Článek
Ústavní soud částečně vyhověl stížnosti ženy z Vysočiny, kterou několik let sexuálně zneužíval otčím. Obecné soudy porušily podle ústavních soudců právo stěžovatelky na soudní ochranu, návrh na zrušení rozsudků okresního a krajského soudu však zamítl. Čtyřletý nepodmíněný trest spojený s náhradou nemajetkové újmy 600 tisíc korun je podle soudu sice mírný, ale extrémně nevybočuje, aby musel Ústavní soud zasáhnout, řekl při vyhlášení soudce zpravodaj Jan Svatoň.
Obecné soudy, nejprve Okresní soud v Pelhřimově a po něm Krajský soud v Českých Budějovicích, odsoudily otčíma za čtyři skutky, jimiž naplnil znaky zločinu pohlavního zneužití a přečinu sexuálního nátlaku. „Tyto skutky spočívaly v tom, že prováděl různé sexuální aktivity se stěžovatelkou, ač si byl vědom, že jí ještě nebylo 15 let,“ popsal Svatoň. Podle ženina advokáta Michala Marčišina začalo otčímovo zneužívání, když bylo dívce 13 let.
Dívka prostřednictvím advokáta podávala opakovaně námitky. Nesouhlasila s právní kvalifikací už od chvíle, kdy se případem zabývalo pelhřimovské okresní státní zastupitelství, aby přezkoumalo policejní vyšetřování. Stejné argumenty podávala i k soudům a rovněž namítala, že v případě znásilnění není okresní soud věcně příslušný. Okresní soud na námitky nijak nereagoval. Jejich ignorování představuje podle Ústavního soudu neoprávněný zásah do stěžovatelčina ústavního práva na soudní ochranu. „Je povinností soudu se s takovými námitkami vypořádat. Soudy tak musejí učinit nejpozději v konečném rozhodnutí,“ uvedl Svatoň.
Okresní soud odsoudil otčíma na základě prohlášení viny, což žena také rozporovala a Ústavní soud jí dal za pravdu. Okresní soud před přijetím prohlášení nezjistil stanovisko poškozené. „Tento postup ale nevedl ke zrušení rozsudku, protože bylo známé z předchozích podání,“ dodal Svatoň. Nelze také přijmout prohlášení viny, pokud existují pochybnosti o důležitých aspektech projednávaného skutku. „Není-li soud schopen v řízení přesvědčivě reagovat na argumentaci poškozené osoby, zpochybňující mimo jiné právní kvalifikaci projednávaného skutku, nemůže bez dalšího přijmout prohlášení viny,“ řekl Svatoň.
Pochybení je podle Ústavního soudu o to horší, že se jednalo o mimořádně závažné jednání otčíma, navíc na nezletilé. Kvůli těmto pochybením se může žena domáhat náhrady škody po státu.
Trest vynesený okresním soudem ponechal krajský soud v platnosti, protože se odvolal pouze otčím, nikoliv státní zástupce. Nebylo tedy možné trest zvýšit.
