Článek
Miliony Čechů si každý měsíc posílají část svého výdělku do penzijního fondu. Počítají s tím, že si těmito penězi vylepší život v důchodu.
Důležité je však správně zvolit nejen penzijní společnost, ale také vybrat vhodný fond z její nabídky. S tím může pomoci zjednodušený modelový příklad, který sestavily Seznam Zprávy Byznys. Vzali jsme k ruce nejnovější údaje Asociace penzijních fondů, počítali jsme s úložkou 12 000 Kč v lednu každého roku od roku 2018 do konce roku 2025.
Z vlastních zdrojů jsme tedy naspořili 96 000 Kč, k nim jsme přidali 21 540 Kč státních příspěvků (opět jsme počítali, jako by byly připsány všechny hned v lednu) a číslo v tabulce úplně vpravo ukazuje, kolik peněz k našim úložkám dodal po odečtení všech poplatků penzijní fond.
Z přehledu jsme vyloučili ty fondy, které nemají investiční historii od roku 2018, a pro přehlednost jsme je seskupili podle investiční strategie, tedy míry rizika, které představují – použili jsme zažitou terminologii penzijních společností a fondy dělíme na konzervativní, vyvážené a dynamické.
Zatímco konzervativní se spoléhají především na bezpečná aktiva, jako jsou například státní dluhopisy, v dynamických fondech převažují akcie.
Se správným výběrem investiční strategie poradí finanční poradce nebo penzijní společnosti. Obecně platí, že čím je klient mladší a čím déle proto bude spořit, tím spíše se může odvázat a nechat peníze pracovat v dynamických fondech. A jak se bude blížit termín odchodu do penze, tak může peníze postupně převádět do konzervativnějších variant.
I u nich existují mezi fondy značné rozdíly, základní variantu, povinně konzervativní fond, musí mít každá penzijní společnost. Některé ještě nabídku rozšířily o další dluhopisové varianty.
Tip: Pro detailní informace klikněte na název fondu
Už v konzervativní strategii se výsledky fondů liší, odstup mezi nejvýkonnějším a nejméně výkonným povinně konzervativním fondem přesáhl 11 tisíc korun.
Vyvážená strategie, jejíž fondy pracují s akciovými trhy, tyto rozdíly mezi jednotlivými fondy (a jejich správci) zvýraznila. Odstup mezi prvním a posledním fondem činí přes 15 tisíc Kč.
Dynamické strategie spoléhají z převážné většiny na vývoj akciových trhů. Proto je experti doporučují pouze v případech, že klient do penze ještě nějaký ten rok nepůjde. Může se totiž stát, že přijde burzovní propad, který bude nutné několik dalších let „vysedět“.
Odměnou za stres způsobený výkyvy na burze je však lepší výnos. V kategorii dynamických fondů platí, že se svým výkonem mohou zásadně lišit. V našem případě se nejvýkonnější fond od toho nejméně výkonného liší skoro o 56 tisíc.
V penzijních fondech si odkládá peníze na důchod dohromady 3,9 milionu lidí. Do „nových“, účastnických fondů investují více než dva miliony Čechů. Ti si mohou vybrat strategii i přecházet mezi fondy.
Dalších 1,8 milionu Čechů zůstává ve „starých“, transformovaných fondech. Do nich už není možné od prosince roku 2012 vstoupit a svým klientům garantují, že neprodělají – jenže ani moc nevydělají. A často nepokryjí inflaci, už od roku 2019 byly jejich reálné výnosy v minusu, i když klienti viděli na výpisu „černou nulu“.
Experti upozorňují na to, že české penzijní spoření nepatří zdaleka k těm nejefektivnějším. Ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník studovali výnosy penzijních fondů v Česku, Švédsku a na Slovensku v uplynulé dekádě a dospěli k závěru, že problém není ve výši měsíční úložky, ale v nízkých výnosech penzijních fondů, způsobených i vysokými poplatky.
Mezi lety 2014 až 2025 podle nich přinesl celý třetí pilíř (tedy „staré“ transformované plus nové penzijní fondy neboli doplňkové penzijní spoření) bez započtení státních příspěvků a daňových úlev klientům celkové zhodnocení 18 procent. Mizivých 1,6 procenta ročně.
Ekonomové proto navrhují revidovat poplatkovou strukturu všech fondů, včetně těch dynamických. Snížením poplatkového maxima má motivovat penzijní společnosti, aby tu podobně jako na Slovensku rozjely levné indexové penzijní fondy.
„Jednak klientům vzroste výnos, ale také je bude motivovat ke zmodernizování penzijního spoření a přechodu k nízkonákladovému řešení, obdobně jako na Slovensku. Nabízí se postupné každoroční snižování stropu na úroveň 0,4 procenta ročně, která nyní platí na Slovensku a prokazatelně dokáže při nízkonákladové architektuře přinést penzijním společnostem dostatečný zisk,“ říká ekonom IDEA Filip Pertold.
Ministryně financí Alena Schillerová je připravena do poplatků fondů sáhnout, jak potvrdila SZ Byznys. „Úprava poplatkových stropů je nepochybně jedním z řešení, které může vést ke zvýšení čistých výnosů účastníků. Odbornou diskuzi na toto téma považuji proto za zcela legitimní.“
Pro server Novinky.cz bez dalších podrobností upřesnila, že vláda pravděpodobně půjde cestou různých úrovní pro různé fondy – ty méně rizikové a spojené s menším množstvím operací by měly účtovat nejnižší poplatky. Piráti předložili ve Sněmovně návrh, který by maximální roční poplatky za správu u účastnických fondů snížil z jednoho na 0,4 procenta naspořené částky.
