Článek
Když Rusko 7. února uprostřed nejchladnější válečné zimy zasáhlo tři vysokonapěťové rozvodny Chmelnycké jaderné elektrárny asi tři sta kilometrů od Kyjeva, klesla celková výroba z jádra o 50 procent a v celé zemi byla zavedena omezení dodávek elektřiny.
Historicky centralizovaný model ukrajinské energetiky Rusům usnadňuje práci. Cílem nemusí být elektrárna, stačí vyřadit rozvodnu, transformátorovnu nebo přenosové vysokonapěťové linky a rázem se odřízne velká část sítě.
Klíčem je decentralizace soustavy – její rozdrobení do většího počtu menších elektráren, tepláren, a také energetických uzlů, kdy vyřazení jednotlivých článků nebude znamenat blackout pro miliony lidí. Pro mnoho zahraničních investorů je to příliš riskantní byznys, ale mezi těmi, kteří odvahu najdou, jsou i první čeští investoři.
Brněnská inženýrská společnost Enkom Richarda Bendy rozjela, zatím bez bank a dotací, hned několik takových projektů. Sama staví na Ukrajině jednu malou elektrárnu s kapacitou 4 MW, složenou z modulů kogeneračních jednotek, která je těsně před dokončením. Spuštění plánuje ve druhém čtvrtletí 2026.
Pochopili jsme, že pokud se máme spoléhat na český stát, tak se nedočkáme ničeho.
„Pochopili jsme, že pokud se máme spoléhat na český stát, tak se nedočkáme ničeho. Dohodli jsme se, že pokud chceme Ukrajině pomoct, můžeme to udělat právě v decentralizaci zdrojů. Rozhodli jsme se, že postavíme vlastní elektrárny za své peníze,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Richard Benda.
Brněnský dodavatel v energetice, který je už delší dobu závislý na obchodu s Ukrajinou, zároveň spojil síly s investiční společností RSJ Libora Winklera a technologickou Second Foundation Vojtěcha Kačeny a založili společnost TriCoGen, která začala připravovat a stavět na Ukrajině menší kogenerační a plynové elektrárny.
Rozběhli zatím dva projekty modulárních plynových elektráren bázi kogeneračních jednotek s kapacitou 10 MW v centrální části Ukrajiny. První spustí v polovině letošního roku, druhou v roce 2027. Investice jsou v řádech milionů eur.
Z hlediska velikosti Ukrajiny je to kapka v moři. I malé zdroje mají však velký lokální význam. Každá ze dvou 10 MW elektráren je schopna zásobovat malé město s tisíci domácnostmi.
Banky zatím podle Bendy projekt nepodpořily, protože vyžadovaly garance ze strany Národní rozvojové banky. Ta však program pro Ukrajinu s očekávaným startem od ledna nespustila. Nová vláda se k této formě pomoci zpočátku stavěla odmítavě a zdálo se, že úplně skončí. Podle informací Svazu průmyslu a dopravy však nakonec peníze uvolní. „Pokud bychom našli nějaké financování, chtěli bychom záměr rozšířit,“ sdělil hza Enkom Benda.
Do loňska byla Ukrajina exportérem elektřiny, masivní a vytrvalé ruské útoky však bilanci otočily a země se teď spoléhá se na dovoz ze Západu. Ten však nestačí. Pro provozovatele elektráren je to výhodné, protože elektřina zdražila.
V létě však podle Bendy může být situace diametrálně jiná. „Na Ukrajině je dost fotovoltaických elektráren, které dokáží ceny srazit pod výrobní náklady, takže v létě počítáme jen s provozem ve špičce – v době s vyšší spotřebou, než jdou lidé do práce, případně odpoledne po návratu z práce,“ přiblížil.
Investiční RSJ má na Ukrajině několik vlastních energetických projektů – celkem osmnáct až dvacet tepláren včetně jedné u Kyjeva. „Ukazuje se, že decentralizace má obrovský význam. Když zdroj není centrální, ale decentralizovaný, výpadek má mnohem menší dopad. My jsme stabilním zdrojem tepla pro nemocnice,“ sdělil.
Majitel skupiny Libor Winkler v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys podotkl, že byznys na Ukrajině pro něj byl vždy o podnikání, ale zároveň zdůrazňuje, že má „hodnotovou složku“. „Vždy jsem vnímal, že pokud bude Ukrajina součástí Evropy, Rusko bude dál od nás. Tenhle prvek tam byl vždycky přítomný,“ uvedl a dodal: „V době války se to samozřejmě posunulo. Člověk tam dnes dělá věci, které by za normálních okolností ekonomicky nedělal, kdyby si měl plně započítat všechna rizika.“
Do energetiky se pustil také Tomáš Fiala, český podnikatel dlouhodobě žijící na Ukrajině. Jím založená investiční společnost Dragon Capital poskytuje investiční bankovnictví a správu aktiv, akviziční poradenství a financování firem. Investovala do realit, průmyslu, infrastruktury i médií.
Dragon Capital založila společnost Power 1, která v posledním roce investovala do plynových elektráren a bateriových úložných systémů. „Zatím investujeme na západní Ukrajině, ale kupujeme pozemky na budoucí výstavbu i v centru země,“ popsal redakci Fiala.
V loňském roce Dragon Capital investovala do společnosti Power 1 25 milionů eur. V prosinci 2025 navíc získala úvěr 22 milionů eur od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a také grant ve výši tří milionů eur od Norské agentury pro rozvojovou spolupráci (Norad). Letos plánuje investovat ještě větší částku do Power 1 a do nových obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren.
