Macron si testuje Babiše. O nejdůležitějším problému ale nahlas mluvit nebude

„Jedu Macrona,“ shrnul premiér Andrej Babiš (ANO) svůj nabitý program, když vypočítával, co všechno tento týden stihne. Dnešní pařížská večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ale nebude jen další položkou v diáři. Spíš než že by Babiš „jel Macrona“, bude to právě Macron, kdo chce „jet“ Babiše. A zjistit, kde český premiér skutečně stojí.

Pracovní večeře v Elysejském paláci má jen málokdy charakter společenské formality. Zvlášť v době, kdy se Evropa snaží najít pevnou půdu pod nohama – bezpečnostně, ekonomicky i politicky. Přesně do takového momentu zapadá dnešní setkání v režimu tête-à-tête obou státníků, které se odehrává těsně před čtvrtečním neformálním summitem EU o konkurenceschopnosti.

Francouzský prezident, kterého Babiš rád nazývá přítelem, hodlá při večeři otevřít řadu citlivých témat, naznačil médiím francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat, který se části jednání lídrů rovněž zúčastní.

Důležitým bodem večeře, která startuje v půl deváté, bude Ukrajina. Nejen kvůli blížícímu se výročí ruské agrese, ale i v souvislosti s debatami o bezpečnostních zárukách po případném uzavření míru a lednovým jednáním takzvané Koalice ochotných.

„Prezidenta Macrona bude zajímat, jak premiér Babiš situaci kolem Ukrajiny vidí, co si o ní skutečně myslí a jaké má manévrovací možnosti,“ míní velvyslanec Crouzat. Ve Francii totiž nepanuje úplně jasno v tom, jak číst české kroky: Babiš sice na prosincovém summitu podpořil unijní půjčku Ukrajině, zároveň ale odmítl české garance a opakovaně mluví o limitech další pomoci.

Macron tak bude chtít slyšet vysvětlení, včetně toho, jaký vliv mají výroky koaliční vládní strany SPD na adresu Ukrajiny a jaká je celková vnitropolitická situace v Česku. „Odmítnutí českých garancí je v Evropě chápáno jako velká ostuda,“ poznamenal pro redakci Seznam Zpráv europoslanec a bývalý šéf diplomacie a obrany Alexandr Vondra (ODS).

Ukrajina je pro Macrona, který na domácí scéně ztrácí dech, zásadním tématem, neboť je do určité míry zároveň testem jeho evropské odpovědnosti. Je však rovněž testem Babišovy ochoty hrát roli lídra střední Evropy, který dokáže číst širší souvislosti, nejen domácí politiku.

Druhým klíčovým tématem bude obrana. Macron patří k nejhlasitějším zastáncům posilování evropských obranných kapacit a myšlenky evropského pilíře NATO. To, co ještě před pár lety znělo jako francouzský sen, dnes Paříž prezentuje jako nutnost.

Jenže právě tady naráží na český postoj. Babišova vláda seškrtala rozpočet na obranu, letos na ni plánuje dát zhruba 185 miliard korun, tedy 2,07 procenta HDP. Zároveň ale vládní představitelé zpochybňují závazek tří procent HDP a nové cíle NATO považují za nerealistické.

„Očekávám, že najdou společnou řeč. Bezpečnostní situace je mimořádně vážná,“ říká pro Seznam Zprávy Pavel Fischer, předseda senátního zahraničního výboru a někdejší český velvyslanec ve Francii. „Zatímco prezident Francie se v budování obrany státu chová vcelku odpovědně, v České republice máme dluhy už po desetiletí. Není tajemstvím, že vláda Petra Fialy nedodržela závazek dvou procent HDP na obranu za minulý rok. Současná vláda se chová rovněž neodpovědně a dokonce rozhodla snížit pomoc bojující Ukrajině,“ dodává. A očekává, že Macron vysvětlí Babišovi, že může vážně ublížit zájmům České republiky, pokud dnes podcení obranyschopnost.

Neméně důležitým bodem večeře bude ekonomika. Konkurenceschopnost EU se má stát hlavním tématem čtvrtečního summitu a Babiš už „vyrukoval“ s vlastním materiálem – ambiciózním dopisem, který rozeslal evropským lídrům. Macron tak dostane příležitost slyšet české argumenty z první ruky.

Babiš se v dopise vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Kromě úpravy ETS 1, tedy systému pro obchodování s emisními povolenkami, žádá také odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov. Podle diplomatů se státníci o obsahu dopisu budou hodně bavit a vyjasňovat si své postoje.

V souvislosti s debatou o evropské konkurenceshopnosti lze očekávat, že Macron českému ministerskému předsedovi představí výrazně francouzskou vizi: více veřejných investic, silnější ochranu evropského průmyslu a princip „buy European“.

Proti tomu ale stojí Německo a Itálie, které prosazují otevřenější přístup a méně regulací – tábor, k němuž má Česko jako exportně orientovaná ekonomika blíž. „Macron ví, že bez podpory států jako Česko svůj plán neprosadí,“ říká diplomatický zdroj.

Na jako stranu se nakonec Česko přidá, není zatím jisté. „Přestože našim zájmům je spíš bližší to, co chce Merz než Macron, tak je nutno i s Macronem komunikovat,“ upozorňuje Alexandr Vondra. „Protože nakonec, pokud se něco bude řešit, tak to stejně bude na bázi kompromisů. Výměnných obchodů.“

Pro Babiše je to tedy příležitost – ale i riziko. Francie totiž doufá, že Česko by tentokrát mohlo Macronovu vizi alespoň částečně podpořit.

Stejně tak věří, že Praha podpoří kandidaturu francouzského města Lille na sídlo Evropského celního úřadu. O totéž ale usiluje například i Varšava či Řím. O vítězi by se mělo rozhodnout v následujících dnech či týdnech.

Na stole se během večeře jistě objeví i širší geopolitika. Macron se chce podle francouzského ambasadora ptát na český postoj ke Grónsku, kde Francie otevřela minulý týden generální konzulát a jednoznačně podporuje linii Evropské komise.

Řeč může přijít i na Radu míru Donalda Trumpa – Paříž by samozřejmě uvítala, kdyby se k ní Česko nepřipojilo, což se zatím ani neplánuje.

Francouzi by také uvítali, kdyby jim Babiš sdělil, jaký je postoj české vlády k americkým sankcím proti pěti Evropanům včetně bývalého francouzského eurokomisaře Thierryho Bretona.

Spojené státy totiž zakázaly vstup do země pěti lidem. Hovoří o radikálních aktivistech a útočných nevládních organizacích. Zákaz vstupu do USA znamená další eskalaci vztahů s Evropou. Sankce ve formě vízového omezení odsoudila Francie, Německo, Španělsko či předseda Evropské rady António Costa a britská vláda.

Osobní vztah obou mužů prošel výraznou proměnou. Z někdejší spolupráce v rámci europarlamentní frakce Renew Europe nezbylo nic – Babišův odchod k Patriotům a jeho sbližování s maďarským protějškem Viktorem Orbánem zanechalo v Paříži hořkou stopu.

Každopádně Babiš to tak nevidí a nadále se označuje za Macronova přítele. Na nedávném sněmu ANO uvedl, že jeho hnutí bylo kritizováno za to, že odešlo z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. „Každý říkal, že jsem zradil prezidenta Macrona, není to pravda. Jsme přátelé, zůstali jsme přátelé a fungujeme společně,“ uvedl.

Babiše navíc od roku 2022 Francouzská Národní finanční prokuratura (PNF) vyšetřuje kvůli nákupu nemovitostí na jihu Francie, respektive kvůli možným daňovým deliktům. Jako premiér ale nyní získal před možným stíháním v zemi imunitu.

„Tak není obvyklé, že v Elysejském paláci přijímají podezřelého ze spáchání trestného činu praní špinavých peněz,“ poznamenal senátor Pavel Fischer s nadsázkou. Dodal ale, že oba politici „jako zkušení harcovníci určitě najdou společnou řeč“.

Tou může být byznys. Po krachu francouzského uchazeče o dostavbu Dukovan se rýsují nové projekty v infrastruktuře či obraně. „Česko má k Francii mnohem blíž, než se zdá. Nevidíme to nejspíše i proto, že u nás tak málo lidí v politice umělo francouzsky. V tomto smyslu patří Babiš ke světlým výjimkám, což je třeba ocenit,“ uzavírá exdiplomat Fischer.

Každopádně Macron dnes není prezidentem v plné síle. Jak připomíná Vondra, doma má omezený manévrovací prostor. „Je to trochu chromá kachna, protože má ve své zemi problémy cokoli prosadit, takže jeho vliv je trochu omezenější. Ale stále je Francie s Německem a Itálií ta největší země EU,“ poznamenává Vondra s tím, že země galského kohouta zůstává klíčovým hráčem zejména v oblasti obrany a strategické autonomie Evropy.

Pro Babiše je tak pařížská večeře šance ukázat, že i po politickém obratu směrem k suverenistickému tónu dokáže mluvit s hlavními hráči Unie. Pro Macrona je to pokus zjistit, zda Česko zůstane součástí unijního jádra, nebo se definitivně posune na okraj evropského rozhodování.

A právě to může být nejdůležitější téma celé večeře – i když se o něm nahlas mluvit nebude.