluzi.
Název podle kurátorky Martiny Vítkové odkazuje právě k různými způsoby zesílené realitě. „Mám pocit, že už se slovo hyperrealismus vyžilo. Že už teď neznamená nic,“ říká odbornice, podle níž díla hyperrealistů míří hlouběji, než kam sahají například možnosti fotografie.
Hyperrealismus je směr pocházející z USA, kde byl pojem poprvé použit v 70. letech minulého století. K autorům malujícím tímto způsobem v Česku patřil také v prosinci zesnulý Theodor Pištěk, jehož díla ve Ville Pellé nechybějí. Pořadatelé vybrali tři jeho iluzivní obrazy právě ze 70. let, které zapůjčila Alšova jihočeská galerie.
Vedle Pištěka jsou tu dále zastoupeni rovněž loni zesnulý pedagog pražské Akademie výtvarných umění Bedřich Dlouhý nebo jeho již také nežijící kolegové Zdeněk Beran a Pavel Nešleha. Všichni tři koncem 80. let minulého století patřili ke skupině zvané Zaostalí. Později učili malovat své následovníky, jejichž díla Villa Pellé též představuje.
Z umělců narozených v 60. letech jde například o Karla Balcara, Richarda Štipla a Blanku Valchářovou jako jedinou ženu mezi samými malíři. Následují výtvarníci narození na přelomu 70. a 80. let jako Daniel Pitín nebo Jan Uldrych. Z nejmladších výtvarníků je na výstavě zastoupen Leoš Suchan, narozený roku 1989.
Vybrané obrazy pracují s iluzí, nápodobou. Přesahují tak zvolený žánr portrétu, zátiší, krajiny či historické malby. Například podle Karla Balcara malba v dnešním světě představuje jedno z nejpomalejších médií. „Než natáhnete plátno, svět se úplně změní,“ poznamenává Balcar.
Podle ředitelky Galerie Villa Pellé Vladany Rýdlové ve třech patrech vily vystavuje 15 umělců poprvé, ostatní místní přehlídky byly menší. Ta současná mimo jiné ukazuje, jak se skutečnost leckdy mění v obraz, který je také skutečný. „Oba fenomény nepřímo kritizují dobu, v níž se člověk ztrácí v přemíře reality a přestává ji skutečně cítit,“ uvedla ke koncepci výstavy Rýdlová.
Podle kurátorky má divák rozkrývat vrstvy významů, těšit se z dokonalého provedení nebo uvažovat o smyslu a etice. Součástí výstavy budou komentované prohlídky s kurátorkou i umělci.
