Článek
Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to ve středu agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu v rozhovoru, kde řekl, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU. Kyjev se k interview nevyjádřil.
Zalužnyj je obecně vnímán jako potenciální hlavní politický rival Zelenského. Ten ho v roce 2024 odvolal z funkce velitele armády a jmenoval ho ambasadorem v Londýně. Analytici tento krok vnímali jako prezidentovu snahu omezit potenciál populárního generála coby politického soupeře. Zalužnyj přitom podle AP odmítá mluvit o svých politických ambicích s tím, že nechce riskovat poškození národní jednoty během války s Ruskem, která trvá už bezmála čtyři roky.
Přesto však nyní poprvé veřejně promluvil o rozkolu se Zelenským, což AP vykládá jako známku možného zájmu generála kandidovat na prezidenta, až válečný konflikt skončí.
Napětí ve vztahu se Zelenským se objevilo brzy po vpádu ruských invazních vojsk do země v únoru 2022 a neshody vznikaly kvůli tomu, jak nejlépe bránit zemi, řekl Zalužnyj v rozhovoru. Situace se podle něj vystupňovala v září téhož roku, když desítky agentů ukrajinské tajné služby SBU přišly do jeho kanceláře, aby provedly prohlídku. Zalužnyj tvrdí, že šlo o zastrašování.
V rozhovoru uvedl, že během razie telefonoval šéfovi Zelenského kanceláře a varoval ho, že je připraven povolat armádu, aby ochránila velitelské centrum. „Budu s vámi bojovat a už jsem povolal posily do centra Kyjeva na podporu,“ cituje AP jeho tehdejší slova.
SBU podle ní nyní uvedla, že v Zalužného kanceláři nikdy prohlídku neprovedla, ačkoliv připustila, že příslušná adresa byla součástí vyšetřování, které s generálem nesouviselo. Zelenského úřad se k těmto informacím nevyjádřil a AP podotkla, že nemohla Zalužného verzi událostí nezávisle ověřit.
Ačkoliv tato téměř krizová situace pominula, neshody mezi oběma muži ohledně toho, jak bránit zemi, zůstaly, píše dále agentura s odvoláním na vyjádření Zalužného. Obzvláště problematický byl spor ohledně ukrajinské protiofenzívy v roce 2023, která nakonec selhala. Vojenští experti mají za to, že byla příliš ambiciózní a přišla příliš pozdě, což dalo ruským silám čas na opevnění pozic, napsala AP.
Zalužnyj uvedl, že plán, který vypracoval s pomocí partnerů NATO, selhal, neboť na něj Zelenskyj a další představitelé nevyčlenili potřebné zdroje.
Původní idea podle něj spočívala v soustředění dostatečného množství sil do jednoho místa, aby Ukrajinci dobyli zpět Rusy částečně okupovanou Záporožskou oblast. Poté měli směřovat na jih k Azovskému moři, čímž by narušili koridor ruské armády používaný k zásobování anektovaného poloostrova Krym. Pro úspěch bylo třeba rozsáhlé a koncentrované nahromadění vojsk a taktické překvapení, uvedl Zalužnyj. Místo toho se podle něj síly rozptýlily po široké oblasti, což oslabilo jejich údernou sílu.
Jeho popis toho, jak se protiofenzíva odchýlila od původního plánu, potvrdili dva západní představitelé, podotkla AP.
Zalužnyj vývoj podle svých slov nadále pozorně sleduje, ale na vojenském rozhodování se už nepodílí. Zároveň uvedl, že od svého odvolání se s prezidentem setkali dvakrát a vedli přitom „absolutně přátelské“ rozhovory.
Někteří analytici se domnívají, že Zalužného nedostatečné zapojení do každodenních politických záležitostí Ukrajiny by mohlo oslabit jeho popularitu mezi Ukrajinci. Průzkumy veřejného mínění nicméně podle agentury Reuters opakovaně naznačují, že bývalý hlavní velitel armády by byl hlavním rivalem prezidenta Zelenského ve volbách, pokud by se rozhodl kandidovat. A až se volby budou konat, protože v době války je zakazují ukrajinské zákony.
