Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Případ dronů, za něž Ministerstvo obrany zaplatilo přes 17 milionů korun, ale nikdy je nevidělo, prověřuje policie.
Jak zjistily Seznam Zprávy, které také na podezřelý nákup tento týden upozornily, policejní šetření bylo zahájeno na podnět Městského státního zastupitelství v Praze.
„Ano, policie se tím zabývá, a to na základě poznatku předaného státním zástupcem, který je činný v rámci výkonu netrestní působnosti městského státního zastupitelství,“ potvrdila žalobkyně Daniela Smetanová z pražského státního zastupitelství.
Dronů objednalo Ministerstvo obrany pro pyrotechniky Vojenské policie celkem deset v ceně 29,3 milionu korun bez daně. Dodavateli zaplatilo zálohu 17,6 milionu korun, avšak ten zkrachoval a zbyly po něm jenom dluhy.
Redakce přitom odhalila, že dodavatelská firma Summit Defense a její mateřská společnost Summit Advanced Systems izraelsko-českého podnikatele Dorona Schulze byly už v době uzavření kontraktu zralé na bankrot. A nedisponovaly ani žádným unikátním know-how, ačkoli ministerstvo tak původně ospravedlnilo, že smlouvu uzavřelo bez vyhlášení veřejné soutěže.
Schulzova firma ve skutečnosti pouze plánovala českému státu přeprodat drony od společnosti Easy Aerial, což je americký startup původem z Izraele.
Ministerstvo obrany v roli věřitele teď v insolvenčním řízení uplatňuje pohledávku kolem 70 milionů korun. Z toho 17,6 milionu tvoří zmíněná vyplacená záloha na kupní cenu a dalších 53,3 milionu korun jsou smluvní pokuty za nedodání techniky.
Jednatelem zmíněných dvou dodavatelských firem byl až do jara 2022 Tomáš Pojar, někdejší velvyslanec České republiky v Izraeli a donedávna poradce pro národní bezpečnost z éry premiéra Petra Fialy (ODS). Pojar odmítl, že by měl se zakázkou na obraně, uzavřenou v roce 2023, cokoliv společného.
Ministerstvo obrany už dříve uvedlo, že konkrétní typ dronů Osprey-H americké provenience vybrala Vojenská policie, a to kvůli „specifickým technickým parametrům a schopnostem“.
Sama Vojenská policie ústy mluvčí Kateřiny Mlýnkové sdělila, že preferovala konkrétní produkt zavedený v zemích NATO. „Dalším důležitým vodítkem při výběru byly pokyny Odboru dohledu nad vojenským letectvím,“ uvedla už v prosinci mluvčí Vojenské policie.
Seznam Zprávy k případu požádaly v minulých dnech o vyjádření i bývalou ministryni obrany Janu Černochovou (ODS), za níž byla zakázka zadána. Stejně tak současného ministra Jaromíra Zůnu (ve vládě za SPD). Ani jeden z politiků na zaslaný dotaz nereagoval.
Tento text vznikl s přispěním Radka Nohla.
